Senát odsoudil zadržení ukrajinských lodí: Rusko hrubě porušuje mezinárodní právo a destabilizuje EU

"Evropská rada by měla zaujmout jasné stanovisko k použití síly u Kerčského průlivu, neboť destabilizace evropského sousedství ohrožuje celou Evropskou unii," stojí v usnesení Senátu, které podpořilo 57 ze 63 přítomných senátorů.

Horní komora se ztotožnila z listopadovým usnesením svého zahraničního výboru, který v souladu s postojem ministerstva zahraničí vyjádřil "silné znepokojení nad eskalací napětí u nelegálně anektovaného Krymu a odsuzuje použití síly proti lodím ukrajinského námořnictva".

Senát zároveň označil ruské blokování svobodné plavby Kerčským průlivem mezi Černým a Azovským mořem "za hrubé porušení mezinárodního práva". Vyzval současně k respektování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny i k okamžitému propuštění zajatých ukrajinských námořníků.

Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestraník) uvedl, že se tento výbor bude napětím mezi Ruskem a Ukrajinou nadále zabývat. Při plánování zahraničních cest senátorů bude výbor dbát na to, aby Ukrajina zůstávala vysoko na seznamu prioritních zemí, řekl Fischer novinářům.

Ruské speciální jednotky zadržely v Černém moři tři ukrajinské lodě koncem listopadu. Ruské lodě odmítly ukrajinský remorkér a dva dělové čluny vpustit průlivem do Azovského moře; ukrajinská plavidla se proto vracela do přístavu Oděsa. Ruské námořnictvo k zastavení ukrajinských plavidel použilo zbraně, zraněni byli tři ukrajinští námořníci.

Rusko obvinilo Ukrajinu, že incident úmyslně vyprovokovala s cílem vytvořit základ pro nové sankce EU proti Rusku. Ukrajina v reakci na incident vyhlásila na 30 dní válečný stav. Ruské počínání vidí jako provokaci s cílem vyvolat konflikt a destabilizovat vnitropolitickou situaci před ukrajinskými prezidentskými volbami v březnu příštího roku.

Také Ukrajina od EU žádá tlak na Rusko směřující k propuštění ukrajinských námořníků, ale také tvrdší sankce, včetně třeba opatření vůči ruským přístavům.