V ČR mají vzniknout pravidla pro lobbing, záměr podpořila vláda

Návrh vznikl za předchozího ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD). Autoři materiálu označují lobbing, tedy soustavnou činnost spočívající v prosazování skupinových zájmů, za legitimní součást demokratického procesu. Zároveň upozorňují, že veřejnost si jej kvůli neexistenci jasných pravidel často spojuje s korupcí, protože hranice mezi lobbingem a trestným činem nepřímého úplatkářství je velmi tenká.

Materiál předkládá čtyři různé varianty budoucí regulace lobbingu. Preferuje tu, která zavádí registr lobbistů, tzv. legislativní stopu, a zaznamenávání veškerých darů přesahujících 5000 korun.

V registru by byli podle této varianty povinně evidováni lidé, kteří systematicky nebo organizovaně usilují o ovlivňování zákonodárného procesu na centrální úrovni, tedy nikoliv na úrovni územních samosprávných celků. Ministři, poslanci a senátoři by pak měli být následně vyzváni k tomu, aby se s neregistrovanými lobbisty nestýkali.

Odbory požadovaly, aby mezi organizované lobbistické skupiny nepatřily odborové organizace a organizace zaměstnavatelů. Schválené obrysy zákona kritizují. Nesouhlasí s tím, že by v registru měli být i zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů jako organizované lobbistické skupiny. Označili to za "naprostý právní nesmysl".

"Jsme sociální partneři. Zákon nám za tím účelem svěřuje zvláštní oprávnění, naše postavení je garantováno i ústavou a mezinárodními úmluvami. Jsme oficiálním připomínkovým místem návrhů zákonů týkajících se sociálních a ekonomických zájmů zaměstnanců," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Jednání s vládou či poslanci a podávání připomínek k chystaným normám umožňuje a ukládá odborům jako zástupcům pracovníků například zákoník práce.