PŘEHLEDNĚ: Srovnání volebních programů. Komu dát hlas?

Bezpečnost:

Napříč stranami se objevuje odmítání unijních kvót na přerozdělování uprchlíků. Strany se většinově shodují na tom, že je potřeba pomáhat v zemích, odkud lidé prchají, navrhují také změny v evropském azylovém systému. Přerozdělovací kvóty jasně odmítají ODS, KSČM, ČSSD či SPD.

Na fenomén migrace, jež se může stát závažnou hrozbou v souvislosti s terorismem, upozorňují i KDU-ČSL, TOP 09 nebo hnutí ANO, které zdůrazňuje nutnost uzavření vnější evropské hranice. Poněkud smířlivější tón volí Piráti, kteří apelují na racionální přístup k uprchlíkům, podobně se vyjadřují Zelení, podle kterých by ČR měla navýšit svůj podíl odpovědnosti.

Politické strany slibují zlepšení platových podmínek nebo větší investice do bezpečnostních sborů. ODS chce například vytvořit novou databázi zájemců o službu v ozbrojených a bezpečnostních sborech. TOP 09 plánuje změny systému výsluh, které by měly zabránit odchodům zkušených policistů. ČSSD by také například chtěla posilovat spolupráci bezpečnostních struktur na celoevropské úrovni. Lidovci v programu hovoří o podpoře užší spolupráce členských států Evropské unie při ochraně vnějších hranic unie.

Armáda:

Většina stran slibuje ve volebních programech růst armádního rozpočtu, nákup nové techniky a další rozvoj. Liší se například v tom, do kdy by chtěly dosáhnout navýšení obranných výdajů na úroveň dvou procent HDP.

Zatímco TOP 09 nebo STAN hovoří o roku 2021, lidovci mají termín rok 2024, ODS pak hovoří o šesti letech, ANO to plánuje také do roku 2024. ČSSD pak chce obranné výdaje navýšit na 1,4 procenta HDP bez uvedení termínu. S výjimkou KSČM a SPD, které obě chtějí uspořádat referendum o vystoupení z NATO, strany nezpochybňují členství v NATO, Piráti například chtějí posílit spolupráci evropských zemí uvnitř aliance.

Daně:

Programy prakticky všech stran se věnují problematice pro stát výnosnějšího zdanění nadnárodních firem a vyvádění peněz vydělaných v ČR do ciziny. Například KDU-ČSL a ČSSD navrhují celoevropskou koordinaci daňových základů, STAN chce odlivu peněz zabránit i daňovým zvýhodněním reinvestic. Piráti navrhují zavedení sektorové daně pro banky nebo obory s nízkou konkurencí, ČSSD chce zavést progresivní daň z bankovních aktiv velkých bank; naopak občanští demokraté jakoukoli formu sektorové daně odmítají. ANO chce zrušit nynější tzv. superhrubou mzdu a nahradit ji dvěma novými sazbami daně z příjmů z hrubé mzdy.

Objevují se také návrhy na změny DPH, třeba ODS navrhuje dvě sazby deset a 19 procent, deset a 20 procent pak chce TOP 09; ČSSD hodlá snížit DPH u základních potravin na deset procent. Rovněž hnutí ANO chce snížit sazbu DPH či přesuny do výhodnějších sazeb pro některé zboží a služby.

Častým tématem je EET, některé strany ji chtějí zrušit (ODS, Zelení, TOP 09), jiné hovoří o omezení elektronické evidence tržeb, osvobození některých menších podnikatelů od jejího povinného používání nebo odsunutí dalších fází. Hnutí ANO, jehož šéf Andrej Babiš jako ministr financí EET zaváděl, hodlá jednat o úpravách systému EET v souvislosti se specifickými podmínkami venkova a o případné kompenzaci dodatečných nákladů malých provozoven. Hodlá také vyjmout některé subjekty z povinnosti evidovat EET.

Evropská unie:

Většina stran prosazuje zachování členství ČR v unii, pouze SPD chce, aby občané hlasovali v referendu o vystoupení. Strany se nicméně liší v názoru na roli ČR v EU, potažmo na fungování celé unie. Například sociální demokraté vidí význam politiky EU ve sbližování životní úrovně mezi státy, zatímco třeba ODS klade důraz na propojování trhů. Různé postoje mají strany k euru - ČSSD chce v dlouhodobém horizontu jeho zavedení, TOP 09 je chce zavést co nejdříve.

Naopak ODS požaduje trvalou výjimku, strana také chce přenesení části pravomocí zpět na národní úroveň. Opačný názor mají Zelení, kteří podporují federalizaci EU. Hnutí ANO považuje za klíčové ukotvení v EU, euro ale za stávajících podmínek a situace v eurozóně nehodlá přijímat.

Školství:

Strany napříč politickým spektrem slibují navýšení prostředků na vzdělávání či zvýšení platů učitelů. Podle ČSSD a lidovců by měli do roku 2021 pobírat 130 procent průměrné mzdy, podle SPD by stejně jako učitelé měli dostávat i začínající lékaři. ODS by učitelům dala průměrně nejméně 35.000 korun. STAN chce, aby rozpočet už na další rok počítal s tím, aby učitelé dostávali kolem 45.000 korun. Podle TOP 09 by učitelé měli patřit k nejlépe placeným státním zaměstnancům. Hnutí ANO plánuje zvýšit platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 minimálně na 150 procent jejich stávající výše.

Objevuje se i otázka učňovského školství, které chtějí různými způsoby podporovat například ODS či KSČM, STAN pak hovoří o větším propojení škol a zaměstnavatelů. Strany se naopak neshodnou v zavádění školného na vysokých školách (hovoří o něm třeba TOP 09, striktně je odmítají ČSSD nebo Zelení), některé programy požadují omezení či zastavení inkluze (ODS, SPD, KSČM).

Zdravotnictví:

Zdravotnictví je jednou z oblastí, kde se volební programy (kromě obecné shody na zvýšení platů) stran výrazně liší, a to například v názoru na spoluúčast pacientů. Zatímco ODS hovoří o individuálním zdravotním pojištění na míru a TOP 09 chce zavést nadstandardy s možností dobrovolného připojištění, ČSSD odmítá zavádět jakékoli nové poplatky. ANO hovoří obecně o kvalitní zdravotní péči všem v rámci veřejného zdravotního pojištění a nutnosti prevence.

U většiny stran se v programu najde zmínka o urychlení digitalizace zdravotnictví, Zelení a komunisté chtějí sloučit zdravotní pojišťovny do jedné. Piráti pak volají po regulované legalizaci konopí pro léčbu i rekreační užívání, podobný názor zastávají také Zelení. Občanští demokraté zase chtějí, aby si provozovatelé restaurací mohli svobodně zvolit, zda budou kuřácké, či nekuřácké.

Sociální oblast:

Většina stran věnuje ve svých programech velkou pozornost problematice dostupného bydlení, napříč politickým spektrem se objevují slova o jeho důležité roli. Programy kladou důraz například na podporu obecní či družstevní výstavby (KSČM, Zelení, ČSSD, STAN nebo KDU-ČSL), na druhou stranu pak některé strany hodlají bojovat s takzvaným obchodem s chudobou na ubytovnách (Zelení), omezit výši dávek na bydlení (TOP 09, SPD).

ANO také zmiňuje, že bude věnovat pozornost sociálnímu bydlení, u kterého by měl být nájemní strop. Podle hnutí ale snížení cen bytů na dostupnou úroveň umožní hlavně stavební rozvoj. Občanští demokraté hovoří o několikastupňovém modelu sociálního bydlení, lidovci navrhují zavést hypotéky zvýhodněné podle počtu vyživovaných dětí.

Doprava:

Většina stran ve svých programech uvádí jako prioritu urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ať už dálnic nebo železnic. Napříč stranami se hovoří o snížení administrativní náročnosti při přípravě těchto staveb, ale také o potřebě zahájit přípravy na vybudování vysokorychlostní železnice. Sociální demokraté navrhují jízdné zdarma ve veřejné železniční a autobusové dopravě pro děti, žáky a seniory, Zelení mají v programu postupné zavedení jednotné jízdenky na všechny druhy dopravy s veřejnou podporou.

Podle ANO stát musí garantovat a podporovat spolehlivou veřejnou dopravu na železnici i na silnici. Piráti nebo komunisté také kladou důraz na podporu ekologických druhů dopravy.