Kdo stane v čele Senátu? Poprvé se bude rozhodovat mezi třemi kandidáty

Senát si ve středu poprvé za 22 let své existence bude vybírat předsedu ze tří kandidátů. Důvodem je to, že se senátorské kluby, z nichž žádný nemá jednoznačně navrch, na rozdíl od předchozích let nedokázaly shodnout na jednom adeptovi. Místopředsedů Senátu bude po deseti letech znovu pět, tedy o jednoho více než dosud, a to mimo jiné kvůli snaze zachovat zásadu poměrného zastoupení.

Osmnáctičlenné kluby občanských demokratů a Starostů do klání o místo v čele horní komory nominovaly Jaroslava Kuberu (ODS), který byl místopředsedou Senátu, a místopředsedu STAN Jana Horníka. Patnáctičlenný klub KDU-ČSL navrhl nynějšího šéfa senátního evropského výboru Václava Hampla.

Senátoři mezi nimi rozhodnou v tajné volbě. Nepředpokládá se s ohledem na patové rozložení sil, že by některý z nominovaných vyhrál už v prvním kole. Do druhého kola by se pak s ohledem na dosud vyjádřenou podporu měli dostat Kubera a Hampl, a novým šéfem horní komory by se tedy měl stát jeden z nich.

Pokud by ani jeden z nynějších kandidátů nebyl zvolen, další volba by se uskutečnila patrně v pátek, jak dnes novinářům řekl dosavadní předseda horní komory Milan Štěch z třináctičlenného klubu ČSSD. Svou opětovnou kandidaturu do čela Senátu označil za poslední možnost, pravděpodobně se stane jedním z místopředsedů.

Dalšími kandidáty jsou nynější místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL, Jiří Oberfalzer z ODS a Jiří Růžička z klubu Starostů. O funkci místopředsedy by se ucházeli také Kubera a Horník v případě, pokud by neusedli do předsednického křesla. Hampl by se v případě nezvolení do čela Senátu stal znovu předsedou výboru pro záležitosti EU.

Na obsazení vedoucích funkcí Senátu bude záležet také to, jak si kluby mezi sebe rozdělí předsednictví ve výborech a komisích. Podle dosavadních dohod by místa předsedů výborů měli obsadit zástupci čtyř nejsilnějších frakcí. Sedmičlenný klub ANO a šestičlenný Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 by měly získat předsednictví některých komisí.

Osvědčení o letošním zvolení dnes dopoledne dostalo 23 z 25 senátorů, kteří vzešli z finále říjnových voleb. Chyběli Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21) a staronový senátor ODS Jaroslav Zeman, kteří své dekrety obdrží později.

Senátoři zvolení ve druhém kole voleb dnes převzali osvědčení. Ustavující schůze Senátu v jeho 12. funkčním období může zítra začít. ✅ pic.twitter.com/K9fCEozqem

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) 13. listopadu 2018

Mandátu se všichni noví a staronoví senátoři budou moci naplno ujmout až po složení ústavou předepsaného slibu. Předpokládá se, že tak učiní ve středu.

Dekret o zvolení už před týdnem dostal bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš (za STAN), neboť byl podobně jako zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) zvolen senátorem už v prvním kole. Také Čunek při slavnostním předávání dekretů chyběl a obdržel jej až posléze.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý

Česko zná jména nových či staronových senátorů. Úspěch slaví opoziční hnutí ANO, kterému uspělo v prvním či druhém kole voleb celkem osm kandidátů. V Senátu nově usedne například bývalý policista Róbert Šlachta, končí naopak někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Volební účast ve druhém kole činila jen 17 a půl procenta.

Více souvisejících

Senát ČR Jaroslav Kubera Václav Hampl Jan Horník (STAN)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy