Praha - Členem EU se Česko stalo společně s devíti dalšími zeměmi při dosud největším rozšířením v dějinách unie 1. května 2004. Češi o vstupu do EU rozhodli v referendu, které začalo 13. června 2003, tedy před 15 lety.
V dvoudenním hlasování nakonec pro vstup Česka do EU hlasovalo 77,33 procenta voličů, proti jich bylo 22,67 procenta. Referenda se zúčastnilo 55,21 procenta voličů.
Aby se toto referendum vůbec mohlo konat, byl přijat jednorázový ústavní zákon. Zákon o obecném referendu totiž marně čeká na přijetí už od roku 1993. Výsledek referenda tehdy přivítaly vládní strany ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU a také opoziční ODS, která byla tehdy známá kritikou podoby evropské integrace. Komunisté byli naopak proti vstupu do EU.
Žádost o vstup do EU podala Vláda České republiky 17. ledna 1996. Vláda Václava Klause tehdy deklarovala, že "si uvědomuje prospěšnost a nezvratnost procesu evropské integrace" a ocenila ho jako dílo, "které zaručilo občanům členských států na dlouhá desetiletí mír, politickou stabilitu, korektnost mezinárodních vztahů, nebývalé svobody a hospodářskou prosperitu."
Evropská unie má nyní 28 členských zemí. Od ledna 2007 jsou členy Rumunsko a Bulharsko, v červenci 2013 se stalo členem Chorvatsko. Naopak Británie v červnu 2016 v referendu rozhodla o vystoupení z unie.
Související
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
EU (Evropská unie) , Česká republika , referendum , Václav Klaus
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 2 hodinami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 2 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 3 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 5 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák