Proč se v Česku volí dva dny? Většina států to zvládne za pár hodin

Volby do Parlamentu České republiky upravuje zákon z roku 1995. Ten jasně stanovuje, že do parlamentu se volí na území Česka ve dvou dnech. A to konkrétně v pátek a v sobotu. "První den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin," stojí v zákoně. 

Pokud se jedná o Čechy, kteří ale žijí a volí v zahraničí, dvoudenní lhůta se sice nemění, mění se jen konkrétní dny. Češi v zahraničí mohou volit ve čtvrtek a v pátek, "kdy hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 21. 00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě, v němž nastává shodně označený hodinový čas později o více jak 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky. Podle časového pásma tak na některých místech mohou voliči volit pouze v pátek (od 12:00 do 22:00 hodin) a v sobotu (od 8:00 do 12:00 hodin), nebo standardně jako v Česku.

Česká republika je v tomto ohledu raritou. Většina zemí světa má stanovený svůj jeden volební den. Každá země má volební den jiný.

Volební den v zahraničí:

pondělí: Filipíny, Kanada, Norsko úterý: Izrael, Spojené státy americké středa: Jižní Korea, Nizozemí čtvrtek: Velká Británie pátek: Irsko, Zimbabwe sobota: Austrálie, Island, Malta, Slovensko, Taiwan neděle: naprostá většina zemí (Polsko, Portugalsko, Španělsko, Rusko, Ukrajina, Venezuela...)

Více volebních dní:

Česká republika (pátek a sobota) Indie (středa a čtvrtek) Papua-Nová Guinea 

Česká republika po roce 1989 zažila i případy, kdy se volilo v jeden den. Tím prvním byly komunální volby v roce 1990, kdy volební zákon stanovil, že k volebním urnám voliči můžou dorazit v jeden den od 8:00 do 20:00. Volby v jeden den se konaly 24. listopadu toho roku. Klasické dvoudenní volby se pak na úrovni obcí konaly od roku 1994.

V listopadu 2000 se poprvé volilo do čerstvě zřízených krajských zastupitelstev, a opět pouze v jeden den. K urnám netradičně v neděli přišlo 34 procent voličů. V roce 2004, kdy se už opět volilo ve dvou dnech, to bylo o čtyři procenta méně, v roce 2008 čtyřicet procent a o čtyři roky později 37 procent.

„Jednodenní volby se už zkoušely v roce 2000 a účast byla tehdy velmi malá. Zdá se tedy, že tradiční dvoudenní volby lidem vyhovují více. Pokud by však existovala široká politická shoda na otevření tématu jednodenních voleb, jsem připraven o tom vést odbornou i veřejnou diskusi,“ sdělil Právu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) už loni. Vláda však za své funkční období o změně neuvažovala, přitom stoupenci této myšlenky jsou.

Andrej Babiš (ANO) už v minulosti volal po zavedení jednodenní volby, která by ušetřila řadu nákladů, nebránil by se ani zavedení elektronických voleb. Podobný názor má také Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který by navíc sjednotil některé typy voleb do jednoho dne. 

Podle politologa Pavla Šaradína ale dvoudenní volby mají pozitivní dopad na volební účast. "Je prokázáno, že pokud jsou volby ve dvou dnech, z toho jeden den je dnem pracovního klidu, tak je volební účast vyšší," uvedl politolog pro Lidovky. 

Pod zákon, který stanovuje volby na dva dny v týdnu, se podepsal tehdejší prezident Václav Havel, premiér Václav Klaus (tehdy ODS) a jeho spolustraník Milan Uhde.