NÁZOR - V poslední době slyšíme z řad hodnostářů veliké obavy o liberální demokracii a právní stát. O co se vlastně má podle nich jednat, už nám nějak zapomínají sdělit.
Pokud se podíváme do encyklopedie tak například zjistíme, že liberální demokracie je taková, která všem svým obyvatelům u volebních uren zajišťuje stejná práva, má jasně určenou dobu vládnutí jednotlivých vlád, pluralitní politický systém.
Což pokud se podíváme do střední Evropy, splňují všechny země. Naopak Evropská unie s tím má značný problém, ale pokračujme.
Další body, které musí liberální demokracie splňovat, jsou daleko spornější. Nezávislé soudnictví je věc, která neexistuje. Ať se nám to líbí nebo ne, soudnictví je více či méně navázáno na moc výkonnou a zákonodárnou.
Pokud se u nás chcete stát soudcem, musí vás doporučit ministerstvo spravedlnosti a jmenuje vás prezident. Lze věřit tomu, že by byli vybráni lidé absolutně neloajální a při svých rozhodnutích hledící jen na spravedlnost? A soudcovská nezávislost končí tam, kde začíná rozpočet soudů a zákony.
Neexistuje na světě země, kde by výběr soudců nebyl ovlivněn politikou, a pokud si někdo myslí, že soudcem například Evropského soudu, se může stát člověk spravedlivý, ale problémový a občas neloajální k systému je velmi naivní.
Jeden z důležitých bodů, který má podle kritiků z Bruselu liberální demokracie splňovat je vláda práva. Tedy zvolená vláda by měla dodržovat platné zákony. Což samozřejmě není žádný problém. Vlády totiž vládnou díky většinám v parlamentu. Nehodí se nám něco? Tak upravíme zákon. A máme tu vládu, které najednou vládne podle práva.
Západ tyto věci zažil, zažívá a zažívat bude milionkrát. Tak proč najednou takový poplach kvůli změně režimů ve střední Evropě, ale i v Itálii.
Odpověď je jednoduchá: nevládnou zde už hoši, které měl Brusel rád, a oni měli rádi jej. Polský expremiér Donald Tusk, když se kdysi dostal k moci, vyměnil všechny ústavní soudce, šéfy tajných služeb, státní tajemníky, na úřadu vlády prý dokonce i uklízečky. Všimnul si toho někdo v Bruselu? Samozřejmě, že ne!
Reforma, která má něčemu podobnému zabránit je však z EU tvrdé kritizována. Proč? Inu proto, že jí prosazují lidé, kteří Evropu, a moudra Evropské komise, moc nemusí. Nejde o dobro Poláků a Středoevropanů. Je to ten příslovečný bič, pro jehož užití se již nějaký důvod najde.
Pokud se podaří složit vládu, bude na řadě Itálie. Nebude samozřejmě v italské politice a státní správě najít nějaký zástupný problém, kvůli kterému Jean-Claude Juncker nemůže spát. Italská politika a státní správa je jeden velký problém. Jak však budou vyhrožovat jedné z největších zemí Evropy a zakládajícímu členu EU, je doopravdy otázka.
Čekají nás skutečně veselé časy. Zjistí Brusel, že největším důvodem vítězství protievropských stran je právě on a jeho regule, nařízení a klavírování do všeho? Nebo se konečně začne chovat jinak, a zachrání tak celou Evropskou unii? To se uvidí v následujících týdnech a měsících. Sázky na to ale nepřijímáme. Kurzy jsou značně nevyrovnané.
Související
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
EU (Evropská unie) , Donald Tusk , Jean-Claude Juncker
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 58 minutami
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
před 1 hodinou
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
před 2 hodinami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 4 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 5 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 6 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 7 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 8 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 9 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 11 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 12 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 13 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 14 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 16 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák