Česká republika před 12 lety vstoupila do NATO

Výstavu připravil Generální štáb ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem, k vidění bude před budovou štábu od 14. března "Tato expozice mapuje období od roku 1999, kdy jsme vstoupili do Severoatlantického obranného společenství, až do současnosti. Součástí expozice budou od 12 do 17 hodin i statické ukázky obrněných vozidel Land Rover Kajman, IVECO a IVECO sanitka, která den na to odcestuje do Afghánistánu," představil výstavu Jiří Štábl. Výstavu zahájí v pondělí v 15.00 hodin náčelník Generálního štábu Armády České republiky, armádní generál Vlastimil Picek.

Česká republika přispívá do rozpočtu aliance, vojáci se účastní také společných akcí. V minulém roce vyčlenila Armáda České republiky pro potřeby 14. rotace NATO Response Force (NRF) celkem do 220 osob. Tito vojáci například posílili mechanizovanou rotu, Česko také vyslalo čtyři experty v oblasti Ochrany proti zbraní hromadného ničení. V roce 2010 se čeští vojáci zapojili celkem do pěti zahraničních operací na území Kosova, Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Velké Británie a Egypta. Celkem se v těchto operacích vystřídaly více než dva tisíce vojáků.Česká republika do rozpočtu NATO přispívá necelým jedním procentem z objemu prostředků, kterými NATO disponuje. Zatímco v roce 1999 to bylo 179 milionů korun, o rok později již více než 344 milionů korun. V roce 2008 se jednalo o 384 milionů korun, v roce 2009 už 494 milionů. "Od vstupu do aliance do konce roku 2010 přispělo Česko (z rozpočtu MO) do rozpočtů NATO částkou ve výši téměř čtyř miliard korun," uvedl Štábl. Dodal, že sama Česká republika z rozpočtu aliance čerpala. " Od vstupu do NATO jsme jako Česká republika získali z programu bezpečnostních investic NATO na realizaci projektů, kde plní ČR roli tzv. hostitelské země, částku převyšující tři miliardy," připomněl. Tyto peníze se následně použily na projekty výstavby radarových stanovišť a pořízení 2 NATO radarů nebo dostavbu leteckých základen Čáslav a Náměšť nad Oslavou.

Kontakty s vedením Severoatlantické aliance navázal po pádu komunistického režimu v Československu již na začátku roku 1990 tehdejší ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier. Ten zároveň vytyčil vstup země do aliance jako zahraničněpolitickou a bezpečnostní prioritu. Požadavky Česka, Slovenska, Polska a Maďarska však vedení aliance nevyslyšelo tak rychle, jak se očekávalo. V roce 1993 středoevropským zemím nabídla spolupráci pouze prostřednictvím programu Partnerství pro mír. Česko vstoupilo do aliance společně s Polskem a Maďarskem v roce 1999. Ceremoniál podpisu přistoupení k Washingtonské smlouvě se konal v Trumanově knihovně v americkém městě Independence. Za USA smlouvu ratifikovala ministryně zahraničí, česká rodačka, Madeleine Albrightová, jež se o rozšíření aliance o středoevropské země významně zasadila. Za Českou republiku dohodu podepsal tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan. NATO oficiálně vzniklo 4. dubna 1949. Signatářskými zeměmi zakládající Washingtonské smlouvy obranného paktu bylo 12 států, tedy Belgie, Dánsko, Francie, Kanada, Nizozemsko, Island, Itálie, Norsko, Lucembursko, Portugalsko, Velká Británie a Spojené státy americké.