ROZHOVOR | Prezident Liberlandu Jedlička pro EZ: Kolem nás prošly stovky tisíc migrantů, ani jeden se tu ale nezastavil

ROZHOVOR - Být prezidentem Liberlandu je úžasná mise, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Jedlička. Zájem o něj projevují nejen jednotlivci z celého světa, Liberland ale také minulý rok začal registrovat firmy, protože díky dobrovolným daním stává velmi populární daňovou jurisdikcí.

Vás všichni znají jako prezidenta Liberlandu. Co přesně to ale znamená? Čemu konkrétně se věnujete?

Pořád jsem prezident Liberlandu, pořád nám přibývá okolo šesti set nových žádostí o občanství denně. Už jsme vyrostli na nějakých 550 tisíc žádostí. Takže je nás docela hodně, jsme velký národ. Máme velkou diasporu. Věnuji se tomu naplno poslední tři roky a nemám žádný vedlejšák. Je to úžasná mise.

Zmínil jste, že je vás přes 550 tisíc, území Liberlandu je ale poměrně malé. Jak si to představujete do budoucna? Budete dál fungovat na principu diaspory?

Liberland je třikrát větší než Monako, ale máte pravdu, že půl miliónu lidí by se do Liberlandu vešlo, jen kdyby byl zastaven mrakodrapy. My předpokládáme, že nás během několika let bude několik milionů. A zrovna teď ladíme parametry tohoto systému. Plánujeme, že občanů jako takových, čistokrevných liberlanďanů, bude nějakých 140 tisíc. A ti další budou moci být e-rezidenty. Minulý rok jsme také začali registrovat firmy. Liberland se díky dobrovolným daním stává velmi populární daňovou jurisdikcí.

Máte přehled o tom, odkud přichází nejvíce žádostí? Dominuje výrazněji nějaká konkrétní země?

Máme třeba hodně Američanů, těch je dneska asi 20 tisíc. Přihlásila se k nám celá řada Srbů, kterých je asi 6 tisíc. Nebo také 14 tisíc Čechů. Jsme víceméně hodně rovnoměrně rozvrstveni napříč světem. Trošku větší hustota je na Blízkém východě, ale jinak je to jedno procento z jednoho procenta populace, které chce žít ve svobodném státě.

Dokázal byste nějak jednoduše vysvětlit, proč je o Liberland takový zájem? Čím je tak výjimečný?

Chystáme se vytvořit nový způsob toho, jak bude fungovat společnost. Chceme fungovat společně na principech svobody a na tom, co se osvědčilo už v minulosti. Vytvořit v Evropě nový Hong Kong nebo Singapur prostě dává smysl. Chceme to spojit s technologiemi jako je blockchain, které nám zaručí transparentnost a decentralizaci v řízení státu. Přitom právě to že lidi mají společnou vizi jak chtějí fungovat tvoří silný národ. Nejsou to náhodně vybraní lidé z ulice, ale většinou jde o osoby se silnou vizí svobody.

A to je vidět i na tom, kolik vzniklo liberlandských vesniček a osad po světě. Skoro každý měsíc vzniká nějaká nová, zrovna včera moje asistentka navštívila vesničku Liberstad v Norsku, která vznikla krátce po Liberlandu a je plná liberlanďanů. Vzniká i vesnice v Panamě, která nese naše jméno. Liberland začíná být po světě vidět, což je skvělá zpráva. Kromě více než sta zastupitelských kanceláří po světě registrujeme tedy aktuálně deset liberlandských osad.

A co se teď děje přímo na území Liberlandu mezi Chorvatskem a Srbskem?

V dnešní době je tam několik dobrovolníků, kteří tam drží stráž a současně se starají o naši flotilu lodí. Připravujeme větší botel, který se právě renovuje. Poskytne ubytování cca 40 lidem a celkově pojme asi 150 lidí. Chystáme výstavbu hausbótů, která by měla začít příští měsíc. Takže vzniknou takové pěkné vilky na vodě. Ty budou k dispozici návštěvníkům i trvalým obyvatelům. I tam se tedy buduje.

Situace na místě je stále velmi složitá a vztahy s Chorvatskem nejsou úplně stabilní. A ačkoliv jsme byli schopni Liberland minulý rok navštívit asi dvacetkrát a nedošlo k žádnému incidentu, je bezpečnostní situace dál vyhrocená a proto budujeme naší základnu na Dunaji. Co nám dává hodně naděje, je silná podpora ze strany Ivana Pernara, což je třetí nejoblíbenější politik v Chorvatsku, jehož strana v posledních průzkumech vzrostla na 14 procent. A to je něco, co by nám ve vztahu s Chorvatskem mohlo hodně pomoci.

A jaké jsou vaše vztahy s dalšími zeměmi? Máte navázané nějaké diplomatické vztahy?

Kontakty na nejvyšší úrovni máme v celé řadě zemí. Praktickým výsledkem našich snah je například uznání se Somalilandem a otevření naší ambasády v této zemi. Ale navázanou máme celou řadu dalších vztahů s regulérními státy. Díky tomu tento rok absolvuji celou řadu státních návštěv. Ale myslím si, že se nám daří poměrně dobře. Jsme rádi, že nás diplomatická komunita v mnoha částech světa vzala mezi sebe.

A jste v kontaktu s českými úřady a českou diplomacií?

Ne, to pro nás teď není klíčové. My jsme si vědomi všech vyjádření ze strany ministerstva zahraničí, jsme rádi, že se o Liberland zajímá. A budeme rádi, pokud nás v budoucnu podpoří. Ale řekl bych, že teď není diplomatický vztah mezi Liberlandem a Českou republikou ani pro jednu zemi klíčový.

Země Balkánu se potýkají s migrační krizí. Jak to vypadá s migrací v Liberlandu? Jaký je váš postoj k uprchlíkům?

Bylo mi trochu líto, že nás některá média nařkla z toho, že nějakým způsobem migranty zneužíváme. Kolem Liberlandu prošly stovky tisíc migrantů a ani jeden z té klasické migrační vlny se nezastavil. Všichni skutečně šli do Německa. Přísahám, že ani jeden se nezastavil, ačkoliv byly mosty asi 10 kilometrů od Liberlandu přeplněny migranty, kteří tam byli zablokovaní a prožili tam dramatické chvíle.

Všichni migranti, kteří k nám putují, přicházejí z jiných částí světa. Začalo to Švýcary a ve větší vlně dorazili i Norové. Poté se objevili Srbové i Chorvati. Do první vlny migrantů patřili i Němci, Američané nebo Angličani. Dnes je tu pár Španělů a Nizozemců. Takže my máme tu migrační vlnu spíše obrácenou – ačkoliv se většina migrantů snaží dostat do Schengenu pro sociální dávky, my máme migraci ze Schengenu ven. Je zajímavé, že lidé, kteří jdou do Liberlandu z Chorvatska, jsou uvězněni za nelegální opuštění Schengenského prostoru, což je právní důkaz toho, že Liberland neleží ani na území Chorvatska ani na území Schengenu.

Chci využít příležitosti a poprosit lidi, aby dál neporušovali chorvatsko-liberlandskou hranici a aby nás při návštěvě Liberlandu kontaktovali a navštivili Liberland lodí ze Srbska, protože to způsobuje zbytečné napětí na chorvatské straně hranice.

Sám říkáte, že do Schengenu nepatříte. A co Evropská unie?

Je důležité, že jsme nevznikli na území Evropské unie. Chorvatsko vstoupilo do EU bez Liberlandu, což je pro nás důležité. A je to jeden ze zásadních právních podkladů, že Liberland není součástí Chorvatska.

Co Liberland čeká v blízké budoucnosti? Jaké máte plány?

Dne 4. července slavíme den nezávislosti, takže to je dobrá příležitost, aby se lidé přijeli podívat. Máme to spojené s místními slavnostmi, takže jde o akci lokální a liberlandskou dohromady. Nejbližší akce je 29. června kdy se v blízkosti Liberlandu koná reggae festival Regenerace Dunaje. Plánujeme také například návštěvu českého Prague Business Clubu, takže se těšíme na jejich návštěvu 24. srpna. I to bude dobrá příležitost k návštěvě.

A doufáme, že už v tu dobu bude fungovat náš Botel, i když máme napjaté termíny práce a oprav. Do Liberlandu je ale samozřejmě možné se podívat i jindy, máme asi osm lodí, kterými je možné se na místo dopravit a dnes můžeme ubytovat cca 20 lidí. A v září už by mělo být možné pohodlně ubytovat i větší skupiny.

Když by k vám chtěl někdo vyrazit, jak přesně se do Liberlandu dostane? Cestovní kancelář asi v tomto případě není možné využít...

Některé cestovní kanceláře nabízejí výlety například Liberland Travel. Ale je také možné použít Air Liberland, naši národní leteckou společnost, let do Liberlandu trvá 1,5 hodiny se zastávkou v Bělehradě. Nebo je to nějakých 7,5 hodiny autem, takže to není tak daleko. A samozřejmě je možné letět do Bělehradu nebo Budapešti a odtud se dopravit například půjčeným autem.

Související

Grilování klobás, ilustrační fotografie

Zákaz dvojí kvality potravin chceme bez výjimek, shodují se eurovolební lídři

Zákaz dvojí kvality potravin by měl podle eurovolebních lídrů platit v Evropské unii bez výjimek. Jan Zahradil (ODS) se postavil proti paušálnímu zákazu jakýchkoli rozdílů ve složení výrobků. Podle něj by to poškodilo firmy i spotřebitele. Vyplývá to reakcí lídrů českých parlamentních uskupení, která letos kandidují do Evropského parlamentu, na anketní otázku ČTK.

Více souvisejících

Vít Jedlička Liberland (Svobodná republika Liberland) rozhovor

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 6 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 7 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

včera

Záchranná služba, ilustrační fotografie

Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty

Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.

včera

Ruská armáda

Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí

Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.

včera

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

včera

Venezuela, ilustrační foto

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí

Zatímco se v ukrajinském Pokrovsku už přes rok a půl bojuje, Rusko nyní tvrdí, že toto strategické město ovládlo. Pro Ukrajince však Pokrovsk není jen bodem na mapě frontových linií, ale místem úzce spjatým s jedním z největších kulturních klenotů země: koledou Carol of the Bells. Světoznámou melodii, kterou lidé znají z filmů jako Sám doma, složil Mykola Leontovyč a její kořeny sahají právě do Pokrovsku. Dnes, kdy se město proměnilo v trosky, získává tato píseň pro Ukrajince opět svůj původní politický a vlastenecký význam.

včera

Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026

Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy