Zablokujte v EU přerozdělování žadatelů o azyl, žádá Sněmovna vládu

Sněmovna návrh přijala téměř jednomyslně hlasy 163 ze 165 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti. SPD, ODS, KSČM či KDU-ČSL kvůli tomu rezignovali na své návrhy. „Sněmovna důrazně odmítá návrh Evropské komise na zavedení takzvaného korekčního přidělovacího mechanismu a na něj navázané finanční sankce," shodla se dolní komora. Odpovědnost za udělování azylu by si podle poslanců měly ponechat pouze členské státy.

O dlouhou debatu k azylové politice EU se postarali hlavně poslanci SPD, kteří postupně prezentovali s rozličnými přirovnáními a opakujícími se argumenty svůj nesouhlas s reformou či migračními kvótami. Například podle Ladislava Španěla (SPD) „se bruselská administrativa definitivně odkopala a v plné nahotě ukázala svou arogantní politiku vůči členským státům EU".

„Kvóty byrokraticky nařízené jsou nesmírná blbost a základní politický omyl Evropské unie," souhlasil někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Podle něj by ale čeští zástupci o tom měli s EU seriózně politicky jednat a nechovat se směšně populisticky jako „malé dítě na nočníčku, které řve na maminku: 'Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, nechci udělat'".

Na jeho slova zareagovala poslankyně SPD Ivana Nevludová. „Víme, co více než půl milionu našich voličů chce, proč tady sedíme a proč ten mandát máme. My opravdu tady neječíme, neexhibujeme," uvedla.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa eurokomise „dělá jeden podraz po druhém právě vůči základním principům výstavby Evropy" a měla by se starat o řešení příčin migrace než o kvóty. Lidovec Ondřej Benešík poukazoval na to, že za vlády nynějšího prezidenta Miloše Zemana přijalo Česko bez újmy na 50.000 uprchlíků, zatímco nyní o azyl v ČR žádá jen zhruba 1450 lidí.

Komise předložila návrh reformy azylových pravidel EU v květnu 2016. Původní představa obsahovala relokační mechanismus jako pojistku, pokud by některý členský stát nezvládnul výrazný příliv migrantů jinými prostředky. Dosud se nepovedlo najít kompromis mezi postoji zemí odmítajících kvóty a státy jako Německo či Itálie, kde má nějaká forma mechanismu podporu. Loni v říjnu šéf summitu EU Donald Tusk označil kvóty za nefunkční koncept, který země unie jen zbytečně dělí. Šéfové států a vlád se poté dohodli, že ohledně azylové reformy budou hledat konsensuální řešení.

Usnesení k navrhované reformě evropského azylového systému, jak je dnes schválila Sněmovna:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky:

1) důrazně odmítá návrh Komise na zavedení takzvaného korekčního přidělovacího mechanismu a na něj navázané finanční sankce, jež považuje za rozporný se zásadou subsidiarity;

2) s odkazem na výše uvedené vyzývá vládu ČR, aby při projednávání reformy dublinského nařízení na úrovni EU usilovala o vypuštění korekčního přidělovacího mechanismu v textu návrhu a v krajním případě blokovala jeho celkové přijetí;

3) zdůrazňuje, že odpovědnost za rozhodování v otázce azylu by nadále měly nést výhradně členské státy, které si v souladu se závazky plynoucími pro ně z mezinárodního a evropského práva samy stanovují podmínky pro poskytnutí mezinárodní právní ochrany na svém území;

4) apeluje na vládu ČR, aby při vyjednávání v orgánech EU politicky prosazovala aplikaci jednomyslného rozhodování na úrovni Evropské rady v případě návrhů zásadních změn v oblasti azylové politiky;

5) vyjadřuje podporu navrhovaným pozitivním změnám, které budou do budoucna zabraňovat zneužívání azylových systémů členských států EU, zejména pokud jde o zabránění druhotným pohybům a o rychlejší a akceschopnější realizaci návratové politiky v případě neúspěšných žadatelů o azyl.