Praha - Vláda Andreje Babiše na první pokus důvěru nezískala. Zdá se ale, že to předsedu hnutí ANO příliš trápit nemusí, pravděpodobně bude mít na získání důvěry ještě pokus druhý. Budeme-li věřit slovům Miloše Zemana, že Andreje Babiše pověří jednáním o vládě i na podruhé, nabízí se otázka s kým by mohlo hnutí ANO poskládat možnou vládní koalici. Začíná se štěpit ČSSD? Půjde do vlády Okamurova SPD? A co ODS?
Při pohledu na rozdělení mandátů ve Sněmovně je jasná jedna věc – bez ANO to nejde. Suverénní vítěz loňských voleb má v dolní komoře 78 mandátů. Ale s koaličním potenciálem už to tak žhavé není. Babišova předvolební rétorika vedená „proti všem“ způsobila, že se ostatní strany vůbec nehrnou do koalice s někým, kdo svůj politický příběh postavil na tvrzení že „oni tady 25 let kradli“. Přesto se ale, čistě matematicky, nabízí řada koalic. Jsou ale reálné?
Druhá ve volbách skončila částečně obrozená ODS. Ke svým výsledkům z počátku století má sice pořád daleko, přesto ale získala jisté ztracené sebevědomí. V kampani se sice občanští demokraté jasně vymezovali proti Babišovi, ihned po volbách se ale objevily spekulace o tom že případná vládní spolupráce možná není úplně nereálná. Tyto teorie ale kalkulovaly hlavně s jednou věcí – v ODS dojde k vnitřní změně a Petr Fiala bude na předsednickém postu nahrazen někým jiným, pravděpodobně Václavem Klausem mladším. K tomu ale nedošlo, když Petr Fiala na nedávném kongresu ODS v Ostravě obhájil svoji předsednickou pozici při zisku velice silných 93% hlasů. Ano, byl jediným kandidátem, přesto lze ale výsledek číst tak, že členská základna vyslovila jasný souhlas s politickou linií Petra Fialy, jejímž důležitým rysem je jasné odmítání spolupráce s Andrejem Babišem. Sečteno a podtrženo, pokud někdy existovala šance na vládní spolupráci ANO a ODS, po ostravském kongresu již neexistuje.
Okamurova SPD si v loňských volbách vedla slušně. Zisk 10,5% ji stačil na třetí místo a 22 mandátů. Zajímavé bylo sledovat Tomia Okamuru během prvních povolebních dnů. Zatímco představitelé drtivé většiny stran spolupráci s vítězným hnutím ANO vylučovali, Okamura se naopak s Babišem velmi snažil domluvit na spolupráci. Jenže vládnout s SPD se Babišovi nechce. Lze za tím spatřovat hlavně jeden důvod – Andrej Babiš si dobře pamatuje události z jara 2015. Tehdy byl Tomio Okamura předsedou strany Úsvit přímé demokracie, která se mu ale rozpadla pod rukama poté, co jej část členů obvinila že vytuneloval stranickou pokladnu. A Andreji Babišovi se zřejmě nebude chtít riskovat, že podobný osud potká i SPD. Když k tomu ještě připočteme předchozí zkušenosti s Věcmi veřejnými, zdá se že vládního angažmá Okamurova hnutí se zřejmě nedočkáme. Dá se ale předpokládat že Babiš bude možnou koalici s Okamurou používat nadále jako strašáka na představitele jiných stran, aby s ním vstoupili do jednání o vládě.
Drtivou porážku utrpěla ve volbách sociální demokracie. Z nejsilnější vládní strany přišel propad na 7% a zisk pouhých patnácti mandátů. Představitelé ČSSD v prvních povolebních prohlášeních tvrdili, že by byla drzost snažit se s takovým výsledkem o vládní angažmá. Andreje Babiše navíc na základě čtyřleté vládní spolupráce popisovali jako predátora který si přivlastnil všechny společné úspěchy a oni teď rozhodně nestojí o to, aby se situace opakovala. V posledních týdnech jsme ale svědky toho, že sociální demokracie naznačuje ochotu o vládě minimálně jednat. Úřadující předseda strany Milan Chovanec dokonce sepsal a uveřejnil seznam podmínek, za kterých je ČSSD ochotna o koalici uvažovat.
Když si je ale projdeme a zjistíme, že Chovanec například požaduje aby členem vlády nebyla trestně stíhaná osoba, nebo aby se až do vyřešení kauzy okolo Čapího hnízda ANO vzdalo nároků na rezorty spravedlnosti, vnitra a financí, nabízí se otázka nakolik se jedná o skutečné vyjednávací pozice a nakolik jde spíše vnitrostranický vzkaz Milana Chovance. V únoru totiž proběhne sjezd sociální demokracie a na něm se dají očekávat velké věci. A na jeho výsledku také do velké míry závisí, zda ČSSD nakonec vstoupí do koalice s Andrejem Babišem. Pokud totiž na sjezdu uspěje křídlo okolo Jiřího Zimoly, Michala Haška a Jaroslava Foldyny, bude vznik vládní koalice ANO a ČSSD na spadnutí.
Je tedy Česká republika tři měsíce po sněmovních volbách blíže vzniku funkční vlády? Zatím to tak příliš nevypadá. Situace se ale může rychle změnit po únorovém sjezdu ČSSD. Pokud bude novým předsedou sociální demokracie někdo kdo bude ochoten navázat s Andrejem Babišem spolupráci na vládní úrovni, bude k většině ve Sněmovně chybět už jen 8 hlasů. V tu chvíli by stačilo přesvědčit 15 komunistických poslanců k tiché podpoře nově vzniklé vlády. Komunisté již dali najevo že jsou ochotni podpořit vládu která bude prosazovat jejich program. A jak bylo patrné tento týden ve Sněmovně, Andrej Babiš je naopak ochoten v programové prohlášení vlády slíbit téměř cokoliv.
Související
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje
Vláda ČR , Andrej Babiš , hnutí ANO , ODS , ČSSD , Svoboda a přímá demokracie (SPD) , KSČM
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
před 2 hodinami
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
před 3 hodinami
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
před 4 hodinami
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
před 6 hodinami
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
před 7 hodinami
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
před 7 hodinami
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
před 8 hodinami
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
před 9 hodinami
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
před 10 hodinami
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
před 11 hodinami
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
před 11 hodinami
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
před 12 hodinami
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
před 13 hodinami
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
před 14 hodinami
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
před 15 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub