Trest pro pobudy? Obce mají smůlu. Senát neobnovil zákaz pobytu kvůli přestupkům

Obce měly možnost zakázat pobyt až na tři měsíce do konce předloňského roku, než to utnul zákon o přestupcích. 

Canov uvedl, že pachatelé některých trestných činů mohou být potrestáni zákazem pobytu až na deset let, zatímco za přestupky by byl trest mnohonásobně nižší. Upozorňoval na to, že zákaz pobytu za přestupky by se netýkal mladistvých a nevztahoval by se na obce, kde pachatelé mají trvalý pobyt. Reagoval tak na námitky, podle nichž by zákaz byl zneužitelný a protiústavní.

Na to poukazovali například senátoři Jiří Dienstbier (ČSSD), Václav Láska (Senátor 21) nebo Renata Chmelová (za KDU-ČSL). Podle nich správní úřady nemohou omezovat ústavní právo na svobodu pohybu, může tak činit jen soud. Chmelová chtěla novelu v případě jejího přijetí napadnout u Ústavního soudu. 

Obhájci novely naopak zdůrazňovali to, že dříve platné opatření Ústavní soud nezpochybnil. Ostravský senátor Zdeněk Nytra z klubu ODS poukázal na to, že již nyní je možné zakázat výtržníkům přístup na sportovní akce. Podle Patrika Kunčara (KDU-ČSL) by obce mohly zastoupit policii, která prý "spoustu věcí, co by měla řešit, neřeší".

Možnost obcí udělit zákaz pobytu zavedl Parlament v roce 2012 na návrh někdejší poslankyně a chomutovské primátorky Ivany Řápkové (ODS). Přestupek, za nějž obec mohla zákaz pobytu uložit, musel být úmyslný. Lidé, kteří by byli takto postiženi, by se ve stejné obci museli dopustit závažného přestupku i dříve, a to v posledním roce. S touto podmínkou počítala i senátorská novela.