Praha - Vláda Andreje Babiše na první pokus důvěru nezískala. Zdá se ale, že to předsedu hnutí ANO příliš trápit nemusí, pravděpodobně bude mít na získání důvěry ještě pokus druhý. Budeme-li věřit slovům Miloše Zemana, že Andreje Babiše pověří jednáním o vládě i na podruhé, nabízí se otázka s kým by mohlo hnutí ANO poskládat možnou vládní koalici. Začíná se štěpit ČSSD? Půjde do vlády Okamurova SPD? A co ODS?
Při pohledu na rozdělení mandátů ve Sněmovně je jasná jedna věc – bez ANO to nejde. Suverénní vítěz loňských voleb má v dolní komoře 78 mandátů. Ale s koaličním potenciálem už to tak žhavé není. Babišova předvolební rétorika vedená „proti všem“ způsobila, že se ostatní strany vůbec nehrnou do koalice s někým, kdo svůj politický příběh postavil na tvrzení že „oni tady 25 let kradli“. Přesto se ale, čistě matematicky, nabízí řada koalic. Jsou ale reálné?
Druhá ve volbách skončila částečně obrozená ODS. Ke svým výsledkům z počátku století má sice pořád daleko, přesto ale získala jisté ztracené sebevědomí. V kampani se sice občanští demokraté jasně vymezovali proti Babišovi, ihned po volbách se ale objevily spekulace o tom že případná vládní spolupráce možná není úplně nereálná. Tyto teorie ale kalkulovaly hlavně s jednou věcí – v ODS dojde k vnitřní změně a Petr Fiala bude na předsednickém postu nahrazen někým jiným, pravděpodobně Václavem Klausem mladším. K tomu ale nedošlo, když Petr Fiala na nedávném kongresu ODS v Ostravě obhájil svoji předsednickou pozici při zisku velice silných 93% hlasů. Ano, byl jediným kandidátem, přesto lze ale výsledek číst tak, že členská základna vyslovila jasný souhlas s politickou linií Petra Fialy, jejímž důležitým rysem je jasné odmítání spolupráce s Andrejem Babišem. Sečteno a podtrženo, pokud někdy existovala šance na vládní spolupráci ANO a ODS, po ostravském kongresu již neexistuje.
Okamurova SPD si v loňských volbách vedla slušně. Zisk 10,5% ji stačil na třetí místo a 22 mandátů. Zajímavé bylo sledovat Tomia Okamuru během prvních povolebních dnů. Zatímco představitelé drtivé většiny stran spolupráci s vítězným hnutím ANO vylučovali, Okamura se naopak s Babišem velmi snažil domluvit na spolupráci. Jenže vládnout s SPD se Babišovi nechce. Lze za tím spatřovat hlavně jeden důvod – Andrej Babiš si dobře pamatuje události z jara 2015. Tehdy byl Tomio Okamura předsedou strany Úsvit přímé demokracie, která se mu ale rozpadla pod rukama poté, co jej část členů obvinila že vytuneloval stranickou pokladnu. A Andreji Babišovi se zřejmě nebude chtít riskovat, že podobný osud potká i SPD. Když k tomu ještě připočteme předchozí zkušenosti s Věcmi veřejnými, zdá se že vládního angažmá Okamurova hnutí se zřejmě nedočkáme. Dá se ale předpokládat že Babiš bude možnou koalici s Okamurou používat nadále jako strašáka na představitele jiných stran, aby s ním vstoupili do jednání o vládě.
Drtivou porážku utrpěla ve volbách sociální demokracie. Z nejsilnější vládní strany přišel propad na 7% a zisk pouhých patnácti mandátů. Představitelé ČSSD v prvních povolebních prohlášeních tvrdili, že by byla drzost snažit se s takovým výsledkem o vládní angažmá. Andreje Babiše navíc na základě čtyřleté vládní spolupráce popisovali jako predátora který si přivlastnil všechny společné úspěchy a oni teď rozhodně nestojí o to, aby se situace opakovala. V posledních týdnech jsme ale svědky toho, že sociální demokracie naznačuje ochotu o vládě minimálně jednat. Úřadující předseda strany Milan Chovanec dokonce sepsal a uveřejnil seznam podmínek, za kterých je ČSSD ochotna o koalici uvažovat.
Když si je ale projdeme a zjistíme, že Chovanec například požaduje aby členem vlády nebyla trestně stíhaná osoba, nebo aby se až do vyřešení kauzy okolo Čapího hnízda ANO vzdalo nároků na rezorty spravedlnosti, vnitra a financí, nabízí se otázka nakolik se jedná o skutečné vyjednávací pozice a nakolik jde spíše vnitrostranický vzkaz Milana Chovance. V únoru totiž proběhne sjezd sociální demokracie a na něm se dají očekávat velké věci. A na jeho výsledku také do velké míry závisí, zda ČSSD nakonec vstoupí do koalice s Andrejem Babišem. Pokud totiž na sjezdu uspěje křídlo okolo Jiřího Zimoly, Michala Haška a Jaroslava Foldyny, bude vznik vládní koalice ANO a ČSSD na spadnutí.
Je tedy Česká republika tři měsíce po sněmovních volbách blíže vzniku funkční vlády? Zatím to tak příliš nevypadá. Situace se ale může rychle změnit po únorovém sjezdu ČSSD. Pokud bude novým předsedou sociální demokracie někdo kdo bude ochoten navázat s Andrejem Babišem spolupráci na vládní úrovni, bude k většině ve Sněmovně chybět už jen 8 hlasů. V tu chvíli by stačilo přesvědčit 15 komunistických poslanců k tiché podpoře nově vzniklé vlády. Komunisté již dali najevo že jsou ochotni podpořit vládu která bude prosazovat jejich program. A jak bylo patrné tento týden ve Sněmovně, Andrej Babiš je naopak ochoten v programové prohlášení vlády slíbit téměř cokoliv.
Související
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda
Vláda ČR , Andrej Babiš , hnutí ANO , ODS , ČSSD , Svoboda a přímá demokracie (SPD) , KSČM
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
před 2 hodinami
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
před 3 hodinami
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
před 4 hodinami
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
před 5 hodinami
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
před 8 hodinami
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
před 9 hodinami
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
před 10 hodinami
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
včera
Zemřel divadelní režisér František Laurin, otec známé herečky
včera
Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii
včera
Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize
včera
Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka
včera
Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup
Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.
Zdroj: Libor Novák