Žádáme pouze závěr zprávy OLAF, ne celek. Tak jedině uspějeme, říká pro EZ europoslanec Zdechovský

ROZHOVOR - Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský se pro EZ vyjádřil k současnému dění kolem závěrečné zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodu (OLAF). Člen Evropského parlamentu garantuje, že se veřejnost závěr zprávy dozví.

Vaše kolegyně v europarlamentu Michaela Šojdrová neuspěla u ředitele OLAFu, který ji zprávu nevydá. Zprávu nebo její část prý může vydat jen Evropská komise nebo české orgány. Co na to říkáte?

Já se vůbec nedivím, protože žádost měla vypadat jinak. Mělo se žádat o  to, jak jsme to udělali my, že chceme závěr té zprávy. Ten si myslím, že nám bude předán a budeme znát výsledek toho šetření. Já osobně jsem nepotřeboval, ani jsem to tak neformuloval, že bych chtěl celý spis. Protože z důvodu, že mi lidi z Komise a z dalších institucí vysvětlili, že může obsahovat citlivé materiály. 

Obrátíte se také na předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, jak to má v plánu europoslankyně Šojdrová?

Já už jsem se včera obrátil na pana Junckera a také na OLAF s oficiální žádostí, tak, jak má být. Teď čekám na jejich odpověď. Pevně věřím, že příští týden na výboru, kde zažádáme o veřejné slyšení k celé zprávě, a že uspějeme. Toto je náš postup, kterým se s dalšími europoslanci řídíme.

Jak reaguje na situaci na české straně? Ministerstvo financí si nechalo zpracovat právní analýzu, zda vůbec může zveřejnit alespoň část zprávy.

Já myslím, že kdyby paní ministryně používala Google, tak mohla najít precedent z Maďarska, kde podobná zpráva byla zveřejněna maďarským tajemníkem tamního premiéra Orbána. Bylo to ke kauze korupce při modernizaci budapešťského metra a zpráva byla maďarskou vládou zveřejněna. Nikdo nepočítal, že europoslanci budou natolik schopní, že se zeptají OLAFu, kdo tu zprávu může zveřejnit. OLAF nám doslova řekl, že v té zprávě je napsáno, že na zveřejnění je veřejný zájem, tak ty první a poslední stránky můžou být zveřejněny.

Ten závěr tedy může být zveřejněný, i to, jaký bude postup a následná sankce. Na to paní ministryně nepotřebovala svolávat někoho z dovolených, ani velký průzkum. Šlo jenom o to, aby informovala veřejnost, která je jakoby výš nad ní, protože to bude placené z veřejných peněz.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však s postupem resortu financí souhlasil, když si nechal vypracovat zmíněnou analýzu.

Pan Zeman dle mého soudu řekl, že udělala dobře, že tu zprávu nezveřejnila. My jsme na začátku netušili, jestli ta zpráva ve prospěch Andreje Babiše, nebo není. Teď už z těch reakcí tušíme, tím, že bude zařazena do nějakého spisu, tak asi v jeho prospěch není. Teď už chápeme ty důvody, proto netrváme na zveřejnění celé zprávy, ale trváme na zveřejnění závěrů.

Jak už to řekl profesor Václav Pavlíček z Právnické fakulty, ať už to řekla právnička Hana Marvanová, a řeklo to i stovky dalších lidí, ten výsledek bude zveřejněn, za to vám dávám ruku do ohně. Ten výsledek se dozvíme v řádu dnů nebo hodin. V tomto si myslím, že Ministerstvo financí udělalo chybu a že ten výsledek bude muset zveřejnit, protože to nemůže ovlivnit vyšetřování. 

Navíc jsou tady lidé, kteří očividně do toho spisu nahlédli. Četly to Hospodářské noviny, paní poslankyně Majerová komentovala postup vyšetřování OLAFu a jeho zjištění. To jsou věci, které mi přijdou hodně nestandardní. 

I Pavel Zeman mluvil o veřejném zájmu, jako o způsobu, kdy může být zveřejněna alespoň část spisu. Říkal ale, když se odkázal na Nejvyšší správní soud, že je těžko definovatelný. Jak tu lze definovat veřejný zájem?

V tom má nejvyšší státní zástupce pravdu. Ale já říkám, že veřejný zájem může být na tom, aby se zveřejnily závěry OLAFu. Zveřejnit se mohou třeba poslední dvě stránky zprávy, kde bude stát, jak OLAF šetření uzavřel. To nemůže nějakým způsobem narušit vyšetřování, protože české orgány to nějakým způsobem uzavřely už také. Proto někomu sdělily i obvinění. Na závěr bychom chtěli vědět, co to bude znamenat pro Českou republiku, protože do dneška nechápeme k čemu došlo, proč ministerstvo financí bude žádat o vynětí projektu Čapí hnízdo z evropských projektů.

Vnímáte to tedy čistě jako zdržovací taktiku ze strany Ministerstva financí?

Myslím si, že tomu tak je. Je to zdržovací taktika před hlasováním o důvěře vládě. Ale jsem přesvědčený, že výsledek zprávy se dozvíme opravdu brzy. 

Související

Ilustrační fotografie.

Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nově povede Čech Petr Klement, dosavadní náměstek evropské nejvyšší žalobkyně. O jeho jmenování rozhodla Evropská komise. Jde o historicky první případ, kdy se do čela tohoto prestižního protikorupčního úřadu postaví zástupce České republiky.

Více souvisejících

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Čapí hnízdo OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) Ministerstvo financí Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže

Mladík podezřelý ze sobotního teroristického útoku v Berlíně, jehož policisté v neděli zastřelili, nebyl pro německé bezpečnostní složky neznámou osobou. V Německu se již dříve dopustil zločinů, loni vycestoval ze země a kontaktoval teroristy z Islámského státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy