Vláda přijala nové volební zákony, změny mají zabránit potížím při sčítání

Jednostranné hlasovací lístky mají zabránit mimo jiné tomu, aby nebyli znevýhodněni adepti na poslance či krajské zastupitele ze zadních pozic kandidátek tím, že dosud byli na druhé straně lístku. Lístky by tak do budoucna měly být na formátu A4, ne A5.

V případě sněmovních voleb to podle resortu vnitra zvýší náklady na lístky zhruba na 36 milionů korun proti stávajícím 17 milionům korun, u krajských voleb z 27 milionů na zhruba 47 milionů korun a u evropských voleb z 23 milionů na zhruba 43 milionů korun.

Ministerstvo změny navrhlo v souvislosti s problémy při loňských sněmovních volbách. Nejvyšší správní soud ve Středočeském kraji přepočítal výsledky hlasování kvůli špatně započítaným přednostním hlasům pro kandidáty ODS. Mandát tak nakonec získal starosta Líbeznic Martin Kupka místo exministra zemědělství Petra Bendla.

Novela předpokládá, že předsedové, místopředsedové a zapisovatelé okrskových volebních komisí budou muset povinně absolvovat školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb. Ministerstvo to zdůvodnilo profesionalizací práce komisí. Neúčast na školeních bude postihována snížením odměny absentujícího volebního komisaře o třetinu. Předseda a zapisovatel komise nyní dostávají za jedny volby kolem 2000 korun, řadoví členové 1300 korun.

Změnu kritizovaly kraje, Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Obce a kraje by se musely navíc na pořádání školení podílet, poukazují navíc na nedostatečnou výši odměňování členů komisí. Vnitro počítá s navýšením odměn až o desetinu.

Krajům a obcím se nelíbí ani to, že by volební komisaři o práci v komisi přišli, pokud by se její práce neúčastnili déle než dvě hodiny. Dosavadní lhůta je tříhodinová. Kritiku vzbudila i zaváděná povinnost označovat členy komise jmenovkami s uvedením, kdo je nominoval. Vnitro tím podle předlohy reagovalo na připomínky pozorovatelů OBSE, podle nichž by volební komisaři neměli být pro voliče anonymní.