Jak se volilo v 10 největších městech? Drahoš zvítězil nejen v Praze

Praha - Letošní prezidentské volby jasně ukázaly, že proti staronové hlavě státu nevolila pouze pražská kavárna, ale další města v České republice. Termín, který se hojně používal před volbami, že se Česko dělí na Prahu a venkov, není podle volebních výsledků zas tolik pravdivý.

Jiří Drahoš dokázal Miloše Zemana porazit ve čtyřech krajích z celkových čtrnácti. Dominoval v Praze, Středočeském kraji, Libereckém kraji a Královéhradeckém kraji. V Jihočeském kraji například získal Jiří Drahoš 48,90 %. Voliči bývalého předsedy Akademie věd ČR prokázali, že nejen hlavní město země nechtělo za prezidenta třiasedmdesátiletého Miloše Zemana. Statistiky jasně ukazují, že v deseti největších městech České republiky měl lepší postavení Zemanův soupeř.

Není překvapením, že Drahoš dominoval v Praze, kde získal přes 440 tisíc hlasů. V procentuálním vyjádření získal od voličů 68,75 %. Podobně si vedl i v Praze-východ (64,29 %) a Praze-západ (68,02). Tyto okresy však patří do Středočeského kraje. Profesor dokázal Zemana porazit také v druhém největším městě republiky - v Brně. Konkrétně ve statutárním městě, čili Brno-město, jak se jmenuje volební okres. Tam Jiří Drahoš získal 57,57 % hlasů. Mimo město, v okrese Brno-venkov, kam spadá například obec Kouřim nebo Ivančice, opět dominoval Miloš Zeman.

Třetí největší město podle počtu obyvatel, Ostravu, ovládl tentokrát prezident Miloš Zeman, jenž zde svého soka porazil s výsledkem 61,97 %. V Plzni-městě získal Jiří Drahoš 52,14 % hlasů. V přilehlých okresech Plzeň-jih a Plzeň-sever, kam patří například obce Klášter nebo Mohelnice respektive Přehýšov a Chotíkov, vyhrála hlava státu. Těsným výsledkem skončil boj v pátém největším městě, v Liberci, kde Jiří Drahoš získal 50,94 %. V Olomouci se o těsný výsledek nejednalo a staronového prezidenta si zvolilo 54,27 % občanů.

V Ústeckém kraji kraloval Miloš Zeman i v prvním kole prezidentských voleb a potvrdil to i ve druhém. Ve statutárním městě Ústí nad Labem vyhrál Zeman přesvědčivě se ziskem 58,40 %. Další těsný souboj svedli oba uchazeči o Pražský hrad v Hradci Králové, kde profesora volilo nakonec 50,97 % oprávněných voličů. Takřka stejným výsledkem, jakým hlava státu ovládla prezidentské volby celkově, vyhrál vysokoškolský pedagog v Českých Budějovicích, kde obdržel 51,68 % hlasů. V Pardubicích, desátém největším městě republiky, dokázal více voličů přesvědčit současný nejvyšší ústavní činitel, který získal 50,50 % hlasů. 

Neúspěšný kandidát na prezidenta Jiří Drahoš dokázal přesvědčit voliče z deseti největších měst v České republice v šesti případech. Pražská kavárna se tedy už netýká pouze hlavního města, ale i voličů v ostatních velkých městech v zemi. Měl by to být signál pro Miloše Zemana? Bezesporu ano. Je jen na něm, zda hodlá společnost dále rozdělovat, či nikoli.

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Jiří Drahoš čsú Praha kraje

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 26 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy