Praha - Komunisté zváží toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD, pokud programové prohlášení kabinetu bude obsahovat sedm základních programových požadavků KSČM. ANO má přitom zaručit, že příslušné návrhy zákonů Sněmovna projedná nejpozději půl roku před koncem volebního období.
Dohoda s ANO podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa stojí na principu jednorázové podpory vzniku menšinového kabinetu. "Pak na toleranci v průběhu volebního období s tím, že sedm programových priorit se stává součástí programového prohlášení. Priority bude předkládat vláda, poslanci KSČM budou mít právo předkládat další návrhy podle svého programu a vláda nebude zdržovat projednávání těchto návrhů," popsal Filip dohodu s ANO. Nestane se pak podle něj jako v minulých volebních obdobích, že návrhy KSČM plénum ani neprojedná.
"Vládě (dohoda) umožňuje dělat cokoliv, co není ve shodě s námi. My se nezavazujeme podpořit to, co není součástí našich priorit," uvedl Filip. Týká se to zejména zahraniční a obranné politiky, rozpory v těchto oblastech jsou podle Filipa důvodem, proč komunisté nemohou kabinet podpořit užší spoluprací. Odmítl současně, že komunisté mají personální požadavky na účast v orgánech státních firem.
Pro podporu druhé Babišovy menšinové vlády mají komunisté sedm podmínek programového charakteru. Kabinet by měl podle nich prosadit předpis o obecném referendu, zvyšovat minimální mzdu, zdanit církevní restituce a chránit přírodní bohatství ČR mimo jiné tím, že by vodní zdroje přešly do vlastnictví státu, krajů a obcí, či ochranou těžebních ložisek před "zcizením do zahraničních rukou".
Pokud by ANO nepostupovalo v souladu s prioritami, budou komunisté postupovat podle dohody, která obsahuje i dohodovací řízení. "Pokud dopadne negativně, tak samozřejmě ta smlouva bude vypovězena," uvedl Filip. KSČM by se tak podle něj přidala na stranu těch, kteří chtějí vládě vyslovit nedůvěru. "Pokud se přidáme na tu stranu, tak samozřejmě těch (potřebných) 101 hlasů dosáhneme," uvedl.
Související
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
Další politička přiznala problémy. Komunistka Konečná zápasí s nemocí
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 3 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 4 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 5 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 7 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák