Sněmovní kontrolní výbor dnes nedoporučil Sněmovně, aby schválila rozpočet Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stan a politických hnutí. Poslancům se zdál návrh rozpočtu nedostatečně zpracovaný, chyběly jim v něm některé údaje, někteří mu vytýkali údajnou nadsazenost některých výdajových položek. Úřad má dostat v příštím roce 34,8 milionu korun, což je zhruba stejně jako letos. Poslední slovo k jeho rozpočtu však bude mít Sněmovna.
Zpravodaj k návrhu rozpočtu Vladimír Koníček (KSČM) sice načetl doporučující usnesení, pro něj ale hlasovali jen dva poslanci. Další dva byli proti a zbytek členů výboru se zdržel, takže kladné doporučení neprošlo. O rozpočtu tak rozhodne plénum Sněmovny.
Předseda úřadu Vojtěch Weis řekl po jednání ČTK a Českému rozhlasu, že debatu výboru považuje za korektní, je spokojený a nic jiného nečekal. "Výhrady vnímám, očekával jsem, že průběh jednání bude takový, jaký byl. Spíše jsem čekal větší výhrady, ale nepřekvapuje mě to," řekl. "Náš úřad je úřad, který je tady proto, aby nebyl, řekněme, sympatický některým osobám a nebudu říkat, kterým," dodal.
Předseda výboru Roman Kubíček (ANO) řekl Weisovi, že kdyby jeho úřad zpracoval zprávu k návrhu rozpočtu podobně jako třeba Nejvyšší kontrolní úřad, který dává jiným úřadům za vzor, neměli by se poslanci na co ptát. Výbor si následně pod předsedy úřadu vyžádal podrobnější popis výdajových položek v rozpočtu úřadu a požádal ho i o plán kontrol na příští rok s vymezením zodpovědnosti jednotlivých členů úřadu.
Poslanec Koníček poukazoval na to, že kontrolovat strany a hnutí mají hlavně členové úřadu, kterých je celkem pět. Proto mu připadá nefér, že si úřad stěžuje na to, že má na kontrolu málo lidí. Člen úřadu Tomáš Hudeček však argumentoval, že je nereálné, aby na kontrolu hospodaření stran chodil jeden člen úřadu. Na kontrolu hospodaření politických stran by měl chodit jeden člen a s ním alespoň jeden zaměstnanec a nejlépe dva, dodal.
"Ten kapitolní sešit je velmi útlý a ostatní kapitoly využívají ten sešit k popisu toho, co za ty peníze, které dostanou, budou realizovat. To tady úplně chybí," řekl Koníček. Některé položky v rozpočtu jsou podle něj přemrštěné. Poukazoval na to, že v internetovém registru smluv není moc smluv, které úřad uzavřel. Vyslovil pochybnosti o tom, za co úřad peníze utrácí.
Jiří Bláha (ANO) se pozastavil například nad tím, že úřad chce pořídit dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě 131.000 korun na jednu osobu. Poukázali na to, že podle rozpočtu spotřebuje úřad na každého zaměstnance 100 litrů vody denně. "Buďto si přestaneme hrát na schovávanou, nebo si řekneme na rovinu, že ty peníze potřebujete někde jinde a potřebujete je převést," dodal.
Koníček v této souvislosti poznamenal, že pro letošní rok počítal úřad s výdaji na studenou vodu 29.000 korun a na příští rok s částkou 35.000. Podle dostupných údajů vynaložil jen 4000 korun.
Weis mimo jiné řekl, že zásadní část rozpočtu tvoří výdaje na platy, u nichž nelze vzhledem k mzdovému vývoji očekávat pokles. U provozních výdajů úřad setrval na zhruba stejné úrovni. Poukazoval na to, že první a druhý rok fungování nového úřadu je doba, kdy si musí porovnat, co ve skutečnosti potřebuje. Úřad začal fungovat loni. Uvedl také, že není v zájmu úřadu, aby fungoval v pronajatých prostorách, ale v budově v majetku státu, kterou by spravoval. Úřad by chtěl také přijmout tři nové lidi. Podle Weise potřebuje alespoň jednoho nového analytika a dva právníky. Nynější dva právníci, kteří píšou správní rozhodnutí, jsou podle něj přetížení.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí sídlí v Brně. Kromě jeho předsedy Weise stojí v jeho čele další čtyři členové, celkem v něm pracují dvě desítky lidí. Dohled nad financováním politických stran a hnutí převzal úřad od sněmovního kontrolního výboru, stranické výroční zprávy za předchozí rok dostal ke kontrole poprvé letos na jaře. Úřad hlídá i dodržování stanovených horních hranic nákladů volebních kampaní.
Související
Senátor Fischer zaplatil pokutu za chyby v prezidentské kampani
Nejvyšší pokuty za porušení volebních pravidel dostaly ANO a KSČM
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran , Poslanecká sněmovna , Vladimír Koníček , rozpočet
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 1 hodinou
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
včera
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
včera
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
včera
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
včera
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
včera
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
včera
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
včera
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
včera
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.
Zdroj: Libor Novák