Evropská unie se bojí o liberální demokracii, ví ale co to vůbec je?

Pokud se podíváme do encyklopedie tak například zjistíme, že liberální demokracie je taková, která všem svým obyvatelům u volebních uren zajišťuje stejná práva, má jasně určenou dobu vládnutí jednotlivých vlád, pluralitní politický systém.

Což pokud se podíváme do střední Evropy, splňují všechny země. Naopak Evropská unie s tím má značný problém, ale pokračujme.

Další body, které musí liberální demokracie splňovat, jsou daleko spornější. Nezávislé soudnictví je věc, která neexistuje. Ať se nám to líbí nebo ne, soudnictví je více či méně navázáno na moc výkonnou a zákonodárnou.

Pokud se u nás chcete stát soudcem, musí vás doporučit ministerstvo spravedlnosti a jmenuje vás prezident. Lze věřit tomu, že by byli vybráni lidé absolutně neloajální a při svých rozhodnutích hledící jen na spravedlnost? A soudcovská nezávislost končí tam, kde začíná rozpočet soudů a zákony.

Neexistuje na světě země, kde by výběr soudců nebyl ovlivněn politikou, a pokud si někdo myslí, že soudcem například Evropského soudu, se může stát člověk spravedlivý, ale problémový a občas neloajální k systému je velmi naivní.

Jeden z důležitých bodů, který má podle kritiků z Bruselu liberální demokracie splňovat je vláda práva. Tedy zvolená vláda by měla dodržovat platné zákony. Což samozřejmě není žádný problém. Vlády totiž vládnou díky většinám v parlamentu. Nehodí se nám něco? Tak upravíme zákon. A máme tu vládu, které najednou vládne podle práva.

Západ tyto věci zažil, zažívá a zažívat bude milionkrát. Tak proč najednou takový poplach kvůli změně režimů ve střední Evropě, ale i v Itálii.

Odpověď je jednoduchá: nevládnou zde už hoši, které měl Brusel rád, a oni měli rádi jej. Polský expremiér Donald Tusk, když se kdysi dostal k moci, vyměnil všechny ústavní soudce, šéfy tajných služeb, státní tajemníky, na úřadu vlády prý dokonce i uklízečky. Všimnul si toho někdo v Bruselu?  Samozřejmě, že ne!

Reforma, která má něčemu podobnému zabránit je však z EU tvrdé kritizována. Proč? Inu proto, že jí prosazují lidé, kteří Evropu, a moudra Evropské komise, moc nemusí. Nejde o dobro Poláků a Středoevropanů. Je to ten příslovečný bič, pro jehož užití se již nějaký důvod najde.

Pokud se podaří složit vládu, bude na řadě Itálie. Nebude samozřejmě v italské politice a státní správě najít nějaký zástupný problém, kvůli kterému Jean-Claude Juncker nemůže spát. Italská politika a státní správa je jeden velký problém. Jak však budou vyhrožovat jedné z největších zemí Evropy a zakládajícímu členu EU, je doopravdy otázka.

Čekají nás skutečně veselé časy. Zjistí Brusel, že největším důvodem vítězství protievropských stran je právě on a jeho regule, nařízení a klavírování do všeho? Nebo se konečně začne chovat jinak, a zachrání tak celou Evropskou unii? To se uvidí v následujících týdnech a měsících. Sázky na to ale nepřijímáme. Kurzy jsou značně nevyrovnané.