Senátoři nesouhlasí s omezením výše plateb EU do zemědělství, učitelům by ale přidali

"Omezit peníze výrobcům rovná se omezit produkci," varoval například končící senátor Jan Veleba (nezařazený). Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) senátorům mimo jiné řekl, že v podmínkách českého zemědělství by se omezení dotklo podniků, které zaměstnávají víc než polovinu pracovní síly. Stát by podle něj také těžko nutil podniky, na které by zastropování dopadlo, aby dodržovaly opatření ve prospěch životního prostředí. Podnikům hospodařícím na pozemcích nad určitou celkovou výměru by se přímé platby podle návrhu EK měly krátit.

ČR by měla podle Evropské komise získat mezi roky 2021 až 2027 jako součást společné zemědělské politiky EU 5,8 miliardy eur (asi 1,5 bilionu Kč). V nynějším období by do roku 2020 podle ministerstva zemědělství mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.

Podle Agrární komory by české zemědělství podle škrtů, které navrhla Evropská komise v zemědělské politice a politice soudržnosti, přišlo už příští rok o 4,1 procenta plateb z EU.

"Nemůžeme souhlasit s navrženým snížením prostředků na společnou zemědělskou politiku jako celek. Sektor zemědělství v současnosti čelí stále většímu počtu nových výzev, zejména z důvodu změny klimatu, a výše příjmů zemědělců je na mnohem nižší úrovni, než je tomu v jiných oblastech hospodářství," řekl senátorům ministr Toman.

Senátoři také podpořili požadavek vlády na zachování současné podpory Unie určené na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků do škol. Nová společná zemědělská politika by měla být podle Senátu jednodušší a administrativně méně náročná.

Senátoři podpořili také požadavky zvýšení platů učitelů

Učitelé by podle Senátu měli od roku 2020 pobírat plat ve výši nejméně 130 procent průměrné mzdy. Nepedagogickým pracovníkům by se mzda měla meziročně zvýšit o osm procent. Horní komora tak dnes podpořila požadavky odborářské petice za kvalitní podmínky ve vzdělávání.

Ministerstvo školství by podle Senátu mělo předložit návrh postupu pro zvýšení peněz do vzdělávání. Mělo by také předložit koncepci pravidelného růstu prostředků pro vysoké školy. Senátoři ve shodě s odbory chtějí kvůli vyšším platům na vysokých školách v letech 2019-2021 meziročně zvyšovat jejich rozpočty zhruba o tři miliardy korun. Horní komora chce rovněž po ministerstvu návrh, jak řešit nedostatek mladých učitelů, lékařů a zubařů na trhu práce.

Vláda v návrhu rozpočtu na příští rok počítá s tím, že tarifní platy učitelů vzrostou o deset procent. Celkový nárůst objemu platů by pak měl být u pedagogů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent.

Zástupci učitelských organizací požadují od politiků závazný a kontrolovatelný plán zvyšování platů pedagogů. Více peněz by mělo jít nejen na tarifní platy, ale i na osobní ohodnocení. Školy by neměly být zatěžovány byrokracií. "Chceme záruky a jasný kontrolovatelný plán, že do roku 2020 by průměrný plat pedagoga měl dosahovat 130 procent průměrné mzdy ve státě," uvedla například Gabriela Hrušková z Učitelské platformy.

Ministerstvo školství bude pro příští rok usilovat o navýšení svého rozpočtu zhruba o 30 miliard korun. Peníze chce využít na změny financování regionálního školství, pro vysoké školy i na růst výdělků.

Učitelům se tarify zvedly loni na podzim o 15 procent. Loni činil průměrný plat pedagogů v ČR 31.632 korun, přičemž průměrná mzda v ČR činila 29.504 korun hrubého měsíčně. Za tři roky by se podle plánů ministerstva měl plat učitelů zvednout v průměru ke 46.000 korunám měsíčně.