ROZHOVOR | Prezident Liberlandu Jedlička pro EZ: Kolem nás prošly stovky tisíc migrantů, ani jeden se tu ale nezastavil

ROZHOVOR - Být prezidentem Liberlandu je úžasná mise, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Jedlička. Zájem o něj projevují nejen jednotlivci z celého světa, Liberland ale také minulý rok začal registrovat firmy, protože díky dobrovolným daním stává velmi populární daňovou jurisdikcí.

Vás všichni znají jako prezidenta Liberlandu. Co přesně to ale znamená? Čemu konkrétně se věnujete?

Pořád jsem prezident Liberlandu, pořád nám přibývá okolo šesti set nových žádostí o občanství denně. Už jsme vyrostli na nějakých 550 tisíc žádostí. Takže je nás docela hodně, jsme velký národ. Máme velkou diasporu. Věnuji se tomu naplno poslední tři roky a nemám žádný vedlejšák. Je to úžasná mise.

Zmínil jste, že je vás přes 550 tisíc, území Liberlandu je ale poměrně malé. Jak si to představujete do budoucna? Budete dál fungovat na principu diaspory?

Liberland je třikrát větší než Monako, ale máte pravdu, že půl miliónu lidí by se do Liberlandu vešlo, jen kdyby byl zastaven mrakodrapy. My předpokládáme, že nás během několika let bude několik milionů. A zrovna teď ladíme parametry tohoto systému. Plánujeme, že občanů jako takových, čistokrevných liberlanďanů, bude nějakých 140 tisíc. A ti další budou moci být e-rezidenty. Minulý rok jsme také začali registrovat firmy. Liberland se díky dobrovolným daním stává velmi populární daňovou jurisdikcí.

Máte přehled o tom, odkud přichází nejvíce žádostí? Dominuje výrazněji nějaká konkrétní země?

Máme třeba hodně Američanů, těch je dneska asi 20 tisíc. Přihlásila se k nám celá řada Srbů, kterých je asi 6 tisíc. Nebo také 14 tisíc Čechů. Jsme víceméně hodně rovnoměrně rozvrstveni napříč světem. Trošku větší hustota je na Blízkém východě, ale jinak je to jedno procento z jednoho procenta populace, které chce žít ve svobodném státě.

Dokázal byste nějak jednoduše vysvětlit, proč je o Liberland takový zájem? Čím je tak výjimečný?

Chystáme se vytvořit nový způsob toho, jak bude fungovat společnost. Chceme fungovat společně na principech svobody a na tom, co se osvědčilo už v minulosti. Vytvořit v Evropě nový Hong Kong nebo Singapur prostě dává smysl. Chceme to spojit s technologiemi jako je blockchain, které nám zaručí transparentnost a decentralizaci v řízení státu. Přitom právě to že lidi mají společnou vizi jak chtějí fungovat tvoří silný národ. Nejsou to náhodně vybraní lidé z ulice, ale většinou jde o osoby se silnou vizí svobody.

A to je vidět i na tom, kolik vzniklo liberlandských vesniček a osad po světě. Skoro každý měsíc vzniká nějaká nová, zrovna včera moje asistentka navštívila vesničku Liberstad v Norsku, která vznikla krátce po Liberlandu a je plná liberlanďanů. Vzniká i vesnice v Panamě, která nese naše jméno. Liberland začíná být po světě vidět, což je skvělá zpráva. Kromě více než sta zastupitelských kanceláří po světě registrujeme tedy aktuálně deset liberlandských osad.

A co se teď děje přímo na území Liberlandu mezi Chorvatskem a Srbskem?

V dnešní době je tam několik dobrovolníků, kteří tam drží stráž a současně se starají o naši flotilu lodí. Připravujeme větší botel, který se právě renovuje. Poskytne ubytování cca 40 lidem a celkově pojme asi 150 lidí. Chystáme výstavbu hausbótů, která by měla začít příští měsíc. Takže vzniknou takové pěkné vilky na vodě. Ty budou k dispozici návštěvníkům i trvalým obyvatelům. I tam se tedy buduje.

Situace na místě je stále velmi složitá a vztahy s Chorvatskem nejsou úplně stabilní. A ačkoliv jsme byli schopni Liberland minulý rok navštívit asi dvacetkrát a nedošlo k žádnému incidentu, je bezpečnostní situace dál vyhrocená a proto budujeme naší základnu na Dunaji. Co nám dává hodně naděje, je silná podpora ze strany Ivana Pernara, což je třetí nejoblíbenější politik v Chorvatsku, jehož strana v posledních průzkumech vzrostla na 14 procent. A to je něco, co by nám ve vztahu s Chorvatskem mohlo hodně pomoci.

A jaké jsou vaše vztahy s dalšími zeměmi? Máte navázané nějaké diplomatické vztahy?

Kontakty na nejvyšší úrovni máme v celé řadě zemí. Praktickým výsledkem našich snah je například uznání se Somalilandem a otevření naší ambasády v této zemi. Ale navázanou máme celou řadu dalších vztahů s regulérními státy. Díky tomu tento rok absolvuji celou řadu státních návštěv. Ale myslím si, že se nám daří poměrně dobře. Jsme rádi, že nás diplomatická komunita v mnoha částech světa vzala mezi sebe.

A jste v kontaktu s českými úřady a českou diplomacií?

Ne, to pro nás teď není klíčové. My jsme si vědomi všech vyjádření ze strany ministerstva zahraničí, jsme rádi, že se o Liberland zajímá. A budeme rádi, pokud nás v budoucnu podpoří. Ale řekl bych, že teď není diplomatický vztah mezi Liberlandem a Českou republikou ani pro jednu zemi klíčový.

Země Balkánu se potýkají s migrační krizí. Jak to vypadá s migrací v Liberlandu? Jaký je váš postoj k uprchlíkům?

Bylo mi trochu líto, že nás některá média nařkla z toho, že nějakým způsobem migranty zneužíváme. Kolem Liberlandu prošly stovky tisíc migrantů a ani jeden z té klasické migrační vlny se nezastavil. Všichni skutečně šli do Německa. Přísahám, že ani jeden se nezastavil, ačkoliv byly mosty asi 10 kilometrů od Liberlandu přeplněny migranty, kteří tam byli zablokovaní a prožili tam dramatické chvíle.

Všichni migranti, kteří k nám putují, přicházejí z jiných částí světa. Začalo to Švýcary a ve větší vlně dorazili i Norové. Poté se objevili Srbové i Chorvati. Do první vlny migrantů patřili i Němci, Američané nebo Angličani. Dnes je tu pár Španělů a Nizozemců. Takže my máme tu migrační vlnu spíše obrácenou – ačkoliv se většina migrantů snaží dostat do Schengenu pro sociální dávky, my máme migraci ze Schengenu ven. Je zajímavé, že lidé, kteří jdou do Liberlandu z Chorvatska, jsou uvězněni za nelegální opuštění Schengenského prostoru, což je právní důkaz toho, že Liberland neleží ani na území Chorvatska ani na území Schengenu.

Chci využít příležitosti a poprosit lidi, aby dál neporušovali chorvatsko-liberlandskou hranici a aby nás při návštěvě Liberlandu kontaktovali a navštivili Liberland lodí ze Srbska, protože to způsobuje zbytečné napětí na chorvatské straně hranice.

Sám říkáte, že do Schengenu nepatříte. A co Evropská unie?

Je důležité, že jsme nevznikli na území Evropské unie. Chorvatsko vstoupilo do EU bez Liberlandu, což je pro nás důležité. A je to jeden ze zásadních právních podkladů, že Liberland není součástí Chorvatska.

Co Liberland čeká v blízké budoucnosti? Jaké máte plány?

Dne 4. července slavíme den nezávislosti, takže to je dobrá příležitost, aby se lidé přijeli podívat. Máme to spojené s místními slavnostmi, takže jde o akci lokální a liberlandskou dohromady. Nejbližší akce je 29. června kdy se v blízkosti Liberlandu koná reggae festival Regenerace Dunaje. Plánujeme také například návštěvu českého Prague Business Clubu, takže se těšíme na jejich návštěvu 24. srpna. I to bude dobrá příležitost k návštěvě.

A doufáme, že už v tu dobu bude fungovat náš Botel, i když máme napjaté termíny práce a oprav. Do Liberlandu je ale samozřejmě možné se podívat i jindy, máme asi osm lodí, kterými je možné se na místo dopravit a dnes můžeme ubytovat cca 20 lidí. A v září už by mělo být možné pohodlně ubytovat i větší skupiny.

Když by k vám chtěl někdo vyrazit, jak přesně se do Liberlandu dostane? Cestovní kancelář asi v tomto případě není možné využít...

Některé cestovní kanceláře nabízejí výlety například Liberland Travel. Ale je také možné použít Air Liberland, naši národní leteckou společnost, let do Liberlandu trvá 1,5 hodiny se zastávkou v Bělehradě. Nebo je to nějakých 7,5 hodiny autem, takže to není tak daleko. A samozřejmě je možné letět do Bělehradu nebo Budapešti a odtud se dopravit například půjčeným autem.

Související

Grilování klobás, ilustrační fotografie

Zákaz dvojí kvality potravin chceme bez výjimek, shodují se eurovolební lídři

Zákaz dvojí kvality potravin by měl podle eurovolebních lídrů platit v Evropské unii bez výjimek. Jan Zahradil (ODS) se postavil proti paušálnímu zákazu jakýchkoli rozdílů ve složení výrobků. Podle něj by to poškodilo firmy i spotřebitele. Vyplývá to reakcí lídrů českých parlamentních uskupení, která letos kandidují do Evropského parlamentu, na anketní otázku ČTK.

Více souvisejících

Vít Jedlička Liberland (Svobodná republika Liberland) rozhovor

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 39 minutami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy