První debata prezidentských kandidátů: Babiš by měl smůlu, druhý pokus o sestavení vlády by od nich nedostal

Praha - Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy se dnes konala debata, které se zúčastnilo se sedm předních zájemců o funkci hlavy státu. Prezident Miloš Zeman.chyběl. O debatu pořádanou spolkem Mladí občané byl značný zájem, studenti zaplnili veškerá volná místa auly, někteří z nich i stáli. Mezi diváky byl i fiktivní prezidentský kandidát Antonín Blaník či šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Z debaty například vyplynulo, že u většiny hlavních kandidátů na prezidenta by Babiš neměl jasný druhý pokus o sestavení vlády. Uchazeči o post prezidenta se také v první předvolební debatě shodli na tom, že by čeští prezidenti i nadále měli sídlit na Pražském hradě. Odlišné názory mají naopak na uzákonění referenda.

Debaty se zúčastnili bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, textař a podnikatel Michal Horáček, lékař a aktivista Marek Hilšer, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, hudebník a předseda Rozumných Petr Hannig a bývalý premiér Mirek Topolánek. Byl pozván i Zeman, který účast odmítl, sdělili organizátoři. 

Drahoš slíbil, že by jako prezident respektoval ústavu i jejího ducha a že by nedělal ostudu. Podle Hilšera by měl prezident respektovat heslo Pravda vítězí a neměl by tedy lhát ani být loutkou mocných. Hynek by na Pražském hradě chtěl prezidenta, který českou vlaječku nenosí jen v klopě, ale má ji i v srdci a hájí zájmy lidí žijících v české kotlině.

Horáček poznamenal, že prezident musí být transparentní a nezávislý, mít vizi a zároveň sílu ji prosadit. Fischer vidí prezidenta jako garanta dodržování ústavy, měl by podle něj mít politický názor, ale zároveň by měl zůstat nadstranický. Hannig by byl jako prezident garantem svobody slova, hlava státu podle něj musí ctít pravidla a mluvit pravdu. Topolánek podotkl, že příští prezident musí lidem dávat naději. Lidé podle něj vidí v prezidentovi něco mezi "tatíčkem Masarykem a pánem Bohem" a čekají od něj vyřešení všech problémů.

Odpovědět museli kandidáti třeba na otázku, zda by svěřili vládu Babišovi i ve chvíli, když by neuspěl v prvním kole. Topolánek řekl, že v takovém případě by byl opatrnější a pověřil toho, kdo má zajištěnu rozumnou většinu bez nesystémových stran. Hannig by svěřil druhý pokus druhé nejsilnější straně, stejně by se zachoval i Hynek. Fischer poznamenal, že prezident by měl vracet dění do ústavního rámce. Jako prezident by jmenoval vítěze voleb a čekal na další vývoj.

Drahoš by po vítězi voleb požadoval doložit, že má potřebnou důvěru v Poslanecké sněmovně. Horáček by Babišovi jako obchodníkovi řekl, že musí ostatním něco nabídnout, aby měli důvod s ním jít do vlády, a to něco podstatného, co zohlední jejich volební program. Hilšer nevidí důvod, aby byl sestavením vlády podruhé pověřen někdo, komu to na první pokud nevyšlo. Zároveň poznamenal, že by sestavením vlády pověřil jiného zástupce hnutí ANO než Babiše, aby u něj nebylo podezření, že podváděl. 

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 prezident čr Michal Horáček Jiří Drahoš Mirek Topolánek Marek Hilšer Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) Pavel Fischer Petr Hannig

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy