Generál Pavel přiznal: Musíme se ohledně Ruska vyrovnat s jednou věcí

Situace po rozpadu Varšavské smlouvy a Sovětského svazu vedla podle Pavla k příliš velkému očekávání, že budeme žít v éře partnerství. Ostatně i vztahy s Ruskem se zpočátku vyvíjely dobře. „Nyní se ale musíme vyrovnat s tím, že existuje hrozba anexe území vojenskou silou a používání vojenských prostředků k dosahování politických cílů,“ uvedl v ČT24 Pavel.

Podle něj patří mezi dvě hlavní nebezpečí Aliance Rusko a terorismus, které se snaží zaútočit na její jednotu. Ovšem i mezi členy NATO se v poslední době vedla bouřlivá diskuse, např. ohledně Turecka, které operuje v severosyrském pohraničí s cílem omezit vliv kurdských milicí YPG a YPJ, které označuje za teroristy. V bojích už zahynuly stovky lidí.

„NATO je společenstvím 29 suverénních zemí. Všechny mají své bezpečnostní a ekonomické zájmy. Najít průsečík ve všem logicky není možné. V čem je ale síla Aliance, je vůle najít kompromis a vědomí, že ve společném postupu je síla. Toho jsou si vědomi i naši protivníci,“ uvedl pro ČT24 Pavel.

Nejvíce střetů probíhá v současnosti za pomoci tzv. hybridní války. Některé státy tak využívají informační či propagandistické útoky, které mají za cíl rozdělit jednotlivé země NATO. Podle Pavla je působení Ruska v této oblasti výrazem jeho nové doktríny. „Cítí, že tam má volné pole působnosti, protože zde nejsou jasně stanovená pravidla, co se dá ještě považovat za slušné chování, a co už je za hranou,“ říká Pavel.

Problémem Evropy je to, že zde je demokratická otevřená společnost, která je vždy náchylější, než společnost řízená centrálně. Rusko také podle Pavla dosáhlo mistrovství ve vytváření prostředí, kde není zcela jasná hranice pravdy. Čím otevřenější společnost, tím zranitelnější. Musíme najít taková opatření, která nás budou chránit, ale nezbaví nás svobod,“ dodal Pavel.

Lidé by podle Pavla měli použít intuici, pokud jsou na pochybách. Upozorňuje na to, že Česká republika si v roce 1989 vybrala cestu, kterou chce jít a my občané si zvolili hodnotovou orientaci, ke které se chceme hlásit. „Jestli máme o něčem pochybovat, měli by to být spíš ti, kteří stojí na druhé straně, než ti, se kterými jsme dnes v jedné rodině,“ řekl pro ČT Pavel.

Zároveň v interview odmítl, že by se NATO mělo zapojit do řešení migrační krize v Evropě. Podle něj je Aliance nástrojem kolektivní obrany. „Nedovedu si představit, že bychom měli použít bitevní lodě, letadla nebo obrněné transportéry proti civilistům, kteří přecházejí masově hranice s dětmi. To nepřipadá vůbec v úvahu.“