Boj o národní parky? Ústavní soud vyběhl se senátory, zákon zůstává v platnosti

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení kontroverzní novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela zavedla nová pravidla pro národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Byla terčem kritiky prezidenta Miloše Zemana i Svazu obcí Národního parku Šumava. Podle dnešního jednomyslného nálezu ÚS zvítězil v odborné a politické debatě konzervativnější trend v ochraně přírody a není úkolem ÚS tento výsledek měnit.

"Určitá část boje o Šumavu je dobojována, zákon platí," řekl novinářům senátor Tomáš Jirsa (ODS). "Rozhodnutí respektuji, ale mám za to, že ÚS svým rozhodnutím neukázal odvahu nějak zasáhnout do legislativy, který se týká ochrany přírody u nás a je z mého pohledu problematická," uvedl právní zástupce senátorů Michal Sylla.

Verdikt přivítali Zelení, podle jejich předsedy Petra Štěpánka zvítězil zdravý rozum. "Národní parky chrání poslední zachovalé kousky přírody a konkrétní zvířata a jejich biotop," míní. Na Šumavě je to podle něj los nebo tetřev hlušec, v Krkonoších arkto-alpinská tundra a v Podyjí druhy rostlin i živočichů vázaných na meandrující kaňon Dyje. "Tohle vše je třeba chránit, podobně jako chráníme umělecké a architektonické památky," prohlásil Štěpánek.

Senátoři v prvé řadě zpochybnili způsob přijetí novely, která aktualizovala či stanovila mnoho důležitých pravidel a rovnou podle nich národní parky znovu vyhlásila. Dříve zákon předpokládal, že návrh na vyhlášení národního parku zpracuje ministerstvo životního prostředí a následně jej budou připomínkovat obce, kraje či vlastníci nemovitostí.

"Legislativní proces byl podle ÚS v pořádku," řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Zdůraznil, že schvalování novely předcházely kulaté stoly i jednání se Svazem měst a obcí, Sněmovna řešila desítky pozměňovacích návrhů, své si k normě řekl Senát i prezident, jehož veto musela Sněmovna přehlasovat.

Senátoři předložili ÚS také řadu věcných připomínek. Týkaly se právního vymezení národních parků a jejich zakládání, dále ochranných podmínek, klidového území a zónování národních parků. Senátoři zpochybnili i nová pravidla fungování rad národních parků a ustanovení popisující hospodaření s lesy a pozemky.

ÚS ale žádný paragraf neškrtnul. Podle soudců jde o kauzu s politickým, ideovým a odborným rozměrem. ÚS není kolbištěm, kde by měla pokračovat bitva mezi oběma tábory ohledně toho, jak má stát pečovat o přírodu, uvedl Jirsa. Je podle něj možné, že v budoucnu se podmínky změní, není však úkolem ÚS, aby do složitých debat nyní vstupoval.

Novela například rozděluje parky do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. S každou s nich se pojí různá omezení.

"Zákon sice do jisté míry omezuje právo na samosprávu a právo vlastnické, nicméně tato zákonná úprava nastavuje pouze obecný rámec," uvedl Jirsa. Zákon podle něj počítá s tím, že se obecný rámec bude zpřesňovat prostřednictvím vyhlášek ministerstva životního prostředí, opatření obecné povahy a správních rozhodnutí, která mohou v případě nesouhlasu některých aktérů dále přezkoumávat soudy.

"Podzákonné vyhlášky uschlému lesu nepomůžou," reagoval senátor Jirsa. Ponechávat suché lesy napadené kůrovcem bez zásahu není podle senátora projevem ochrany přírody, naopak jde o katastrofu z hlediska životního prostředí.

Svaz obcí Národního parku Šumava zatím nechce rozhodnutí ÚS komentovat. "Počkáme si, až budeme znát odůvodnění a pak se k němu vyjádříme," řekl ČTK předseda svazu Petr Málek.

Související

Richard Brabec /ANO/, ministr životního prostředí

KRNAP má nově vymezené zóny. Co se mění pro návštěvníky Krkonoš?

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v závěru minulého týdne podepsal vyhlášku o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku (KRNAP). Nové vymezení člení území národních parků do čtyř zón ochrany přírody namísto tří. ČTK to dnes sdělili zástupci Správy KRNAP. KRNAP je posledním národním parkem, který na vydání vyhlášky čekal. Nové rozčlenění do zón by mělo platit 15 let.
Ministerstvo životního prostředí

Kam s použitým jedlým olejem? Od ledna 2020 začnou platit nové vyhlášky MŽP

Obce budou nově od 1. ledna podle vyhlášky ministerstva životního prostředí (MŽP) povinně zajišťovat celoroční svoz použitých jedlých olejů a tuků. Zpřísní se také požadavky na stálé spalovací zdroje, protože vstoupí v účinnost požadavky takzvaného ekodesignu, což je soubor požadavků, které musí výrobce nebo dovozce dodržet při uvedení výrobku spojeného se spotřebou energie na evropský trh. Účinné budou od 1. ledna též vyhlášky, jež nově člení národní parky České Švýcarsko a Podyjí do čtyř zón.

Více souvisejících

národní parky Ústavní soud ČR zákony Krkonoše Národní park Šumava České Śvýcarsko Strana zelených

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy