Volby ovlivní stranické rozpočty. ČSSD zřejmě přijde o miliony

Praha - Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny rozhodnou také o tom, zda a kolik peněz strany budou dostávat od státu. Tyto příspěvky totiž mohou tvořit značnou část stranických rozpočtů. Za loňský rok strany ze státního rozpočtu dostaly podle ministerstva financí za poslanecké mandáty celkem 171 milionů korun, příští rok to bude kvůli navýšení příspěvku na mandát 180 milionů korun.

S ohledem na předpokládaný výsledek hlasování by mohli hodně získat Piráti a SPD Tomia Okamury, potíže by naopak mohla mít ČSSD vzhledem ke svému třísetmilionovému dluhu kvůli kauze Lidového domu.

ČSSD, která minulé sněmovní volby vyhrála, za loňský rok inkasovala za 50 poslanců od státu 42,75 milionu korun. Pokud by letos získala podle prognózy výzkumníků z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pouze 31 poslanců, znamenalo by to pro ni pokles na 27,9 milionu korun, tedy patnáctimilionový propad. Hnutí ANO za 47 poslanců dostalo zhruba 40 milionů korun ročně, jako favorit voleb by v případě zisku 66 poslanců pobíralo 59,4 milionu korun.

SPD by za 19 možných poslanců by získalo přes 17 milionů korun ročně. Podobně Pirátům by 16 jejich případných poslanců přineslo do stranické pokladny 14,5 milionu korun každý rok. Mírnější přilepšení může čekat také ODS, která za 16 poslanců dostala za loňský rok 13,7 milionu korun; za příští rok by v případě 20 poslanců dostala 18 milionů korun.

TOP 09 za 26 poslanců dostávala do letoška 22,2 milionu korun ročně, za jedenáctku poslanců by dostávala jen 9,9 milionu korun, tedy méně než polovinu. KDU-ČSL za 14 poslanců měla ročně 12 milionu korun, za deset poslanců by dostávala devět milionů. Bez příspěvku za mandáty se ocitne Úsvit, který dostával stejně jako lidovci příspěvky za 12 zvolených poslanců.

Ze zákona mají partaje nárok na 900.000 korun za každého poslance ročně, tento příspěvek se od ledna zvýšil z loňských 855.000 korun za zákonodárce. Navíc dostávají strany, které překročí pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny, desetimilionový příspěvek za obdržené hlasy. Strana, která získá alespoň 1,5 procenta hlasů, dostane za každý hlas jednorázově 100 korun. Strany se ziskem mezi třemi a pěti procenty hlasů budou navíc mít každoroční minimálně šestimilionový příspěvek.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Dohledový úřad neobdržel výroční zprávu od třetiny politických stran a hnutí

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí neobdržel výroční zprávu za rok 2022 zhruba od třetiny politických stran a hnutí. Nedodalo ji 86 politických stran a hnutí, tedy o čtvrtinu více než před rokem, v zákonném termínu ji naopak odevzdalo 176 z celkových 262 povinných subjektů. Úřad o tom dnes informoval na svém webu. Termín odevzdání byl do 1. dubna, stranám, které zprávu nedodaly, hrozí pokuta.

Více souvisejících

politické strany volby 2017 ČSSD Svoboda a přímá demokracie (SPD) ODS top 09 Úsvit - Národní koalice KDU - ČSL Piráti

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy