Kdo a za kolik půjde s Babišem? Možných vládních koalic není mnoho

Praha - Vláda Andreje Babiše na první pokus důvěru nezískala. Zdá se ale, že to předsedu hnutí ANO příliš trápit nemusí, pravděpodobně bude mít na získání důvěry ještě pokus druhý. Budeme-li věřit slovům Miloše Zemana, že Andreje Babiše pověří jednáním o vládě i na podruhé, nabízí se otázka s kým by mohlo hnutí ANO poskládat možnou vládní koalici. Začíná se štěpit ČSSD? Půjde do vlády Okamurova SPD? A co ODS?

Při pohledu na rozdělení mandátů ve Sněmovně je jasná jedna věc – bez ANO to nejde. Suverénní vítěz loňských voleb má v dolní komoře 78 mandátů. Ale s koaličním potenciálem už to tak žhavé není. Babišova předvolební rétorika vedená „proti všem“ způsobila, že se ostatní strany vůbec nehrnou do koalice s někým, kdo svůj politický příběh postavil na tvrzení že „oni tady 25 let kradli“. Přesto se ale, čistě matematicky, nabízí řada koalic. Jsou ale reálné?

Druhá ve volbách skončila částečně obrozená ODS. Ke svým výsledkům z počátku století má sice pořád daleko, přesto ale získala jisté ztracené sebevědomí. V kampani se sice občanští demokraté jasně vymezovali proti Babišovi, ihned po volbách se ale objevily spekulace o tom že případná vládní spolupráce možná není úplně nereálná. Tyto teorie ale kalkulovaly hlavně s jednou věcí – v ODS dojde k vnitřní změně a Petr Fiala bude na předsednickém postu nahrazen někým jiným, pravděpodobně Václavem Klausem mladším. K tomu ale nedošlo, když Petr Fiala na nedávném kongresu ODS v Ostravě obhájil svoji předsednickou pozici při zisku velice silných 93% hlasů. Ano, byl jediným kandidátem, přesto lze ale výsledek číst tak, že členská základna vyslovila jasný souhlas s politickou linií Petra Fialy, jejímž důležitým rysem je jasné odmítání spolupráce s Andrejem Babišem. Sečteno a podtrženo, pokud někdy existovala šance na vládní spolupráci ANO a ODS, po ostravském kongresu již neexistuje.

Okamurova SPD si v loňských volbách vedla slušně. Zisk 10,5% ji stačil na třetí místo a 22 mandátů. Zajímavé bylo sledovat Tomia Okamuru během prvních povolebních dnů. Zatímco představitelé drtivé většiny stran spolupráci s vítězným hnutím ANO vylučovali, Okamura se naopak s Babišem velmi snažil domluvit na spolupráci. Jenže vládnout s SPD se Babišovi nechce. Lze za tím spatřovat hlavně jeden důvod – Andrej Babiš si dobře pamatuje události z jara 2015. Tehdy byl Tomio Okamura předsedou strany Úsvit přímé demokracie, která se mu ale rozpadla pod rukama poté, co jej část členů obvinila že vytuneloval stranickou pokladnu. A Andreji Babišovi se zřejmě nebude chtít riskovat, že podobný osud potká i SPD. Když k tomu ještě připočteme předchozí zkušenosti s Věcmi veřejnými, zdá se že vládního angažmá Okamurova hnutí se zřejmě nedočkáme. Dá se ale předpokládat že Babiš bude možnou koalici s Okamurou používat nadále jako strašáka na představitele jiných stran, aby s ním vstoupili do jednání o vládě.

Drtivou porážku utrpěla ve volbách sociální demokracie. Z nejsilnější vládní strany přišel propad na 7% a zisk pouhých patnácti mandátů. Představitelé ČSSD v prvních povolebních prohlášeních tvrdili, že by byla drzost snažit se s takovým výsledkem o vládní angažmá. Andreje Babiše navíc na základě čtyřleté vládní spolupráce popisovali jako predátora který si přivlastnil všechny společné úspěchy a oni teď rozhodně nestojí o to, aby se situace opakovala. V posledních týdnech jsme ale svědky toho, že sociální demokracie naznačuje ochotu o vládě minimálně jednat. Úřadující předseda strany Milan Chovanec dokonce sepsal a uveřejnil seznam podmínek, za kterých je ČSSD ochotna o koalici uvažovat.

Když si je ale projdeme a zjistíme, že Chovanec například požaduje aby členem vlády nebyla trestně stíhaná osoba, nebo aby se až do vyřešení kauzy okolo Čapího hnízda ANO vzdalo nároků na rezorty spravedlnosti, vnitra a financí, nabízí se otázka nakolik se jedná o skutečné vyjednávací pozice a nakolik jde spíše vnitrostranický vzkaz Milana Chovance. V únoru totiž proběhne sjezd sociální demokracie a na něm se dají očekávat velké věci. A na jeho výsledku také do velké míry závisí, zda ČSSD nakonec vstoupí do koalice s Andrejem Babišem. Pokud totiž na sjezdu uspěje křídlo okolo Jiřího Zimoly, Michala Haška a Jaroslava Foldyny, bude vznik vládní koalice ANO a ČSSD na spadnutí.

Je tedy Česká republika tři měsíce po sněmovních volbách blíže vzniku funkční vlády? Zatím to tak příliš nevypadá. Situace se ale může rychle změnit po únorovém sjezdu ČSSD. Pokud bude novým předsedou sociální demokracie někdo kdo bude ochoten navázat s Andrejem Babišem spolupráci na vládní úrovni, bude k většině ve Sněmovně chybět už jen 8 hlasů. V tu chvíli by stačilo přesvědčit 15 komunistických poslanců k tiché podpoře nově vzniklé vlády. Komunisté již dali najevo že jsou ochotni podpořit vládu která bude prosazovat jejich program. A jak bylo patrné tento týden ve Sněmovně, Andrej Babiš je naopak ochoten v programové prohlášení vlády slíbit téměř cokoliv.

Související

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

Více souvisejících

Vláda ČR Andrej Babiš hnutí ANO ODS ČSSD Svoboda a přímá demokracie (SPD) KSČM

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

před 4 hodinami

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

před 5 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

před 8 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

před 9 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

před 10 hodinami

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy