Stovky lidí si připomněly oběti tábora v Letech, kritizovaly Okamuru i Babiše za jejich výroky

Lidé, kteří drželi také minutu ticha, měli na papírech napsané jméno oběti tábora a datum jejího narození a smrti. Listy doručí organizátoři tajemníkům poslaneckých klubů ANO, SPD a KSČM. ČTK to dnes řekl organizátor Tomáš Trantina, předseda českobudějovické organizace TOP 09. Účast odhadl na 200 až 300 lidí.

Místopředseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) sklidil kritiku kvůli svým výrokům o koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písk. Tvrdil například, že tábor nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Podle pořadatelů dnešního shromáždění byl díky hlasům ANO, KSČM a SPD zvolen Okamura místopředsedou Sněmovny.

Akce se zúčastnili i místopředseda Senátu Jiří Šesták (z klubu Starostů a nezávislých), poslanec Lukáš Kolařík (Piráti) nebo hudebník Jaroslav Hnízdil. V jedné chvíli vytvořili účastníci na náměstí po všech čtyřech stranách živý řetěz.

„Jsem otec tříletého a šestiletého dítěte, a když jsem si - možná i díky Tomiu Okamurovi - osvěžil, co to vlastně letský tábor byl, tak jsem si říkal, že tohle se nemůže obejít bez toho, aniž by na to viditelným způsobem reagovala normální občanská společnost. Že to prostě nemůžeme nechat, aby to za nás vyválčili s populisty a extrémisty novináři a jiní politici z demokratických stran. Že je potřeba, aby hlavně tihle politici viděli nějakou podporu z občanské společnosti," řekl Trantina.

Kritizoval i premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) a jeho výrok o táboře v Letech, že „Kdo nepracoval, šup a byl tam." Později se Babiš za výrok omluvil a řekl, že byl vytržen z kontextu.

Předsedovi českobudějovické organizace TOP 09 vadí latentní rasismus a xenofobie v politice. „Je to čistě občanské vyjádření postoje, že my, Jihočeši, víme, co byl koncentrační tábor v Letech, že tam umřelo 240 dětí mladších 14 let a že je to něco, co se nesmí bagatelizovat, ani když je člověku hodně špatně a má 39,5 horečku," řekl v narážce na slova Okamury, který své výroky omlouval i tím, že měl horečku.

Tábor stál dva kilometry od obce Lety. Od srpna 1940 byl označován jako pracovní, od roku 1942 jako sběrný a od srpna 1942 jako cikánský tábor. V letech 1942 až 1943 byl vězením pro „Cikány, cikánské míšence a osoby žijící po cikánsku". Zemřelo zde 326 vězňů, z toho 241 dětí mladších 14 let. Dalších 540 vězňů skončilo ve vyhlazovacím táboře Osvětim – Březinka. V roce 1973 byl na místě tábora postaven velkokapacitní vepřín. Ten předala firma Agpi minulý týden zástupcům státu, který ho koupil, firma za něj dostane 450,8 milionu Kč.