ROZHOVOR | Komunisté jsou díky Babišovi nejsilnější od revoluce. Svůj k svému, vždyť on byl taky komunista, varuje pro EZ Adamová

ROZHOVOR - Velká část stran zastoupených v Poslanecké sněmovně se domluvila na svolání mimořádné schůze kvůli personální politice současné vlády v demisi. Zároveň chtějí usnesením omezit činnost takové vlády K politické kultuře demokratické země by mělo patřit to, že nemám-li vyjednanou důvěru, a tedy ani legitimitu, činím jen nezbytně důležité kroky, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Únorový průzkum CVVM přisoudil TOP 09 3,5 procenta. Čím to, že se strana po volbách a zvolené nového předsedy stále nezvedá?

Určitě to není důvod k jásotu nebo oslavám. Naopak je třeba se zamyslet, co s tím. Vnímám, že velká část voličů je znepokojena tím, že středopravice je rozdrobená. To má za efekt, že se někteří bojí vyjádřit svou podporu straně, u které si nejsou jisti, že by se do parlamentu znovu dostala. Nejsme to jen my, ale i i jiné subjekty. Myslím, že to je ideální příležitost pro nás menší spolupracovat. Je třeba se bavit se o tom, kde jsou naše programové průniky, kde si můžeme být nápomocni. Teď nás čekají senátní a komunální volby a TOP 09 velmi stojí o to, abychom se STAN a KDU-ČSL spolupracovali a tam, kde to půjde, postavili buď společné kandidáty a kandidátky, nebo abychom si byli schopni nekonkurovat a nestavět kandidáty proti sobě.

Je logické, že nějakou dobu bude trvat, než se nám podaří voliče přesvědčit, že má smysl se k nám vrátit. My teď se sedmi poslanci ve Sněmovně máme velmi malou šanci něco konkrétního prosadit, dokonce máme pramalou šanci něčemu zabránit. O to spíš se musíme soustředit na to, abychom uspěli v nejbližších volbách.

Na jednání jste se s lídry stran domluvili na svolání dvou mimořádných schůzí Sněmovny. Jedna by se měla zabývat personální politiku premiéra v demisi a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Proč tolik vadí, že si ministři chtějí vybrat své spolupracovníky?

Nám nejde jen o personální změny na ministerstvech. Problém, který vnímáme mnohem palčivěji, jsou personální změny v jiných pozicích. Například avizovaná změna v Generální inspekci bezpečnostních sborů – ať už k ní dojde nebo nedojde. Ten tlak je jasný a ukazuje se, že se tato změna chystá. Další změny nastaly v České poště nebo v nemocnicích. Jsou tady lidé, kteří jsou odvoláváni vládou, která sama důvěru nemá, a nemá tedy legitimitu pro takové změny. Mohou přijít ještě mnohem závažnější změny například v oblasti státního zastupitelství či bezpečnostních složek. To je něco, čemu chceme zabránit. Byť si vláda v demisi nakonec zřejmě udělá, co chce. Ale je důležité jí jasně říci, že jsou zde určité mantinely a že musí hledat buď koaliční partnery, nebo alespoň získat důvěru. A teprve, až ji bude mít, může začít řešit obměny na některých pozicích. Tady jde o principy. I veřejnost si musí uvědomit, že se tu chystá převzetí moci bez toho, aniž by dotyčný měl důvěru Parlamentu.

Druhá by měla přinést usnesení Sněmovny, které omezí činnost vlády bez důvěry, jak navrhli občanští demokraté. Jak přesně by to mělo vypadat?

K politické kultuře demokratické země by mělo patřit to, že nemám-li vyjednanou důvěru, a tedy ani legitimitu, činím jen nezbytně důležité kroky. Nedělám tedy personální změny, strategická rozhodnutí o věcech, jako je dostavba jaderné elektrárny nebo další významné veřejné zakázky. Taková vláda by měla být pouze udržovací. Navíc jde o vládu, která důvěru nikdy nezískala – na rozdíl od vlády, která vládne v demisi poté, co proběhly volby a čeká se na ustavení nové vlády. Tato vláda důvěru nezískala a dokonce si myslím, že se ji ani nesnažila získat. To vše patří k nějaké politické kultuře, ale jak je vidět, současná reprezentace hnutí ANO v čele s panem Babišem se k jejímu dodržování nemá. A vydatně ji v tom podporuje i prezident Zemanem. Takže bohužel musíme přistoupit k takovému kroku, jako je usnesení Sněmovny, ve kterém toto všechno pojmenujeme.

Problémy se ostatně ukazují i na některých návrzích, které máme ve Sněmovně. My od vlády dostáváme stanoviska, která jsou jednoznačně politicky a ideologicky motivovaná a ministerstva se často zříkají toho, aby je řešila z odborného hlediska. Viděli jsme to například při projednání zákona o církevních restitucích, kde sám materiál od vlády říká, že jde o věc protiústavní. Přesto vláda doporučila návrh schválit. I v konkrétních krocích se chovají protiústavně a dokonce to i sami přiznávají jako by se nechumelilo. A to je přesně věc, která je naprosto nepřijatelná. Oni z ústavy dělají cár papíru.

O vládě se sice jedná, není ale zatím jasné, kdy by mohla být sestavena. Je možné, že to bude trvat ještě dlouho. Podle vás by tedy v tomto období by měly být všechny důležité věci pozastaveny?

Právě to může způsobit tlak na rychlejší ustanovení vlády. Máme čtyři měsíce po volbách, první pokus o sestavení vlády byl jen divadlo pro voliče, nebyl vůbec vážně míněný. Stále tu není ani tlak ze strany prezidenta, který by mohl určitě tlačit na co nejrychlejší posun v jednání. My si na tento stav nesmíme zvykat a považovat jej za něco běžného. Naopak musíme mít na paměti, že je to opravdu abnormální situace a že ústava předpokládá důvěru Sněmovny z konkrétních důvodů. My jako Poslanecká sněmovna máme vůči vládě kontrolní funkci.

Jenže dnes ji nemáme čím tlačit k odpovědnějším rozhodnutím. Nemůžeme na ni tlačit tím, že vyvoláme hlasování o nedůvěře. Ona v tuto chvíli nemá co ztratit, což velmi vyhovuje hnutí ANO a panu Babišovi, který činí kroky, jako by důvěru měl. Nenechá se ničím omezovat. Dám příklad – podívejte se na případ šéfa GIBS Murína. Který jiný člověk v této zemi, který je vyšetřován policií a je obviněn z trestného činu, má možnost zasáhnout do policejních složek, dělat personální změny a tím zastrašovat další? To žádný jiný obviněný nemá. Takovýto střet zájmů jsme tu ještě nikdy neměli.

TOP 09 se nepřipojí k výzvě STAN vést jednání o vládě s hnutím ANO z jednoho důvodu, který je dnes často upozaďován. Nám samozřejmě vadí i to, že je trestně stíhaný, ale zároveň - a to je ještě důležitější – nám vadí onen bezprecedentní střet zájmů. Ať je to v rovině byznysu, médií a teď už i v rovině trestního stíhání, kdy mu pravomoci premiéra umožňují dělat zásahy do policie v zájmu jeho a jeho příbuzných, které do problému také dostal.

To vše se hodně propíralo i v zahraničních médiích – a to i v těch nejvlivnějších. Jak moc z vašeho pohledu to vše, o čem jste teď mluvila, škodí České republice? Jsme pro zahraniční partnery stále důvěryhodný partner?

Škodí nám to velmi. Stejně tak nám v zahraničí škodí to, že trestně stíhaný bývalý spolupracovník StB se tady paktuje s komunisty a SPD, což jsou extremistické strany. Řekla bych, že i hnutí ANO má deficit vnitřní demokracie, ale to by bylo asi spíše na politologický rozbor. Ale to, že v čele státu máme takovou osobu, nám nesmírně škodí u našich partnerů. Jsme v tomto směru naprosto ojedinělí v celém evropském prostoru. Řadí nás to k nevyspělým rozvojovým zemím, tam se možná takové věci stát mohou. My se blížíme oligarchiím, které ovládá někdo, kdo v daném státě má velmi významné byznysové zájmy. To nás poškozuje a naši evropští partneři to vnímají velmi citlivě.

Podle Babiše je v tuto chvíli jediná reálná varianta vláda ANO s podporou ČSSD a KSČM. Když zástupci TOP 09 nebo třeba ODS nechtějí o vládě jednat, neuvolňují právě této variantě cestu? Proč se tedy pak zlobí, že se komunisté dostávají k moci?

Důležité je, kdo je pověřen sestavením vlády a kdo má možnost jednání vést. To je hnutí ANO a Andrej Babiš. On od začátku velmi jednoznačně jednal s SPD a komunisty. On sice říká, že s ním nikdo nechce jednat, ale důležitější než tato slova jsou činy. Veřejně sice říkal, že o to stojí, ale je možné doložit, že se žádnou stranou skutečná jednání nikdy nevedl. Například ODS, se kterou by mohl vytvořit dvojkoalici, nikdy neoslovil s žádnou konkrétní nabídkou na hledání společné řeči a určitých kompromisů. To se nikdy nestalo.

On svou aktivitu směrem k dvěma extremistickým stranám svádí na naše odmítavé stanovisko vůči jeho osobě, ale to je jen zastírací manévr, jak vytvořit dojem, že on je obětí jednání. Naopak – on je jejich tvůrcem a sám se pasoval do role schopného manažera, tak by teď měl ukázat, že je opravdu takový. Kdyby chtěl, ta ji má za den nebo dva dojednanou, jenže by musel udělat nějaké ústupky. On ve volbách nezískal 51 procent a tak si nemůže myslet, že by mohl vládnout sám. Je to jen jeho taktika a jeho účelu to zřejmě velmi vyhovuje. Na pomoc si vzal ty, se kterými nikdo z nás ostatních nechce mít nic společného, protože někteří z nás ještě máme páteř a pamatujeme si a jsme si vědomi, co všechno takové zrůdné ideologie mohou způsobit. A jedna z těch stran se tomu blíží a druhá to má i ve svém názvu a nikdy se nedistancovala od komunistických hrůz minulého století.

My s těmito partajemi nechceme mít nic společného. Ale hnutí ANO evidentně nevadí, že jejich představitelé Sněmovny jsou těmito lidmi zvoleni. Okamuru a Filipa máme ve vedení Sněmovny. Teď Okamuru znovu podrželi, když mohl být odvolán. Tento pakt je jednoznačný a ve své podstatě tady tuto koalici už dlouho máme. Jen je netransparentní a není přiznaná. Ale důležitější než slova jsou činy.

Řada politiků trvá na tom, aby premiérem nebyl trestně stíhaný člověk. Pokud by se opravdu stalo, že by Andrej Babiš ustoupil a nebyl šéfem vlády, nenastala by u nás stejná situace, jako v Polsku? Ani tam není Jarosław Kaczyński premiérem, ale všem je jasné, že de facto vládu řídí..

Samozřejmě bychom až v praxi viděli, jak by to fungovalo. TOP 09 je přesvědčena o tom, že by opravdu vznikl model jako v Polsku a že by vláda opravdu byla řízena ne ze Strakovky, ale z poslanecké lavice nebo z průhonické sokolovny. Na druhou stranu je to ale pochopitelná podmínka, protože strany nechtějí dělat stafáž člověku, který je trestně stíhaný, a umožnit mu, aby sám jako obviněný člověk z policie deinstaloval lidi, kteří mu tam překážejí. Nebo aby v budoucnu zasahoval do státního zastupitelství. Chápu tedy, že to je pro některé nepřekročitelná podmínka. Ale to by mělo být úplně samozřejmé.

Nejhorší na tom všem je, že tuto diskuzi vůbec vedeme. V každé slušné společnosti v demokratické západní kultuře odstupují politici za mnohem menší prohřešky, podezření či lži. A nelze ani spočítat, kolikrát nám lhal pan Babiš. Nedokážu si ani představit, že by nějaký vysoce postavený manažer po podezření z podvodu zůstal ve své funkci. V soukromém sektoru by to vyřešili tím, že by ho na dobu, než by se problém vyřešil, suspendovali. 70 procent voličů – tedy ne všech občanů, ale jen těch, kteří přišli volit – Babiše nevolilo. Takže ti si nepřejí, abychom měli v čele trestně stíhaného politika. Jinak by ho přece volili.

O KSČM jste před chvíli prohlásila, že jsou to extremisté. Na druhou stranu se s nimi o vládě seriozně jedná. Prezident Miloš Zeman se chystá vystoupit na jejich sjezdu. Neznamená to tedy, že se komunisté už stali součástí demokratického řádu a že by se s nim počítat mělo?

Tato strana se nikdy od zvěrstev, která dělala a která jsme si teď při 70. výročí února 1948 připomínali, výrazně nedistancovala a neomluvila se za ně. Má na svědomí nejen lidské životy, ale i stovky tisíc zmařených osudů. Osudů lidí, kteří nemohli kvůli tehdejší politice pracovat nebo studovat a měli výrazně poznamenaný život. Pro nás je to i otázka morální zodpovědnosti vůči těmto lidem. Na odčinění měli dost času, mohli dokázat, že už jsou jiní. Ale nikdy to žádným výraznějším gestem neudělali, ba naopak stále slaví vítězný únor a kladou věnce na hrob Gottwalda.

Možná to pro mnohé není v módě, ale pro nás je to věc morálky a za svým názorem si stojíme, jinak bychom se vysmívali lidem, kteří trpěli. Velká část z nich je stále naživu a s naprosto nezkreslenou hrůzou sleduje, že by se takoví lidé mohli vrátit zpět k moci. Dnes jsou komunisté nejsilnější od revoluce. Nikdy nezastávali tolik vysokých postů. I když mají historický nejnižší volební výsledek, mají nejsilnější postavení a největší moc. A to jim umožnil Andrej Babiš. Svůj k svému, vždyť on byl taky komunista. Je to soudem potvrzený estébák. Takže to asi není až tak překvapivé.

I ve 40. letech komunisté vyhráli ve volbách. Mohou tedy tvrdit, že byli demokraticky zvoleni. Pak už samozřejmě šlo o převzetí moci a puč. Ale když se podíváme, jak to začalo – včetně toho, jakým způsobem si podmaňovali policejní složky, tak to docela koreluje s dnešním stavem. Další na řadě třeba budou veřejnoprávní média. Už i tam je nějaký tlak cítit třeba ze strany prezidenta či pana Okamury. Věřím tomu, že si spousta lidí říká, že je správné neplatit koncesionářské poplatky, protože mají být hrazeny ze státního rozpočtu. Ale už si neuvědomují, jakou službu veřejnoprávní média mají činit a že by měla být zachována co největší nezávislost na politicích. A to i z hlediska financování.

Médií se týká i jedna aktuální kauza – tou je vražda slovenského novináře a jeho snoubenky. Vy jste na twitteru v souvislosti s tímto činem zmiňovala i slova Miloše Zemana o likvidaci novinářů. Opravdu si myslíte, že jeho výroky mohou vést až k takovému činu, ke kterému došlo na Slovensku? Myslíte si, že se něco takového může stát i u nás?

Myslím si, že ani na Slovensku nikdo nečekal, že se něco takového může stát. Před několika dny by určitě nikdo neřekl, že vše může zajít tak daleko a že dojde ke ztrátě životů dvou mladých lidí. Neměli bychom si myslet, že jsme na tom výrazně jinak, než naši východní sousedé. Slova, kterými paušálně častují média a novináře někteří politici včetně prezidenta, mohou vypadat na první pohled jako celkem neškodná. Může to působit jako vtipy nebo bonmoty. Ale i slovo je určitá zbraň a dá se tak používat. Je velmi nebezpečné – a to vidíme i v jiných tématech – rozsévat pocit, že je oprávněné si myslet, že novináři jsou hnůj nebo banda idiotů, jak to pan prezident už několikrát říkal. On svá slova stupňuje, používá je už od 90. let, kdy byl ještě v jiných pozicích.

Když se nenávist vůči určité skupině takto do společnosti vkrádá, je to nebezpečné. A může to mít jiné dopady, než že by někdo šel a spáchal vraždu. Spíše to vyvolává nedůvěru vůči lidem. A důvěra je jeden ze základních stabilizačních prvků společnosti jako takové. Důvěřuji novinářům, že mě informují co nejvíce objektivně, že mi nezamlčují informace, že nepíší na objednávku, že se nesnaží někoho dehonestovat, ale naopak se snaží ukázat pravdu. Jako běžný člověk a občan nemám možnost být u všeho, co se děje. A proto jsou novináři důležitými zprostředkovateli událostí či názorů politiků.

Jsou důležitou složkou demokracie, ne nadarmo se jim říká hlídací psi demokracie. Bez této kontroly mocných nemůže demokracie fungovat plnohodnotně. Když někdo neustále zpochybňuje objektivitu novinářů, zpochybňuje jejich profesní vlastnost a erudici a hovoří o nich jako o nedůvěryhodných, způsobí to, že se spousta lidí uchyluje k dezinformačním webům a konspiračním teoriím. Uvěří tomu, že se seriózním novinám věřit nedá.

Nepomáhá ani to, že velkou část médií vlastní jeden z nejvlivnějších lidí v zemi. Vlastní je nejen jako politik, ale i byznysman. A to také pokřivuje důvěru. Domnívám, se, že novinářů je potřeba se zastat uvědomit si, že jejich práce, obzvláště ta investigativní, není vůbec snadná. Řekla bych, že česká investigativní žurnalistika dost utrpěla vstupem Babiše na trh, protože třeba kdysi byly Mladá Fronta i Lidovky určitou zárukou kvalitní investigativy. Dneska už to bohužel neplatí. Což je ale pochopitelné, protože by museli psát proti svému chlebodárci. Zafungovala určitá autocenzura anebo řada novinářů raději odešla.

Nebude to ale problém jen Lidových novin a MF Dnes. Nedávno se také veřejně propíral Český rozhlas a reportáže Janka Kroupy o Agrofertu…

Tlak na novináře i v redakcích, které nepatří Andreji Babišovi, je obrovský. On má možnosti, jak ovlivňovat média. Ať už jde třeba o to, že si jeho obrovské impérium nebude kupovat reklamu. Tyto vlivy mají různé formy a podobu. A já současnou situaci novinářům vůbec nezávidím. V zájmu nás všech, kteří chceme zachovat demokracii, je mít co nejvíce nezávislých médií.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Markéta Pekarová Adamová Vláda ČR Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

před 59 minutami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

před 4 hodinami

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

před 5 hodinami

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

před 6 hodinami

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 9 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 10 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 10 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 12 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo už jsou definitivně za námi. Po šestnácti soutěžních dnech je totiž ukončila předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryová během nedělního slavnostního zakončení Her konajícího se v římském amfiteátru ve Veroně. Došlo zde také k tradičnímu předání olympijské vlajky pořadatelům Her příštích, které se v roce 2030 pořádají ve Francouzských Alpách.

Zdroj: David Holub

Další zprávy