Čtvrtmilionový plat a bydlení na Hradě. Co vše dostane nový prezident?

Pro srovnání - premiér a předsedové obou parlamentních komor mají 203.600 korun hrubého, náhrada předsedy vlády dosahuje zhruba desetiny té prezidentské. Před pěti lety, když do úřadu nastupoval Miloš Zeman, činil prezidentský plat 186.300 korun.

Již od dob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka bylo zvykem, že se prezidentský příjem nedanil, změna přišla před sedmi lety za úřadování Václava Klause. Od ledna 2011 tak plat hlavy státu podléhá zdanění, neodvádí se z něj ovšem zdravotní a sociální pojištění. Podle zákona o daních z příjmů totiž mzda prezidenta republiky (a též náhrada) patří mezi takzvané ostatní příjmy.

Prezident má dále nárok na naturální plnění, mezi která patří užívání služebního vozidla s řidičem či bez něho, a to i k soukromým účelům. Státní rozpočet mu hradí též zdravotní péči nebo zřízení a užívání dvou telefonů. Hlava státu také může užívat nemovitosti "tvořící sídlo prezidenta republiky", což je podle zákona o Kanceláři prezidenta republiky vedle Pražského hradu například zámek v Lánech. Podle tradice je prezident také jedním ze sedmi držitelů klíčů ke korunovačním klenotům.

Miloš Zeman v současnosti obývá empírovou Lumbeho vilu, ležící na Brusnici nedaleko Jeleního příkopu. Stát vilu a pozemky koupil od dědiců chirurga Karla Lumbeho v roce 1925. Prostory se staly zázemím pro hospodářství Správy Pražského hradu. Za prezidenta Václava Havla sloužila jako reprezentační ubytování pro oficiální státní návštěvy, v roce 2004 rozhodl Václav Klaus, že se vila přebuduje na sídlo prezidenta. Klaus se do ní nastěhoval v létě 2005.

Po odchodu z funkce nemá prezident, na rozdíl například od poslanců, nárok na odchodné, místo toho ovšem pobírá doživotní rentu. O zvláštním zákonu, který by upravil postavení bývalé hlavy státu, se přitom začalo vážně jednat teprve poté, co v nejvyšší ústavní funkci skončil začátkem února 2003 Václav Havel. Vláda předložila normu poslancům koncem dubna téhož roku a v platnost zákon o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce vstoupil v únoru 2004.

Exprezident má podle normy nárok na měsíční rentu 50.000 korun, vyplácena mu je i paušální náhrada ve stejné výši (určena zejména na nájem kanceláře a plat asistenta). I pro rentu platí stejný režim zdanění jako u platu prezidenta. Český prezident může po odchodu z funkce využívat buď služeb ochranné služby zahrnující vozidlo s řidičem, anebo služebního auta s řidičem či bez něho.

Na rentu i paušál na úhradu výdajů má exprezident nárok doživotně, přijít o ni může jen v zákonem přesně vymezených případech. Například pokud by byl znovu zvolen hlavou státu, poslancem a senátorem, stal se členem vlády, vedení Nejvyššího kontrolního úřadu či soudcem, zasedl v bankovní radě ČNB nebo byl vybrán za ombudsmana. Vedle toho by přišel o výsluhu i v případě odsouzení pro úmyslný trestný čin.