Boj proti Zemanovi finišuje: Prezident se nestydí kritizovat ani osobnosti, které si zaslouží úctu víc než on sám

„Nejen od té doby, co jsem se během 'kampaně' Zemanova prázdná slova zaměřoval na nesplněné sliby současného prezidenta, mi chodí od mnohých podněty na další 'hříchy', kterých se během své politické kariéry Zeman dopustil. Musím říct, že upoutaly moji pozornost. Tím hlavním důvodem je, že prezident má skládat účty a má být odpovědný občanům naší země,“ vysvětluje ve svém posledním článku Telička.

Uvádí například, že během prvního kola druhé přímé volby prezidenta si nemohl nevšimnout toho, kolik lidí zapomíná na mnoho sporných záležitostí, které se se Zemanem pojí. „Ať už se jedná o jeho zjevné fauly, účelové fabulace, vulgarity či ostudu, kterou způsobuje České republice na mezinárodní politické scéně. Jak jsem se vám snažil v posledních týdnech ukázat, pro Zemana jsou sliby jen prázdnými slovy. Místo jejich dodržování jakoby se soustředil na svou sbírku nejrůznějších afér a úletů, prim hrají bonmoty a odklánění pozornosti od podstatných otázek.“ uvádí na svém webu.

Zmiňuje proto další „Zemanova prázdná slova“, kterými se až dosud nestihl příliš zaobírat a která si podle něj pozornost voličů zaslouží. „I ty totiž dokreslují a přibližují, jakým politikem Miloš Zeman ve skutečnosti je. Nerad bych se ale vracel příliš do minulosti, byť aféry jako Bamberg, Olovo, jediný pravomocně odsouzený ministr za trestný čin v polistopadové éře Ivo Svoboda či záhadné peníze z Panamy, které doputovaly na účet ČSSD za předsednictví Miloše Zemana, by určitě za zmínku stály. Nicméně mě daleko více zajímalo, jak se Zeman choval během svého prezidentského mandátu. Jak nás reprezentoval? Jak spojoval společnost?“ ptá se Telička.

„Kromě vztahu k Rusku, o němž svědčí nejen nadbíhání Putinovi a schvalování anexe Krymu, je velmi kontroverzní rovněž prezidentův vztah s Čínou. V rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV mimo jiné prohlásil, že nepřijel do Číny, aby poučoval o lidských právech, ale aby se naopak naučil, jak stabilizovat společnost. Ve vysílání si pohrával s plyšovým krtečkem a nazpět do Česka se vracel místo vládního speciálu soukromým letadlem privátní společnosti,“ připomíná jednu ze známých kauz politik.

Zeman se podle něj nestydí kritizovat ani osobnosti, které si zaslouží úctu, snad více než on sám. „Navíc se často jedná o osoby, které už se nemohou samy bránit, jelikož jsou po smrti. Mohu zmínit dnes již notoricky známou záležitost s údajným článkem Ferdinanda Peroutky 'Hitler je gentleman'. O jednom z nejvýznamnějších českých novinářů, který byl během druhé světové války vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald, Zeman prohlásil, že byl fascinován fašistickou ideologií. A důkaz? Peroutkův neexistující text vytištěný někde vlevo dole. O Alexandru Dubčekovi, výrazné osobnosti pražského jara, pak prohlásil, že se v roce 1968 po invazi podělal hrůzou,“ cituje prezidenta.

To prý ale není zdaleka vše. Telička píše o soukromých mejdanech na Hradě, kontroverzním udělování vyznamenání a naopak neudělení vyznamenání Bradymu, i oslavy 17. listopadu v roce 2015, kdy stanul na pódiu po boku vůdčí osobnosti Bloku proti islámu Martina Konvičky. „Samostatnou kapitolu by si zasloužilo také jeho odmítání jmenování některých rektorů či profesorů vysokých škol i jeho nepatřičné kritizování novinářů. Tyto záležitosti jsou ale velmi dobře známé. Pravidelně o nich totiž informují právě Zemanem tak kritizovaná média, a to nejen ta z České republiky. Mnohé Zemanovy aféry reflektoval i tisk ze zahraničí, pro které je mnoho z toho prostě zcela nepochopitelné, jakoby z jiné planety. Což samozřejmě naší republice nedělá příliš dobré jméno,“ varuje.

Prezident Zeman podle něj často zdůrazňuje, že hájí naše národní zájmy. „Nechám stranou, že je nikdy jasně nedefinoval, že často koná a jedná v rozporu s pozicí vlády, že se drží velmi omezeného okruhu témat. Moji pozornost mimo jiné poutá otázka, vůči komu ty tzv. zájmy prosazuje, když jeho pozice v zahraničí je slabá a de facto kromě východu, kde naše zájmy primárně neleží, s ním skoro nikdo nejedná. Potřebujeme hlavu státu, která bude v zahraničí akceptována, bude slyšet a bude jí nasloucháno. Potřebujeme někoho, kdo prokáže větší úsilí a dynamiku,“ domnívá se Telička

Zmiňuje také, že v roce 2018 slaví Česká republika 100. výročí od vzniku Československa. „Přál bych jí, aby při této příležitosti usedl na Pražském hradě prezident, který bude seriózní, slušný a jenž si získá respekt jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Česká republika by si totiž takového reprezentanta po několika 'temných' letech opět zasloužila,“ dodal europoslanec.