Sněmovní výbory si zvolily šéfy: Uspěli Benda i Faltýnek. KSČM ztratila kontrolní výbor

Praha - Sněmovní ústavně-právní výbor povede dlouholetý poslanec ODS Marek Benda. Byl jediným kandidátem. Předsedkyní sněmovního výboru pro obranu dnes byla zvolena jeho dlouholetá členka Jana Černochová (ODS). Předsedou sněmovního zemědělského výboru bude i v tomto volebním období první místopředseda hnutí ANO a předseda poslaneckého klubu hnutí Jaroslav Faltýnek. Také v čele sněmovního kontrolního výboru stane reprezentant ANO Roman Kubíček.

Benda je poslancem už desáté volební období, právní výbor vedl i v letech 2006 až 2010 a taky v roce 2012. Po nynějším zvolení uvedl, že se pokusí, aby byla atmosféra při jednáních výboru navzdory možným politickým sporům dobrá. "Nikdo by neměl být vyvyšován nebo vylučován," řekl.

Benda získal ve volbě hlasy všech 20 přítomných členů. Podotkl, že nepatří k lidem, kteří se tváří, že nevolí sebe sama.

Místo v čele právního výboru připadlo ODS na základě politických dohod. Při volbě předsedy ale padl i návrh protikandidáta, když poslanec ANO Miloslav Janulík nominoval bývalou exministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Válková uvedla, že byla jeho krokem příjemně zaskočena a že práci ve výboru zná z minulého volebního období. Kandidatury se vzhledem k dohodám o obsazení vedení výborů vzdala.

Šéfkou výboru pro obranu bude Černochová (ODS). V souladu s dohodami poslaneckých klubů byla jedinou adeptkou, v tajné volbě získala 15 ze 17 hlasů. Ráda by prosadila uzákonění minimálních výdajů na obranu a jednodušší schvalování armádních misí.

Obě úpravy prosazovala Černochová spolu s kolegy z výboru už v závěru minulého volebního období Sněmovny, dolní komora je ale nestihla projednat. První z úprav má zajistit, aby výdaje na obranu neklesly pod dvě procenta hrubého domácího produktu. Ústavní novela by pak měla zajistit, aby vláda mohla sama rozhodnout o vyslání vojáků do záchranné mise v zahraničí nebo do misí v rámci sil velmi rychlé reakce NATO.

Předsedkyně výboru by byla ráda, aby se jeho členové na těchto úpravách shodli a o dohodu se snažili i v budoucnu. Nechtěla by "dělat z výboru bojiště". "Nejdůležitější je, abychom se tady neštengrovali na tématech, která nejsou podstatná. Dělat si politiku na oblasti bezpečnosti a obrany by bylo špatně," uvedla politička.

Do čela sociálního výboru zvolili jeho členové Radku Maxovou (ANO). Naopak zahraniční výbor zatím předsedu volit nemohl, proto projednávání bodu přerušil. Do jeho čela by měl zamířit ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), až skončí jeho vládní angažmá. Zaorálek jako ministr nemůže být ani členem zahraničního výboru, jedno místo v něm proto zůstává neobsazeno. Výbor nyní dočasně řídí jeho bývalý předseda Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Faltýnek v zemědělském výboru obdržel 16 hlasů od 17 přítomných poslanců. Po volbě uvedl, že nechce řešit problémy politicky. Chce řídit výbor ve prospěch zemědělců, nerozlišovat malé a velké, zastavit propad zemědělské produkce a podpořit ji. Chtěl by například podpořit tuzemský chov prasat a nedovážet vepřové.

Kontrolní výbor poprvé od jeho vzniku v roce 2006 povede někdo jiný než představitel KSČM. Nový šéf Kubíček za ANO po svém zvolení uvedl, že výbor vždy pracoval na nepolitickém principu. "Slibuji, že budu měřit každému stejným metrem," řekl. Nevidí problém v tom, že je reprezentantem vítězného hnutí. "Protože my jsme v uplynulém období opravdu pracovali na základě dohody všech politických stran. Zde se nepolitikařilo," dodal.

Související

Marek Benda

Sněmovní výbor odložil projednání změn ve vysílání vojáků do zahraničí

Sněmovní ústavně-právní výbor odložil projednání navrhované širší pravomoci vlády k rozhodování o vyslání českých vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení. Koalice potřebuje ke schválení změny ústavy podporu aspoň části opozice, kterou zatím nemá. Výbor proto vládní předlohu z programu dnešní schůze na návrh Marka Bendy (ODS) vyřadil, vyčká na závěry debaty ve sněmovní ústavní komisi.

Více souvisejících

Marek Benda Jana Černochová Poslanecká sněmovna ODS Lubomír Zaorálek Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) KSČM

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie

Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo

Čeští fotbalisté mají nadále šanci postoupit z prvního místo tabulky své skupiny B1 v rámci Ligy národů do elitní Ligy A a tím se tak přiblížit k zajištění účasti v baráži o postup na mistrovství světa ve fotbale 2026. Tyto cíle neoddálila ani sobotní bezbranková remíza v Albánii, kde nejblíže ke skórování měli nejblíže Václav Jemelka a Lukáš Červ, kteří při svých pokusech pouze rozezvučili břevno.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl

Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku

Spojené státy povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř ruského území. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí označil toto rozhodnutí za nový stupeň napětí a větší zapojení USA do konfliktu na Ukrajině.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Kim Čong-un

Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

před 4 hodinami

Romana Jungwirth Březovská

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

před 5 hodinami

Su-57 a Okhotnik

Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?

Na obloze v blízkosti frontové linie u města Kostjantynivka se odehrál neobvyklý moment, který upoutal pozornost ukrajinských i mezinárodních pozorovatelů. Dva bílé kondenzační pruhy, často předzvěst ruského leteckého útoku, se zkřížily, ale to, co následovalo, bylo podle BBC bezprecedentní. Nižší pruh se rozdělil a nový objekt prudce zrychlil směrem k druhému, než se jejich dráhy zkřížily a oblohu ozářil jasný oranžový záblesk.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Čím může Kyjev útočit v Rusku? Chlouba americké armády ATACMS je víc než jen zbraní

ATACMS, neboli Army Tactical Missile System, je pokročilý balistický raketový systém vyvinutý společností Lockheed Martin. Tento systém slouží především k přesným úderům na dlouhé vzdálenosti a je určen k ničení strategických cílů, jako jsou velitelská stanoviště, letiště, sklady munice nebo nepřátelská dělostřelectva. ATACMS se stal klíčovou součástí arzenálu Spojených států a jejich spojenců díky své spolehlivosti, flexibilitě a vysoké ničivé síle. 

před 7 hodinami

Tomáš Dvorský

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Jak mohou údery raketami ATACMS v Rusku změnit průběh války?

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket ATACMS pro útoky na ruském území může mít zásadní dopady na průběh války a na budoucí politiku Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Tento krok přichází ve chvíli, kdy do Bidenova odchodu z úřadu zbývají jen dva měsíce a objevují se obavy, že Trumpova administrativa by mohla přerušit nebo výrazně omezit americkou podporu Kyjevu, uvedl server BBC.

před 9 hodinami

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.

včera

Biden povolil Ukrajině použití amerických zbraní na území Ruska

Prezident USA Joe Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy