Bakala před komisi k OKD nechce, prý podlézá Zemanovi. Předvede ho policie?

Praha - Sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci OKD pozvala ke slyšení i podnikatele Zdeňka Bakalu. Ten dnes oznámil, že se nedostaví. Obává se, že by jeho výpověď byla zneužita k dalším politickým tlakům na soudní projednávání případů souvisejících s OKD. Předseda komise nevylučuje, že by mohla Bakalu předvést policie.

"Je mým nezpochybnitelným právem nevypovídat před komisí za situace, kdy je s ohledem na chování některých osob, zejména politiků, včetně některých členů komise, zřejmé, že by má výpověď mohla být jimi zneužita ke zvýšenému tlaku na nezávislé rozhodování policie, státního zastupitelství a soudů," uvedl Bakala v dopise předsedovi sněmovní komise Lukáši Černohorskému (Piráti).

"Rovněž tak nemohu být nucen sdělovat komisi jako svědek informace, jejichž předčasné zveřejnění může ohrozit mou obranu v civilních řízeních, která proti mně byla zahájena," vysvětlil finančník.

Bakala v dopise také uvedl, že vznik komise není v souladu s ústavním rozdělením moci na moc soudní a zákonodárnou s ohledem na probíhající soudní i trestní řízení. Poukázal na to, že je na něj některými politiky včetně části členů komise nahlíženo jako podezřelého, že je označován za tuneláře a že prezident Miloš Zeman vyzval k jeho odsouzení.

Černohorskému v této souvislosti Bakala vytkl předpojatost vůči sobě i devótní přístup k Zemanovi. Poukázal na to, že se předseda komise se Zemanem sešel soukromě namísto toho, aby ho předvolal ke komisi jako někdejšího premiéra, za jehož vlády byla OKD privatizována.

Bakalova investiční skupina RPG Industries koupila OKD od společnosti Karbon Invest krátce poté, co tato firma získala důlní společnost od státu. Členové komise mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Předmětem poslaneckého zkoumání je také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD. Výsledky má předložit plénu na podzim příštího roku.

Černohorský označil Bakalovy důvody za alibismus a snahy se vyvinit ještě předtím, než komise k nějakým závěrům dospěla. "V případě, že dojdeme k názoru, že dejme tomu něco spáchal, tak on se bude alibisticky vyviňovat s tím, že to bylo politické rozhodnutí," uvedl Černohorský. Podotkl, že komise svá zjištění poskytne policii, která je stejně bude muset prověřit.

"Poslanecké sněmovně zůstala jediná varianta, nechat ho (Bakalu) předvést policií," uvedl Černohorský, který to bude navrhovat. 

Sněmovní vyšetřovací komise k OKD vyslýchala na konci července svědky. Dorazili před ni například členové bývalých vlád Bohuslav Sobotka, Vladimír Špidla, Milan Urban, Jiří Rusnok a Miroslav Grégr.

Sobotka i Urban kritizovaný prodej menšinového státního podílu v OKDhájili. Sobotka byl v té době ministrem financí, Urban ministrem průmyslu a obchodu. Oba tvrdí, že privatizace se uskutečnila podle zákona a všech pravidel za nejvyšší nabízenou cenu 4,1 miliardy korun. Problém, podobně jako Špidla, vidí Sobotka a Urban v tom, že stát ztratil v OKD už ve druhé polovině 90. let majoritu a neměl už v černouhelné společnosti vliv. Její součástí přitom byly i desítky tisíc bývalých hornických bytů. Sobotka ani Urban, jak uvedli, netušili, že OKD nakonec skončí v Bakalových rukou. Podobně se vyjádřil i někdejší náměstek ministra průmyslu Martin Pecina, podle kterého vypadá privatizace OKD ze současného pohledu "hrůzostrašně".

Někteří svědci po uzavřených slyšeních s novináři ochotně mluvili, jiní příliš sdílní nebyli a například Grégr a Pokorný odešli bočním vchodem. Od Pokorného se ale komise mnoho nedozvěděla, podle Černohorského se odvolával na advokátní tajemství. Pokorného advokátní kancelář si podle médií najala firma Karbon Invest na přípravu podkladů pro Evropskou komisi. Karbon Investu údajně zadal jejich zpracování Sobotka.

Komise vyslýchala také úředníky nebo bývalé zaměstnance Fondu národního majetku a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Její členové mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Předmětem poslaneckého zkoumání je také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob. Výsledky má komise předložit plénu zhruba v polovině října, může ale také požádat o prodloužení svého mandátu.

Související

OKD, ilustrační fotografie.

Ostravský soud zamítl žalobu OKD na NWR a Bakalu o 24,5 miliardy korun

Krajský soud v Ostravě dnes zamítl společnou žalobu, v níž těžební společnost OKD (nyní Správa pohledávek OKD) žádala od firmy New World Resources NV (NWR) a podnikatele Zdeňka Bakaly více než 24,5 miliardy korun. Kromě jiného za vyplacené dividendy, které považuje za neoprávněně vyplacené. Podle soudu výplaty dividend byly v souladu se zákonem. ČTK to řekla mluvčí soudu Veronika Ralevská.
soudy

Bakala neuspěl s ústavní stížností, miliardový spor může řešit česká justice

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost podnikatele Zdeňka Bakaly. Souvisela s žalobou o 24,5 miliardy korun, kterou u Krajského soudu v Ostravě podala v roce 2016 těžební společnost OKD (nyní Správa pohledávek OKD) na firmu New World Resources NV (NWR) a Bakalu samotného. Podnikatel uplatnil námitku, že české soudy nemají pravomoc o nárocích rozhodovat, protože má bydliště ve Švýcarsku.

Více souvisejících

Zdeněk Bakala OKD Poslanecká sněmovna Lukáš Černohorský (Piráti)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy