Všichni čeští prezidenti, kteří obhajovali funkce, zatím uspěli

Funkci neobhajovali Klement Gottwald a Antonín Zápotocký, kteří zemřeli během jejich prvního funkčního období. Neobhajoval ani Emil Hácha, který po mnichovském diktátu a během německé okupace zastával funkci prezidenta tzv. druhé republiky a byl též protektorátním státním prezidentem.

Masaryk byl po vzniku Československa v roce 1918 zvolen dočasným Revolučním národním shromážděním nejprve pouze na dva roky. Až československá ústava z roku 1920 stanovila funkční období hlavy státu na sedm let s tím, že prezident může funkci vykonávat pouze dvě volební období po sobě. Přímo v ústavě však byla zaneseno, že toto omezení se nevztahuje na Masaryka. Byl tedy zvolen třikrát po sobě v letech 1920, 1927 a přes vážný zdravotní stav i v roce 1934.

Poté, co Masaryk v prosinci 1935 za zdravotních důvodů abdikoval, byl prezidentem zvolen Edvard Beneš. Sice po mnichovském diktátu v říjnu 1938 abdikoval a uchýlil se do exilu, během války čs. exilová vláda prohlásila veškeré kroky od Mnichova (30. září 1938), tedy i Benešovu abdikaci, za neplatné. Beneš tak byl nadále vnímán jako hlava státu a po válce, v říjnu 1945, ho Prozatímní národní shromáždění potvrdilo ve funkci až do nové volby prezidenta. Konala se v červnu 1946 a Beneš jako jediný kandidát jednoznačně obhájil.

Po komunistickém puči v roce 1948 Beneš abdikoval (v červnu 1948) a prezidentem byl zvolen vůdce komunistů Klement Gottwald. Ten zemřel ve funkci během prvního volebního období, stejně tak i jeho nástupce Antonín Zápotocký. Prvním z komunistických prezidentů, kteří funkci obhajovali, byl Antonín Novotný, který byl poprvé zvolen v roce 1957 a podruhé o sedm let později.

Ústava z 11. července 1960 zkrátila volební období prezidentů na pět let a také už neobsahovala zákaz kandidovat více než dvakrát po sobě. Novotný však ani toto zkrácené druhé volební období nedokončil, když odstoupil v lednu 1968 v souvislosti s událostmi pražského jara. Prezidentem byl v březnu 1968 zvolen válečný hrdina Ludvík Svoboda, který v roce 1973 funkci obhájil. Ani on však druhé volební období nedokončil, ze zdravotních důvodů nebyl schopen funkci vykonávat, a tak byl po změně ústavy funkce zbaven. Poslední komunistický prezident Gustáv Husák byl poprvé zvolen v květnu 1975, opětovně pak v letech 1980 a 1985. Funkci opustil během svého třetího volebního období po pádu komunistického režimu v prosinci 1989.

Ještě před koncem roku 1989 byl československý prezidentem zvolen jeden z opozičních lídrů Václav Havel. Havel funkci obhájil ve volbě v červenci 1990, která se konala po prvních svobodných volbách do Federálního shromáždění. Při volbě v červenci 1992 Havel především kvůli situaci směřující k rozpadu Československa funkci hlavy státu neobhájil a následně rezignoval. Do konce roku 1992 se konalo ještě několik neúspěšných pokusů zvolit československého prezidenta, Havel se však už o funkci neucházel.