Sobotka a Gross budou čelit trestnímu oznámení. Kvůli prodeji podílu v OKD

Praha - Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka i bývalý ministr vnitra a expředseda strany Stanislav Gross budou čelit trestnímu oznámení kvůli prodeji téměř polovičního podílu v důlním gigantu OKD v září 2004. Podat ho chce Jana Volfová ze strany Suverenita, informuje v pátek server Novinky.cz

„Kamsi se podělo 20 miliard korun při privatizaci OKD,“ odůvodnila v pátek Volfová rozhodnutí podat trestní oznámení. „Smlouvu podepsal Bohuslav Sobotka,“ uvedla a doplnila: „Byl ministr financí a za vše ručil“.

Volfová plánuje trestní oznámení na Grosse a Sobotku podat v pondělí na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně. Seznam není konečný, Volfová zvažuje, že oznámení rozšíří i o další lidi, kteří měli s privatizací OKD co do činění, například na tehdejšího šéfa Fondu národního majetku.

Jak informovalo páteční Právo, podle znaleckého posudku společnosti Ernst&Young byla tržní hodnota téměř 46procentního státního podílu zhruba 24 miliard korun a nikoli 4,1 miliardy, které za něj nakonec zaplatila státu společnost Karbon Invest vlastněná Viktorem Koláčkem a Petrem Otavou.

Znalecký posudek má v rukou šéf Sdružení nájemníků BytyOKD.cz Roman Macháček. Ten také podává trestní oznámení, ovšem na neznámého pachatele.

Sobotka už pro páteční Právo pochybnosti kolem prodeje OKD odmítl. Částka 4,1 miliardy podle něj odpovídala tržní ceně a byla tedy v pořádku, navíc šlo prý o jediné peníze, které kdy stát za prodej OKD dostal. Vláda podle Sobotky tehdy vycházela ze znaleckého posudku, který nechal zpracovat Fond národního majetku a ten ho nijakým způsobem nezpochybňoval.

"K prodeji došlo za tržní cenu, neboť celou transakci posuzovala Evropská komise a ta konstatovala, že nedošlo k poskytnutí nepovolené veřejné podpory,“ bránil tehdejší postup vlády Sobotka. „Jestli jsou zde nyní na stole nějaké nové informace, tak je potřeba, aby se prošetřily. V roce 2004 ale takové informace na stole nebyly,“ doplnil Sobotka.

Související

Socha maršála Koněva (foto: Matěj Baťha)

Praha 6 jedná o soše Koněva, u úřadu se sešli odpůrci zakrytí pomníku

Zastupitelé Prahy 6 vyhlásili přestávku v jednání o pomníku ruského maršála Koněva. Hlasovat budou po interpelacích, výsledek by měl být jasný do 16:30, kolem 17:00 se bude konat tisková konference. Závěr jednání na ní zhodnotí starosta Ondřej Kolář (TOP 09) a místostarostové Jakub Stárek (ODS) a Jan Lacina (STAN).
Poslanecká sněmovna

Tommy Robinson nedorazil na plánované setkání s médii. Co se stalo?

Britský krajně pravicový aktivista Tommy Robinson dnes nedorazil na plánované setkání s novináři uspořádané po zrušení konference ve Sněmovně, kde měl původně vystoupit. Podle předsedkyně České suverenity Jany Volfové, která setkání s novináři organizovala, zabránila Robinsonovi v setkání s tiskem náhlá zdravotní indispozice.

Více souvisejících

Jana Volfová Bohuslav Sobotka Stanislav Gross

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy