Rozpočet dohledového úřadu nad stranami narazil ve výboru, pro byli jen dva poslanci

Sněmovní kontrolní výbor dnes nedoporučil Sněmovně, aby schválila rozpočet Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stan a politických hnutí. Poslancům se zdál návrh rozpočtu nedostatečně zpracovaný, chyběly jim v něm některé údaje, někteří mu vytýkali údajnou nadsazenost některých výdajových položek. Úřad má dostat v příštím roce 34,8 milionu korun, což je zhruba stejně jako letos. Poslední slovo k jeho rozpočtu však bude mít Sněmovna.

Zpravodaj k návrhu rozpočtu Vladimír Koníček (KSČM) sice načetl doporučující usnesení, pro něj ale hlasovali jen dva poslanci. Další dva byli proti a zbytek členů výboru se zdržel, takže kladné doporučení neprošlo. O rozpočtu tak rozhodne plénum Sněmovny.

Předseda úřadu Vojtěch Weis řekl po jednání ČTK a Českému rozhlasu, že debatu výboru považuje za korektní, je spokojený a nic jiného nečekal. "Výhrady vnímám, očekával jsem, že průběh jednání bude takový, jaký byl. Spíše jsem čekal větší výhrady, ale nepřekvapuje mě to," řekl. "Náš úřad je úřad, který je tady proto, aby nebyl, řekněme, sympatický některým osobám a nebudu říkat, kterým," dodal.

Předseda výboru Roman Kubíček (ANO) řekl Weisovi, že kdyby jeho úřad zpracoval zprávu k návrhu rozpočtu podobně jako třeba Nejvyšší kontrolní úřad, který dává jiným úřadům za vzor, neměli by se poslanci na co ptát. Výbor si následně pod předsedy úřadu vyžádal podrobnější popis výdajových položek v rozpočtu úřadu a požádal ho i o plán kontrol na příští rok s vymezením zodpovědnosti jednotlivých členů úřadu.

Poslanec Koníček poukazoval na to, že kontrolovat strany a hnutí mají hlavně členové úřadu, kterých je celkem pět. Proto mu připadá nefér, že si úřad stěžuje na to, že má na kontrolu málo lidí. Člen úřadu Tomáš Hudeček však argumentoval, že je nereálné, aby na kontrolu hospodaření stran chodil jeden člen úřadu. Na kontrolu hospodaření politických stran by měl chodit jeden člen a s ním alespoň jeden zaměstnanec a nejlépe dva, dodal.

"Ten kapitolní sešit je velmi útlý a ostatní kapitoly využívají ten sešit k popisu toho, co za ty peníze, které dostanou, budou realizovat. To tady úplně chybí," řekl Koníček. Některé položky v rozpočtu jsou podle něj přemrštěné. Poukazoval na to, že v internetovém registru smluv není moc smluv, které úřad uzavřel. Vyslovil pochybnosti o tom, za co úřad peníze utrácí.

Jiří Bláha (ANO) se pozastavil například nad tím, že úřad chce pořídit dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě 131.000 korun na jednu osobu. Poukázali na to, že podle rozpočtu spotřebuje úřad na každého zaměstnance 100 litrů vody denně. "Buďto si přestaneme hrát na schovávanou, nebo si řekneme na rovinu, že ty peníze potřebujete někde jinde a potřebujete je převést," dodal.

Koníček v této souvislosti poznamenal, že pro letošní rok počítal úřad s výdaji na studenou vodu 29.000 korun a na příští rok s částkou 35.000. Podle dostupných údajů vynaložil jen 4000 korun.

Weis mimo jiné řekl, že zásadní část rozpočtu tvoří výdaje na platy, u nichž nelze vzhledem k mzdovému vývoji očekávat pokles. U provozních výdajů úřad setrval na zhruba stejné úrovni. Poukazoval na to, že první a druhý rok fungování nového úřadu je doba, kdy si musí porovnat, co ve skutečnosti potřebuje. Úřad začal fungovat loni. Uvedl také, že není v zájmu úřadu, aby fungoval v pronajatých prostorách, ale v budově v majetku státu, kterou by spravoval. Úřad by chtěl také přijmout tři nové lidi. Podle Weise potřebuje alespoň jednoho nového analytika a dva právníky. Nynější dva právníci, kteří píšou správní rozhodnutí, jsou podle něj přetížení.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí sídlí v Brně. Kromě jeho předsedy Weise stojí v jeho čele další čtyři členové, celkem v něm pracují dvě desítky lidí. Dohled nad financováním politických stran a hnutí převzal úřad od sněmovního kontrolního výboru, stranické výroční zprávy za předchozí rok dostal ke kontrole poprvé letos na jaře. Úřad hlídá i dodržování stanovených horních hranic nákladů volebních kampaní.

Související

Volební štáb hnutí ANO

Nejvyšší pokuty za porušení volebních pravidel dostaly ANO a KSČM

Nejvyšší pokutu za porušení pravidel během loňských senátních voleb dostalo hnutí ANO a komunisté. Obě strany musely shodně zaplatit 35.000 korun, informuje server iROZHLAS.cz. Komunisté nezveřejnili všechny informace o dárcích a bezúplatném plnění, hnutí ANO zase správně neoznačilo předvolební inzerát.

Více souvisejících

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran Poslanecká sněmovna Vladimír Koníček rozpočet

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

včera

23. února 2026 21:14

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

23. února 2026 20:04

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy