ROZHOVOR | Země je v nejhlubší politické krizi. A může za to Zeman s Babišem, říká Fiala pro EZ

Zdá se, že pokud se členové sociální demokracie nerozhodnou v referendu jinak, budeme mít brzy vládu s důvěrou. Máte z toho radost?

Určitě bych nemluvil o radosti. Ale je to vlastně nutné pro Českou republiku, protože tady máme hlubokou politickou krizi, která je nejdelší krizí v polistopadové éře. To, že tady nemáme vládu s důvěrou, je nenormální. A nic na tom nezmění ani to, že se někteří, jako pan prezident nebo Andrej Babiš, tváří, že to normální je a že se vlastně nic neděje.

To, že tu nemáme vládu s důvěrou je důsledkem toho, jak jednal Andrej Babiš a co mu umožnil Miloš Zeman. Je to situace, která je prostě nepřijatelná. Není to plnohodnotná vláda, nemůže se tak tvářit a vláda s důvěrou je něco, co bychom tu měli mít. Samozřejmě já se netěším na nějakou polokomunistickou vládu, která tady vzniká, ale i to je důsledkem toho, jak jedná hnutí ANO a jak nakládá se svým volebním výsledkem.

Nedávno ve sněmovně probíhalo hlasování, kdy hlasovací koalice ANO + SPD + KSČM zabránila tomu, aby se na plénu projednávala situace kolem výroků Miloše Zemana na téma novičok. Máte pocit, že spojenectví ANO + SPD + KSČM je skutečně reálná koalice a že vnitrostranické referendum uvnitř ČSSD na tom nic moc nezmění?

To není pocit, to je každodenní skutečnost. Musí to každý vidět a já doufám, že to vidí sociální demokraté. Byla to neuvěřitelná manifestace síly této koalice. V Poslanecké sněmovně fungují určitá pravidla hry a určité dohody, takže když se dohodne nějaký program schůze, tak se ten program dodrží.

My jsme se domluvili, že situace kolem novičoku bude první bod programu a s výjimkou komunistů proti tomu nikdo nic nenamítal. Pak najednou ale bez varování zafunguje koalice a shodí dohodu ze stolu. Považuji to za neseriózní jednání a za manifestaci síly koalice, která je jediná skutečná a to je ANO, SPD a komunisté.

Vláda také v poslední době udělala několik personálních rozhodnutí, ať už se to týká šéfa GIBS nebo odvolání ředitele České pošty. Má podle vás vláda v demisi právo činit takové kroky? Ministr Martin Stropnický nedávno argumentoval tím, že chod země se jednoduše nezastaví a vláda musí přijímat rozhodnutí.

V personálních otázkách je přijímat nemusí a nemají, protože je to zkrátka vláda bez důvěry. A tak to vždycky bylo. Vláda bez důvěry nebo i vláda úřednická, což jsou všechno vlády, které nejsou plnohodnotné v demokratickém slova smyslu, by se měly opravdu soustředit jenom na zajišťování chodu státu a nedělat žádná politická rozhodnutí.

Měnit obsazení klíčových úřadů a dokonce tajný služeb jsou přitom výsostně politická rozhodnutí. Považuji to za neodpovědné a svým způsobem i za hanebné. A jestli tady jsou vyměňováni lidé na základě obvinění, která jsou menší než ta, kterým čelí předseda vlády, tak to v pořádku určitě není.

Na základě prezidentových vyjádření v kauze novičok zahájilo hnutí STAN v Senátu iniciativu, díky níž by rádo podalo na Miloše Zemana žalobu pro velezradu. Připojíte se k takové iniciativě, budete dávat svým senátorům nějaká doporučení, jak se k tomu stavět?

Nepodpoříme to a já to považuji za nepřiměřené a přehnané. Institut velezrady není na to, abychom ho používali u takovéto kauzy. To, že tady prezident nejednal správně a že jeho zahraniční politika zpochybňuje dosavadní orientaci České republiky, to je zjevné. Směrem obvinění z velezrady bychom ale jít neměli.

Co já považuji za mnohem závažnější, je prezidentův postup při sestavování vlády. Pokud by si chtěl prezident Zeman opět sestavit nějakou vlastní prezidentskou vládu, kterou by nechal vládnout neomezeně dlouho, tak pokud by taková situace nastala, to už by bylo skutečně vážné porušení Ústavy. Ale v případě kauzy novičok je dostatečná politická kritika prezidenta.

Ale má vůbec Poslanecká sněmovna nějaké reálné možnosti, jak může prezidenta případně omezit?

Nepředbíhejme. Viděli jsme ale, že když se prezident pokusil přeměnit náš systém v jakýsi systém poloprezidentský kdysi s Rusnokovou vládou, tak že mu ten pokus nevyšel. Ty možnosti sněmovny a politických stran zase tak malé nejsou. Já bych ale teď nerad spekuloval, protože formálně nezačal ani druhý pokus na sestavení vlády. A veřejnost už je neklidná, protože tu řadu měsíců nemáme vládu s důvěrou.

Sledujeme navíc v přímém přenosu referendum sociální demokracie, kde její členové rozhodují se svázanýma rukama a zavázanýma očima, protože vlastně ani nevědí, kdo bude v té vládě sedět, nevědí ani jakou bude mít vláda politiku, protože komunisté pořád přidávají další a další požadavky a hlavně nebude mít sociální demokracie žádnou reálnou možnost, jak něco změnit, protože tu existuje ta koalice, o níž jsme mluvili na začátku, to jest ANO, SPD a KSČM.

V posledních průzkumech volebních preferencí má ODS 14%, ale hnutí ANO Andreje Babiše 30,5%. Jak jste s tím spokojen, je to pro vás již 14% nebo jen 14%?

Já na průzkumy moc nedám. Jsem politolog a dobře vím, jakou mají vypovídající hodnotu. Co je ale důležité a k čemu navíc máme sociologická data, je, že podpora ODS vytrvale roste. Rozšiřuje se počet lidí, kteří v nás vidí skutečnou politickou alternativu. A to mě na tom celém připadá nejpodstatnější. A na tom chci stavět dál. My nechceme být jenom druhá nejsilnější strana, my chceme být skutečnou alternativou hnutí ANO. A na tom pracujeme.

Jak tedy čtete to, že Andrej Babiš má ale stále v průzkumech dvakrát tolik procent co vaše strana?

Podpora Andreje Babiše je zdánlivě dlouhodobá, je ale potřeba si uvědomit, že jeho voliči se proměnili a on dneska sbírá voliče především v levé části politického spektra. Takže ta podpora kterou hnutí ANO má, je jiná podpora, než kterou mělo před časem.Ale já říkám lidem toto – chci, abyste se rozhodovali mezi tím, jestli v této zemi bude po příští volbách sestavovat vládu hnutí ANO nebo ODS. Podle mého názoru jiná alternativa není a nebude.

Po posledních sněmovních volbách, když se za vaši stranu dostal do sněmovny Václav Klaus mladší, řada politologů ODS predikovala, že bude lavírovat mezi jakýmsi Klausovým a Fialovým křídlem. Jak se Vám s Václavem Klausem spolupracuje?

S Václavem Klausem spolupracuji v rámci poslaneckého klubu. On pracuje velmi aktivně jako předseda školského výboru a školský expert a je to dobře. Já se snažím ODS vést v tom směru, aby to byla velká strana, která v sobě shrnuje různé názorové proudy. A podle mě se to daří a to je dobře. Mým cílem je, aby v ODS zněly různé hlasy, ale aby z toho dohromady byla jasná politická linie, které voliči rozumí. A to se zatím děje.

Na podzim nás čekají komunální a senátní volby. Má ODS pro tyto volby nějaké jasně dané cíle? Co je pro Vás hranice úspěchu?

Pokud jde o komunální volby, chceme nejen obhájit mandáty, které máme, ale chceme jich mít výrazně víc. Chceme navázat na dobrou práci našich starostů, kterých pořád máme okolo dvou set. Jde nám zkrátka o to, aby politika, kterou slibujeme voličům, mohla být uskutečňována i na komunální úrovni.

Našim cílem pro podzimní volby tedy je, abychom je v co nejvíce místech vyhráli a navázali tak na naše druhé místo z loňských voleb.

V senátních volbách mám jeden a já myslím, že velmi srozumitelný cíl – aby populisté, extremisté a ani Miloš Zeman neměli v Senátu většinu. To je totiž důležité pro celou demokratickou politiku a tomu přizpůsobujeme naši strategii. Obhajujeme čtyři mandáty a je jasné, že je chceme nejen obhájit, ale i navýšit jejich počet.

Na závěr jedna otázka ze světa. USA přesunuly svoji ambasádu v Izraeli do Jeruzaléma. Tento krok vyvolal vlnu kontroverzí a také násilností, při střetech mezi Palestinci a izraelskou armádou zahynuly desítky lidí. Souhlasíte s přesunem ambasády do Jeruzaléma a souhlasil byste například s výrokem analytika Tomáše Pojara, který říká, že se Izrael jenom brání agresi Hamásu?

Naprosto souhlasím s Tomášem Pojarem. Já dlouhodobě tvrdím, že Izrael musíme všemi silami podporovat. Izrael je totiž nejen jedinou demokracií v regionu ale i státem, který svádí každodenní boj za nás a za naše hodnoty a za naši bezpečnost. Je nutné stát na pozicích Izraele, takže pokud Izraelci považují Jeruzalém za své hlavní město, tak ho za něj považujme také.