Volby ovlivní stranické rozpočty. ČSSD zřejmě přijde o miliony

Praha - Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny rozhodnou také o tom, zda a kolik peněz strany budou dostávat od státu. Tyto příspěvky totiž mohou tvořit značnou část stranických rozpočtů. Za loňský rok strany ze státního rozpočtu dostaly podle ministerstva financí za poslanecké mandáty celkem 171 milionů korun, příští rok to bude kvůli navýšení příspěvku na mandát 180 milionů korun.

S ohledem na předpokládaný výsledek hlasování by mohli hodně získat Piráti a SPD Tomia Okamury, potíže by naopak mohla mít ČSSD vzhledem ke svému třísetmilionovému dluhu kvůli kauze Lidového domu.

ČSSD, která minulé sněmovní volby vyhrála, za loňský rok inkasovala za 50 poslanců od státu 42,75 milionu korun. Pokud by letos získala podle prognózy výzkumníků z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pouze 31 poslanců, znamenalo by to pro ni pokles na 27,9 milionu korun, tedy patnáctimilionový propad. Hnutí ANO za 47 poslanců dostalo zhruba 40 milionů korun ročně, jako favorit voleb by v případě zisku 66 poslanců pobíralo 59,4 milionu korun.

SPD by za 19 možných poslanců by získalo přes 17 milionů korun ročně. Podobně Pirátům by 16 jejich případných poslanců přineslo do stranické pokladny 14,5 milionu korun každý rok. Mírnější přilepšení může čekat také ODS, která za 16 poslanců dostala za loňský rok 13,7 milionu korun; za příští rok by v případě 20 poslanců dostala 18 milionů korun.

TOP 09 za 26 poslanců dostávala do letoška 22,2 milionu korun ročně, za jedenáctku poslanců by dostávala jen 9,9 milionu korun, tedy méně než polovinu. KDU-ČSL za 14 poslanců měla ročně 12 milionu korun, za deset poslanců by dostávala devět milionů. Bez příspěvku za mandáty se ocitne Úsvit, který dostával stejně jako lidovci příspěvky za 12 zvolených poslanců.

Ze zákona mají partaje nárok na 900.000 korun za každého poslance ročně, tento příspěvek se od ledna zvýšil z loňských 855.000 korun za zákonodárce. Navíc dostávají strany, které překročí pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny, desetimilionový příspěvek za obdržené hlasy. Strana, která získá alespoň 1,5 procenta hlasů, dostane za každý hlas jednorázově 100 korun. Strany se ziskem mezi třemi a pěti procenty hlasů budou navíc mít každoroční minimálně šestimilionový příspěvek.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Dohledový úřad neobdržel výroční zprávu od třetiny politických stran a hnutí

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí neobdržel výroční zprávu za rok 2022 zhruba od třetiny politických stran a hnutí. Nedodalo ji 86 politických stran a hnutí, tedy o čtvrtinu více než před rokem, v zákonném termínu ji naopak odevzdalo 176 z celkových 262 povinných subjektů. Úřad o tom dnes informoval na svém webu. Termín odevzdání byl do 1. dubna, stranám, které zprávu nedodaly, hrozí pokuta.

Více souvisejících

politické strany volby 2017 ČSSD Svoboda a přímá demokracie (SPD) ODS top 09 Úsvit - Národní koalice KDU - ČSL Piráti

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

před 2 hodinami

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

před 2 hodinami

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

před 3 hodinami

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

před 6 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

před 7 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel: Incident v Rumunsku je nepřípustný. Svět nesmí skončit jen u slovního odsouzení

Zásah obytného domu v rumunském městě Galați ruským bezpilotním letounem vyvolal ostrou vlnu reakcí mezi předními českými politiky. Prezident Petr Pavel označil tuto událost za naprosto nepřípustnou a zdůraznil, že světové společenství nesmí skončit pouze u slovního odsouzení. Hlava státu na sociální síti X vyjádřila plnou podporu výzvě rumunského prezidenta Nicušora Dana k ráznému mezinárodnímu postupu. Podle Pavla je nutné dát Moskvě jasně najevo, že podobné útoky nebudou tolerovány.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poslal spojencům návrh mírové dohody s Íránem

Americký prezident Donald Trump nechal mezi své spojence včetně Izraele rozeslat návrh mírové dohody s Íránem. Tento krok přichází v době, kdy se obě strany konfliktu snaží zabránit tomu, aby nová porušení příměří eskalovala mimo kontrolu a zhatila možnost dosažení konečné shody. V úsilí o urychlení probíhajících vyjednávání má v pátek pákistánský ministr zahraničí Mohammad Ishaq Dar odletět do Washingtonu, kde se setká se svým americkým protějškem Marcem Rubiem.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ruský bezpilotní letoun se zřítil na obytný dům ve východní části Rumunska

Obytný dům v Rumunsku zasáhl ruský dron s výbušninami. Několik zraněných

Ruský bezpilotní letoun, který byl součástí nočního vzdušného úderu zacíleného na Ukrajinu, se zřítil na obytný dům ve východní části Rumunska. Tamní úřady incident potvrdily s tím, že při nárazu utrpěli zranění dva lidé. Oficiální prohlášení Bukurešti tento incident ostře odsoudilo a označilo jej za nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy.

před 11 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí může být po víkendu bouřlivé, ukazuje předpověď

Evidentní změnu už má přinést víkendové počasí. Bude sice nadále teplo, ale očekávají se i srážky. Pršet by pak mělo i v příštím týdnu, to nejvíce deště přinesou bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Věra Nerušilová (autor: Jan Polák)

Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová

Hned dvě smutné zprávy zasáhly ve čtvrtek českou uměleckou obec. Ve věku 91 let zemřela zpěvačka, šansoniérka a herečka Věra Nerušilová, o které se tradovalo, že má možná vůbec nejnižší ženský hlas v Česku. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil

Poslední zápasy ve skupině (a nejen ty) naznačily, že to v kritickém čtvrtfinálovém zápase – pokud nastoupí proti silnějšímu soupeři – budou mít svěřenci kouče Radima Rulíka velice těžké. To se také potvrdilo. Dosavadní výkony českého týmu ve skupinové fázi zkrátka nenabízely příliš důvodů proto, aby čtvrtfinále bylo úspěšné. V Curychu proti Finsku se prakticky na nic zvláštního čeští hokejisté nezmohli a během zápasu nenastal jakýkoliv souvislejší český tlak. I proto je tak výsledek 4:1 pro Finsko jasným vyústěním českého marasmu.

včera

včera

včera

Péter Magyar

Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO

Nový maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že se jeho země připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Tento krok znamená zásadní obrat oproti politice předchozího ministerského předsedy Viktora Orbána, který vstup do této instituce dlouhodobě odmítal s argumentem, že by to narušilo národní suverenitu. Maďarsko tak dosud patřilo k několika málo členským státům Evropské unie, které stály mimo tento unijní orgán zaměřený na boj proti podvodům.

včera

Írán

Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se nacházejí ve velmi nepřehledném a napjatém stadiu, kdy dosavadní příměří čelí vážným zkouškám. Přestože klid zbraní, který vstoupil v platnost 8. dubna, trvá již přes sedm týdnů a je výrazně delší než předchozí intenzivní boje, obě strany v posledních dnech přistoupily k odvetným vojenským akcím.

včera

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.

včera

včera

Kallasová: Dynamika války se obrací ve prospěch Ukrajiny, Rusko se ocitá v defenzivě

Kaja Kallasová, šéfka evropské diplomacie, prohlásila, že se dynamika války obrací ve prospěch Ukrajiny a Rusko se ocitá v defenzivě z hlediska vojenského, ekonomického i diplomatického. Zároveň však na základě posledních útoků na Kyjev upozornila, že Moskva neprojevuje skutečný zájem o mír, což potvrdila i shoda unijních ministrů. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy