Rozpočet dohledového úřadu nad stranami narazil ve výboru, pro byli jen dva poslanci

Sněmovní kontrolní výbor dnes nedoporučil Sněmovně, aby schválila rozpočet Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stan a politických hnutí. Poslancům se zdál návrh rozpočtu nedostatečně zpracovaný, chyběly jim v něm některé údaje, někteří mu vytýkali údajnou nadsazenost některých výdajových položek. Úřad má dostat v příštím roce 34,8 milionu korun, což je zhruba stejně jako letos. Poslední slovo k jeho rozpočtu však bude mít Sněmovna.

Deník Shopaholičky

Zpravodaj k návrhu rozpočtu Vladimír Koníček (KSČM) sice načetl doporučující usnesení, pro něj ale hlasovali jen dva poslanci. Další dva byli proti a zbytek členů výboru se zdržel, takže kladné doporučení neprošlo. O rozpočtu tak rozhodne plénum Sněmovny.

Předseda úřadu Vojtěch Weis řekl po jednání ČTK a Českému rozhlasu, že debatu výboru považuje za korektní, je spokojený a nic jiného nečekal. "Výhrady vnímám, očekával jsem, že průběh jednání bude takový, jaký byl. Spíše jsem čekal větší výhrady, ale nepřekvapuje mě to," řekl. "Náš úřad je úřad, který je tady proto, aby nebyl, řekněme, sympatický některým osobám a nebudu říkat, kterým," dodal.

Předseda výboru Roman Kubíček (ANO) řekl Weisovi, že kdyby jeho úřad zpracoval zprávu k návrhu rozpočtu podobně jako třeba Nejvyšší kontrolní úřad, který dává jiným úřadům za vzor, neměli by se poslanci na co ptát. Výbor si následně pod předsedy úřadu vyžádal podrobnější popis výdajových položek v rozpočtu úřadu a požádal ho i o plán kontrol na příští rok s vymezením zodpovědnosti jednotlivých členů úřadu.

Poslanec Koníček poukazoval na to, že kontrolovat strany a hnutí mají hlavně členové úřadu, kterých je celkem pět. Proto mu připadá nefér, že si úřad stěžuje na to, že má na kontrolu málo lidí. Člen úřadu Tomáš Hudeček však argumentoval, že je nereálné, aby na kontrolu hospodaření stran chodil jeden člen úřadu. Na kontrolu hospodaření politických stran by měl chodit jeden člen a s ním alespoň jeden zaměstnanec a nejlépe dva, dodal.

"Ten kapitolní sešit je velmi útlý a ostatní kapitoly využívají ten sešit k popisu toho, co za ty peníze, které dostanou, budou realizovat. To tady úplně chybí," řekl Koníček. Některé položky v rozpočtu jsou podle něj přemrštěné. Poukazoval na to, že v internetovém registru smluv není moc smluv, které úřad uzavřel. Vyslovil pochybnosti o tom, za co úřad peníze utrácí.

Jiří Bláha (ANO) se pozastavil například nad tím, že úřad chce pořídit dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě 131.000 korun na jednu osobu. Poukázali na to, že podle rozpočtu spotřebuje úřad na každého zaměstnance 100 litrů vody denně. "Buďto si přestaneme hrát na schovávanou, nebo si řekneme na rovinu, že ty peníze potřebujete někde jinde a potřebujete je převést," dodal.

Koníček v této souvislosti poznamenal, že pro letošní rok počítal úřad s výdaji na studenou vodu 29.000 korun a na příští rok s částkou 35.000. Podle dostupných údajů vynaložil jen 4000 korun.

Weis mimo jiné řekl, že zásadní část rozpočtu tvoří výdaje na platy, u nichž nelze vzhledem k mzdovému vývoji očekávat pokles. U provozních výdajů úřad setrval na zhruba stejné úrovni. Poukazoval na to, že první a druhý rok fungování nového úřadu je doba, kdy si musí porovnat, co ve skutečnosti potřebuje. Úřad začal fungovat loni. Uvedl také, že není v zájmu úřadu, aby fungoval v pronajatých prostorách, ale v budově v majetku státu, kterou by spravoval. Úřad by chtěl také přijmout tři nové lidi. Podle Weise potřebuje alespoň jednoho nového analytika a dva právníky. Nynější dva právníci, kteří píšou správní rozhodnutí, jsou podle něj přetížení.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí sídlí v Brně. Kromě jeho předsedy Weise stojí v jeho čele další čtyři členové, celkem v něm pracují dvě desítky lidí. Dohled nad financováním politických stran a hnutí převzal úřad od sněmovního kontrolního výboru, stranické výroční zprávy za předchozí rok dostal ke kontrole poprvé letos na jaře. Úřad hlídá i dodržování stanovených horních hranic nákladů volebních kampaní.

Deník Shopaholičky

Související

Volební štáb hnutí ANO

Nejvyšší pokuty za porušení volebních pravidel dostaly ANO a KSČM

Nejvyšší pokutu za porušení pravidel během loňských senátních voleb dostalo hnutí ANO a komunisté. Obě strany musely shodně zaplatit 35.000 korun, informuje server iROZHLAS.cz. Komunisté nezveřejnili všechny informace o dárcích a bezúplatném plnění, hnutí ANO zase správně neoznačilo předvolební inzerát.

Více souvisejících

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran Poslanecká sněmovna Vladimír Koníček rozpočet

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy