Rozpočet dohledového úřadu nad stranami narazil ve výboru, pro byli jen dva poslanci

Sněmovní kontrolní výbor dnes nedoporučil Sněmovně, aby schválila rozpočet Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stan a politických hnutí. Poslancům se zdál návrh rozpočtu nedostatečně zpracovaný, chyběly jim v něm některé údaje, někteří mu vytýkali údajnou nadsazenost některých výdajových položek. Úřad má dostat v příštím roce 34,8 milionu korun, což je zhruba stejně jako letos. Poslední slovo k jeho rozpočtu však bude mít Sněmovna.

Zpravodaj k návrhu rozpočtu Vladimír Koníček (KSČM) sice načetl doporučující usnesení, pro něj ale hlasovali jen dva poslanci. Další dva byli proti a zbytek členů výboru se zdržel, takže kladné doporučení neprošlo. O rozpočtu tak rozhodne plénum Sněmovny.

Předseda úřadu Vojtěch Weis řekl po jednání ČTK a Českému rozhlasu, že debatu výboru považuje za korektní, je spokojený a nic jiného nečekal. "Výhrady vnímám, očekával jsem, že průběh jednání bude takový, jaký byl. Spíše jsem čekal větší výhrady, ale nepřekvapuje mě to," řekl. "Náš úřad je úřad, který je tady proto, aby nebyl, řekněme, sympatický některým osobám a nebudu říkat, kterým," dodal.

Předseda výboru Roman Kubíček (ANO) řekl Weisovi, že kdyby jeho úřad zpracoval zprávu k návrhu rozpočtu podobně jako třeba Nejvyšší kontrolní úřad, který dává jiným úřadům za vzor, neměli by se poslanci na co ptát. Výbor si následně pod předsedy úřadu vyžádal podrobnější popis výdajových položek v rozpočtu úřadu a požádal ho i o plán kontrol na příští rok s vymezením zodpovědnosti jednotlivých členů úřadu.

Poslanec Koníček poukazoval na to, že kontrolovat strany a hnutí mají hlavně členové úřadu, kterých je celkem pět. Proto mu připadá nefér, že si úřad stěžuje na to, že má na kontrolu málo lidí. Člen úřadu Tomáš Hudeček však argumentoval, že je nereálné, aby na kontrolu hospodaření stran chodil jeden člen úřadu. Na kontrolu hospodaření politických stran by měl chodit jeden člen a s ním alespoň jeden zaměstnanec a nejlépe dva, dodal.

"Ten kapitolní sešit je velmi útlý a ostatní kapitoly využívají ten sešit k popisu toho, co za ty peníze, které dostanou, budou realizovat. To tady úplně chybí," řekl Koníček. Některé položky v rozpočtu jsou podle něj přemrštěné. Poukazoval na to, že v internetovém registru smluv není moc smluv, které úřad uzavřel. Vyslovil pochybnosti o tom, za co úřad peníze utrácí.

Jiří Bláha (ANO) se pozastavil například nad tím, že úřad chce pořídit dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě 131.000 korun na jednu osobu. Poukázali na to, že podle rozpočtu spotřebuje úřad na každého zaměstnance 100 litrů vody denně. "Buďto si přestaneme hrát na schovávanou, nebo si řekneme na rovinu, že ty peníze potřebujete někde jinde a potřebujete je převést," dodal.

Koníček v této souvislosti poznamenal, že pro letošní rok počítal úřad s výdaji na studenou vodu 29.000 korun a na příští rok s částkou 35.000. Podle dostupných údajů vynaložil jen 4000 korun.

Weis mimo jiné řekl, že zásadní část rozpočtu tvoří výdaje na platy, u nichž nelze vzhledem k mzdovému vývoji očekávat pokles. U provozních výdajů úřad setrval na zhruba stejné úrovni. Poukazoval na to, že první a druhý rok fungování nového úřadu je doba, kdy si musí porovnat, co ve skutečnosti potřebuje. Úřad začal fungovat loni. Uvedl také, že není v zájmu úřadu, aby fungoval v pronajatých prostorách, ale v budově v majetku státu, kterou by spravoval. Úřad by chtěl také přijmout tři nové lidi. Podle Weise potřebuje alespoň jednoho nového analytika a dva právníky. Nynější dva právníci, kteří píšou správní rozhodnutí, jsou podle něj přetížení.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí sídlí v Brně. Kromě jeho předsedy Weise stojí v jeho čele další čtyři členové, celkem v něm pracují dvě desítky lidí. Dohled nad financováním politických stran a hnutí převzal úřad od sněmovního kontrolního výboru, stranické výroční zprávy za předchozí rok dostal ke kontrole poprvé letos na jaře. Úřad hlídá i dodržování stanovených horních hranic nákladů volebních kampaní.

Související

Volební štáb hnutí ANO

Nejvyšší pokuty za porušení volebních pravidel dostaly ANO a KSČM

Nejvyšší pokutu za porušení pravidel během loňských senátních voleb dostalo hnutí ANO a komunisté. Obě strany musely shodně zaplatit 35.000 korun, informuje server iROZHLAS.cz. Komunisté nezveřejnili všechny informace o dárcích a bezúplatném plnění, hnutí ANO zase správně neoznačilo předvolební inzerát.

Více souvisejících

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran Poslanecká sněmovna Vladimír Koníček rozpočet

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 1 hodinou

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy