ROZHOVOR | Prezident Liberlandu Jedlička pro EZ: Kolem nás prošly stovky tisíc migrantů, ani jeden se tu ale nezastavil

ROZHOVOR - Být prezidentem Liberlandu je úžasná mise, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Vít Jedlička. Zájem o něj projevují nejen jednotlivci z celého světa, Liberland ale také minulý rok začal registrovat firmy, protože díky dobrovolným daním stává velmi populární daňovou jurisdikcí.

Vás všichni znají jako prezidenta Liberlandu. Co přesně to ale znamená? Čemu konkrétně se věnujete?

Pořád jsem prezident Liberlandu, pořád nám přibývá okolo šesti set nových žádostí o občanství denně. Už jsme vyrostli na nějakých 550 tisíc žádostí. Takže je nás docela hodně, jsme velký národ. Máme velkou diasporu. Věnuji se tomu naplno poslední tři roky a nemám žádný vedlejšák. Je to úžasná mise.

Zmínil jste, že je vás přes 550 tisíc, území Liberlandu je ale poměrně malé. Jak si to představujete do budoucna? Budete dál fungovat na principu diaspory?

Liberland je třikrát větší než Monako, ale máte pravdu, že půl miliónu lidí by se do Liberlandu vešlo, jen kdyby byl zastaven mrakodrapy. My předpokládáme, že nás během několika let bude několik milionů. A zrovna teď ladíme parametry tohoto systému. Plánujeme, že občanů jako takových, čistokrevných liberlanďanů, bude nějakých 140 tisíc. A ti další budou moci být e-rezidenty. Minulý rok jsme také začali registrovat firmy. Liberland se díky dobrovolným daním stává velmi populární daňovou jurisdikcí.

Máte přehled o tom, odkud přichází nejvíce žádostí? Dominuje výrazněji nějaká konkrétní země?

Máme třeba hodně Američanů, těch je dneska asi 20 tisíc. Přihlásila se k nám celá řada Srbů, kterých je asi 6 tisíc. Nebo také 14 tisíc Čechů. Jsme víceméně hodně rovnoměrně rozvrstveni napříč světem. Trošku větší hustota je na Blízkém východě, ale jinak je to jedno procento z jednoho procenta populace, které chce žít ve svobodném státě.

Dokázal byste nějak jednoduše vysvětlit, proč je o Liberland takový zájem? Čím je tak výjimečný?

Chystáme se vytvořit nový způsob toho, jak bude fungovat společnost. Chceme fungovat společně na principech svobody a na tom, co se osvědčilo už v minulosti. Vytvořit v Evropě nový Hong Kong nebo Singapur prostě dává smysl. Chceme to spojit s technologiemi jako je blockchain, které nám zaručí transparentnost a decentralizaci v řízení státu. Přitom právě to že lidi mají společnou vizi jak chtějí fungovat tvoří silný národ. Nejsou to náhodně vybraní lidé z ulice, ale většinou jde o osoby se silnou vizí svobody.

A to je vidět i na tom, kolik vzniklo liberlandských vesniček a osad po světě. Skoro každý měsíc vzniká nějaká nová, zrovna včera moje asistentka navštívila vesničku Liberstad v Norsku, která vznikla krátce po Liberlandu a je plná liberlanďanů. Vzniká i vesnice v Panamě, která nese naše jméno. Liberland začíná být po světě vidět, což je skvělá zpráva. Kromě více než sta zastupitelských kanceláří po světě registrujeme tedy aktuálně deset liberlandských osad.

A co se teď děje přímo na území Liberlandu mezi Chorvatskem a Srbskem?

V dnešní době je tam několik dobrovolníků, kteří tam drží stráž a současně se starají o naši flotilu lodí. Připravujeme větší botel, který se právě renovuje. Poskytne ubytování cca 40 lidem a celkově pojme asi 150 lidí. Chystáme výstavbu hausbótů, která by měla začít příští měsíc. Takže vzniknou takové pěkné vilky na vodě. Ty budou k dispozici návštěvníkům i trvalým obyvatelům. I tam se tedy buduje.

Situace na místě je stále velmi složitá a vztahy s Chorvatskem nejsou úplně stabilní. A ačkoliv jsme byli schopni Liberland minulý rok navštívit asi dvacetkrát a nedošlo k žádnému incidentu, je bezpečnostní situace dál vyhrocená a proto budujeme naší základnu na Dunaji. Co nám dává hodně naděje, je silná podpora ze strany Ivana Pernara, což je třetí nejoblíbenější politik v Chorvatsku, jehož strana v posledních průzkumech vzrostla na 14 procent. A to je něco, co by nám ve vztahu s Chorvatskem mohlo hodně pomoci.

A jaké jsou vaše vztahy s dalšími zeměmi? Máte navázané nějaké diplomatické vztahy?

Kontakty na nejvyšší úrovni máme v celé řadě zemí. Praktickým výsledkem našich snah je například uznání se Somalilandem a otevření naší ambasády v této zemi. Ale navázanou máme celou řadu dalších vztahů s regulérními státy. Díky tomu tento rok absolvuji celou řadu státních návštěv. Ale myslím si, že se nám daří poměrně dobře. Jsme rádi, že nás diplomatická komunita v mnoha částech světa vzala mezi sebe.

A jste v kontaktu s českými úřady a českou diplomacií?

Ne, to pro nás teď není klíčové. My jsme si vědomi všech vyjádření ze strany ministerstva zahraničí, jsme rádi, že se o Liberland zajímá. A budeme rádi, pokud nás v budoucnu podpoří. Ale řekl bych, že teď není diplomatický vztah mezi Liberlandem a Českou republikou ani pro jednu zemi klíčový.

Země Balkánu se potýkají s migrační krizí. Jak to vypadá s migrací v Liberlandu? Jaký je váš postoj k uprchlíkům?

Bylo mi trochu líto, že nás některá média nařkla z toho, že nějakým způsobem migranty zneužíváme. Kolem Liberlandu prošly stovky tisíc migrantů a ani jeden z té klasické migrační vlny se nezastavil. Všichni skutečně šli do Německa. Přísahám, že ani jeden se nezastavil, ačkoliv byly mosty asi 10 kilometrů od Liberlandu přeplněny migranty, kteří tam byli zablokovaní a prožili tam dramatické chvíle.

Všichni migranti, kteří k nám putují, přicházejí z jiných částí světa. Začalo to Švýcary a ve větší vlně dorazili i Norové. Poté se objevili Srbové i Chorvati. Do první vlny migrantů patřili i Němci, Američané nebo Angličani. Dnes je tu pár Španělů a Nizozemců. Takže my máme tu migrační vlnu spíše obrácenou – ačkoliv se většina migrantů snaží dostat do Schengenu pro sociální dávky, my máme migraci ze Schengenu ven. Je zajímavé, že lidé, kteří jdou do Liberlandu z Chorvatska, jsou uvězněni za nelegální opuštění Schengenského prostoru, což je právní důkaz toho, že Liberland neleží ani na území Chorvatska ani na území Schengenu.

Chci využít příležitosti a poprosit lidi, aby dál neporušovali chorvatsko-liberlandskou hranici a aby nás při návštěvě Liberlandu kontaktovali a navštivili Liberland lodí ze Srbska, protože to způsobuje zbytečné napětí na chorvatské straně hranice.

Sám říkáte, že do Schengenu nepatříte. A co Evropská unie?

Je důležité, že jsme nevznikli na území Evropské unie. Chorvatsko vstoupilo do EU bez Liberlandu, což je pro nás důležité. A je to jeden ze zásadních právních podkladů, že Liberland není součástí Chorvatska.

Co Liberland čeká v blízké budoucnosti? Jaké máte plány?

Dne 4. července slavíme den nezávislosti, takže to je dobrá příležitost, aby se lidé přijeli podívat. Máme to spojené s místními slavnostmi, takže jde o akci lokální a liberlandskou dohromady. Nejbližší akce je 29. června kdy se v blízkosti Liberlandu koná reggae festival Regenerace Dunaje. Plánujeme také například návštěvu českého Prague Business Clubu, takže se těšíme na jejich návštěvu 24. srpna. I to bude dobrá příležitost k návštěvě.

A doufáme, že už v tu dobu bude fungovat náš Botel, i když máme napjaté termíny práce a oprav. Do Liberlandu je ale samozřejmě možné se podívat i jindy, máme asi osm lodí, kterými je možné se na místo dopravit a dnes můžeme ubytovat cca 20 lidí. A v září už by mělo být možné pohodlně ubytovat i větší skupiny.

Když by k vám chtěl někdo vyrazit, jak přesně se do Liberlandu dostane? Cestovní kancelář asi v tomto případě není možné využít...

Některé cestovní kanceláře nabízejí výlety například Liberland Travel. Ale je také možné použít Air Liberland, naši národní leteckou společnost, let do Liberlandu trvá 1,5 hodiny se zastávkou v Bělehradě. Nebo je to nějakých 7,5 hodiny autem, takže to není tak daleko. A samozřejmě je možné letět do Bělehradu nebo Budapešti a odtud se dopravit například půjčeným autem.

Související

Grilování klobás, ilustrační fotografie

Zákaz dvojí kvality potravin chceme bez výjimek, shodují se eurovolební lídři

Zákaz dvojí kvality potravin by měl podle eurovolebních lídrů platit v Evropské unii bez výjimek. Jan Zahradil (ODS) se postavil proti paušálnímu zákazu jakýchkoli rozdílů ve složení výrobků. Podle něj by to poškodilo firmy i spotřebitele. Vyplývá to reakcí lídrů českých parlamentních uskupení, která letos kandidují do Evropského parlamentu, na anketní otázku ČTK.

Více souvisejících

Vít Jedlička Liberland (Svobodná republika Liberland) rozhovor

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 18 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život

Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy