NS v kauze Peroutka: Za újmu způsobenou prezidentem odpovídá stát

Brno/Praha - Pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, například svým výrokem zasáhne do osobnostních práv, lze žalovat stát a žádat náhradu. Justice má spory řešit podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, plyne z publikovaného verdiktu Nejvyššího soudu (NS) v kauze výroků prezidenta Miloše Zemana o novináři Ferdinandu Peroutkovi.

NS vrátil spor na začátek, znovu jej musí řešit Obvodní soud pro Prahu 1, který původně nařídil, aby se stát částečně omluvil Peroutkově vnučce Terezii Kaslové. Prezident jako osoba z výkonu své funkce odpovědný není.

Kromě toho, že NS upozornil na použití nepatřičného zákona, což byl občanský zákoník, také zdůraznil, že za stát neměla jednat Kancelář prezidenta republiky, ale jiná instituce, patrně některé z ministerstev. Jejich roli v podobných sporech vymezuje právě takzvaný zákon o odpovědnosti.

NS jasně neřekl, který úřad by to měl být. V rozhodnutí je ale tučně vysázená věta, že pokud není možné příslušný úřad určit podle zákonného vymezení rolí, tak "jedná za stát ministerstvo financí". Určení zodpovědné složky státu bude přesto úkolem obvodního soudu.

K výkonu funkce prezidenta je kromě jeho výlučných kompetencí nutné řadit další aktivity na reprezentačním, protokolárním či ceremoniálním poli, míní NS. "S ohledem na ústavní zakotvení postavení prezidenta republiky jako součásti moci výkonné je třeba i realizaci těchto jeho úloh posuzovat (s výjimkou alternativy případného excesu) jako výkon pravomocí státního orgánu, byť jeho činnost nemá zpravidla přímý vliv na subjektivní práva a právní povinnosti," stojí v rozhodnutí.

Výroky o Peroutkovi, pronesené na Pražském hradě na konferenci o holokaustu, podle NS nejsou excesem z výkonu funkce, za který by stát odpovědnost nenesl. "Jeho (prezidentovo) jednání po formální i obsahové stránce nepostrádalo místní, časový a především věcný (vnitřní účelový) vztah k jeho činnosti podmíněné ústavním pořádkem," konstatoval soud.

Dovolání podaly k NS Kaslová i Pražský hrad. S rozsudkem nařizujícím České republice zastoupené Kanceláří prezidenta republiky částečnou omluvu totiž nebyla spokojena ani jedna strana sporu. Obě dovolání čekala na vyřízení asi rok a půl. Zemanovými výroky o Peroutkovi, jejich pravdivostí či oprávněností se NS v obsáhlém rozhodnutí nezabýval.

Zeman 27. ledna 2015 v projevu hovořil kromě jiného o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu, a o jejich fascinaci tímto zrůdným učením. O Peroutkovi řekl, že napsal v časopise Přítomnost článek s titulkem Hitler je gentleman. Zároveň mu přisoudil výrok "Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky". Posléze se ukázalo, že autorem tohoto výroku je Jan Stránský. Článek v Přítomnosti se Pražskému hradu nalézt nepodařilo.

Justice přiznala Kaslové nárok na omluvu za to, že prezident označil jejího děda za autora článku "Hitler je gentleman". Za chybu u Stránského výroku a úvahu o fascinaci intelektuálů zrůdným učením se Česká republika podle verdiktu omlouvat nemusela.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Ferdinand Peroutka Nejvyšší soud prezident čr

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy