Jako první bych zrušil bezpečnostní rámy na Hradě, uvedl Drahoš

Praha - Prezidentský kandidát Jiří Drahoš by si v případě úspěchu ve volbách jako první pozval na Pražský hrad ministryni financí, aby prodiskutovali financování školství a sociální záležitosti.

Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas, který se odehrál hodinu před otevřením volebních místností. Do studia byl pozván i prezident Miloš Zeman, ten se však debaty odmítl zúčastnit.  Bývalý předseda Akademie věd ČR se prý na debaty s Milošem bedlivě připravoval. "Díval jsem se na posledních pět let Miloše Zemana, co kdy řekl," uvedl profesor v rozhovoru.

Co by Jiří Drahoš udělal jako první, pro veřejnost viditelnou věc na Pražském hradě? "Určitě bych odstranil bezpečnostní rámy a učinil bych Pražský hrad opět místem průchozím. Samozřejmě by za předpokladu, že bude zajištěna ochrana hlavy státu a také návštěvníků," uvedl kandidát na prezidenta, jenž o sobě říká, že by chtěl být prezidentem všech deseti miliónů lidí, ne dolních deseti miliónů, jak prohlašuje Miloš Zeman.

//

Řeč přišla i na exekuce. Profesor si je vědom, že v současné době je v exekuci asi jeden milion lidí. "Na vládě je zákon o oddlužení. Stát se na této situaci podepsal udělováním licencí lichvářským firmám. Osobně si myslím, že je dobré vyjít lidem vstříc a z těch dluhů jim pomoci," míní Drahoš, jenž by si v případě vítězství ve volbách pozval na Hrad jako první ministryni financí, s níž by se pobavil například o financování školství a sociálních záležitostech.

Drahoš se ve studiu vyjádřil i k výsledkům serveru Demagog.cz, který monitoroval pravdivost výroků prezidentských kandidátů během televizních debat. Profesor se vrátil k výroku, který mu server označil jako nepravdivý. Podle profesore totiž Zeman v roce 1999 prohlásil, že je Česká republika schopna přijmout pět tisíc kosovských Balkánců. "Je to výrok nepřesný, ale charakterizuje situaci," vysvětluje Drahoš, jenž se přiznal, že mu v debatách chyběla zmínka o vzdělávání. 

Související

Miloš Vystrčil

Senát si ve středu zvolí vedení, v jeho čele má zůstat Vystrčil

Senát si ve středu zvolí obměněné vedení. Jeho předsedou zůstane podle dohod senátorských klubů Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedy Jiří Oberfalzer (ODS) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského výboru Jiří Drahoš (za STAN), který si vymění pozici s Jiřím Růžičkou (za TOP 09).

Více souvisejících

Jiří Drahoš prezidentské volby 2018 Miloš Zeman imigrace Školství

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy