Prezidentův polibek smrti: „Prezidentské strany“ téměř vždy upadly v zapomnění, změní to SPO?

Pomyslné polibky smrti rozdával zejména první prezident samostatného Česka Václav Havel. Prvním subjektem, který by se dal charakterizovat jako „prezidentský“, bylo Občanské hnutí (OH). Šlo o odštěpené křídlo Občanského fóra, jež razilo zejména havlovské myšlenky „nepolitické politiky“. Hnutí zaniklo v roce 1996. Hned v prvních volbách ještě do České národní rady v roce 1992 se těsně nedostalo do sněmovny (se ziskem 4,6 procenta), strana se postupně transformovala a upadla v zapomnění. Mezi jejími původními představiteli byl například Petr Pithart (KDU-ČSL) nebo Martin Bursík (LES).

Havel později vyjádřil sympatie také Straně Zelených, Unii svobody nebo ODA. Strana zelených dokázala do Sněmovny prorazit až poté, co Havel opustil Hrad. V roce 2006 získala 6,3 procenta hlasů a šest poslanců. Od té doby však nikdy brány Sněmovny nepřekročila, část jejího liberálního křídla navíc založilo Liberálně ekologickou stranu (LES). Co se týče ODA, ta sice byla součástí dvou Klausových vlád, následně však i díky finančním problémům upadla taktéž v zapomnění. Naposledy se sama účastnila voleb v roce 1996, kde získala třináct mandátů. V roce 1998 už se voleb neúčastnila. Kvůli finančním nejasnostem pak strana po roce 2000 vypadla i z projektu Čtyřkoalice a prakticky zanikla. Nyní se ji snaží oživit miliardář Pavel Sehnal.

Unie svobody vznikla odštěpením z ODS v roce 1998, kdy byla v předčasných volbách zvolena do Sněmovny. US podporoval prezident, média a široká část společnosti. V roce 2001 se strana spojila s Demokratickou unií, kvůli neshodám v rámci Čtyřkoalice však získala v roce 2002 mizerný výsledek, většina unionistů byla vykroužkována lidoveckými kandidáty. Jelikož US vstoupila do vlády Vladimíra Špidly (ČSSD), postupně ztratila důvěru voličů. V roce 2010 zanikla úplně.

Ačkoliv Václav Klaus nejprve podporoval ODS, která ve volbách v roce 2006 zazářila, následně se kvůli názorovým neshodám od strany odvrátil a dokonce z ní i vystoupil. V minulosti jako prezident podpořil Svobodné Petra Macha, kteří se však do Sněmovny nikdy nedostali. Svou podporu Klaus propůjčil také volebnímu bloku Hlavu vzhůru pod záštitou Jany Bobošíkové. Strana využila Klausovy fotky také na billboardech. Výsledek ve volbách v roce 2013 však byl tristní. Strana získala pouhých 0,42 procent hlasů. Letos se Jana Bobošíková kandidovat nechystá.

Mezi řadu neúspěšných prezidentských stran se zatím řadí také Strana práv občanů (SPO), dříve Zemanovci. Jejich čestný předseda je nyní na Hradě. Strana uspěla pouze v koalici s hnutím SPD Tomio Okamury v krajských volbách v roce 2016, senátory má strana dva. Ve sněmovních volbách v roce 2013, kdy už byl Miloš Zeman prezidentem, získalo SPO jen 1,51 procent hlasů. Přitom v roce 2010 v době, kdy byl Zeman jejím předsedou, strana dosáhla na zisk 4,33 procent hlasů. Zatím to nevypadá, že Zemanovci zlomí kletbu prezidentských stran. I když Miloš Zeman povolal do boje umělce Františka Ringo Čecha, strana má podle průzkumu Medianu a TNS Kantar volební potenciál nižší než potřebných 5 procent hlasů.