Senát po vzoru svého zahraničního výboru odsoudil násilné zadržení ukrajinských lodí ruským námořnictvem poblíž Krymu. Jasné stanovisko by k tomu měli podle Senátu zaujmout také vrcholní představitelé zemí EU na jejím nadcházejícím summitu. Horní komora dnes požádala vládu, aby toto stanovisko její zástupci prosazovali na jednání Evropské rady koncem týdne.
"Evropská rada by měla zaujmout jasné stanovisko k použití síly u Kerčského průlivu, neboť destabilizace evropského sousedství ohrožuje celou Evropskou unii," stojí v usnesení Senátu, které podpořilo 57 ze 63 přítomných senátorů.
Horní komora se ztotožnila z listopadovým usnesením svého zahraničního výboru, který v souladu s postojem ministerstva zahraničí vyjádřil "silné znepokojení nad eskalací napětí u nelegálně anektovaného Krymu a odsuzuje použití síly proti lodím ukrajinského námořnictva".
Senát zároveň označil ruské blokování svobodné plavby Kerčským průlivem mezi Černým a Azovským mořem "za hrubé porušení mezinárodního práva". Vyzval současně k respektování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny i k okamžitému propuštění zajatých ukrajinských námořníků.
Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestraník) uvedl, že se tento výbor bude napětím mezi Ruskem a Ukrajinou nadále zabývat. Při plánování zahraničních cest senátorů bude výbor dbát na to, aby Ukrajina zůstávala vysoko na seznamu prioritních zemí, řekl Fischer novinářům.
Ruské speciální jednotky zadržely v Černém moři tři ukrajinské lodě koncem listopadu. Ruské lodě odmítly ukrajinský remorkér a dva dělové čluny vpustit průlivem do Azovského moře; ukrajinská plavidla se proto vracela do přístavu Oděsa. Ruské námořnictvo k zastavení ukrajinských plavidel použilo zbraně, zraněni byli tři ukrajinští námořníci.
Rusko obvinilo Ukrajinu, že incident úmyslně vyprovokovala s cílem vytvořit základ pro nové sankce EU proti Rusku. Ukrajina v reakci na incident vyhlásila na 30 dní válečný stav. Ruské počínání vidí jako provokaci s cílem vyvolat konflikt a destabilizovat vnitropolitickou situaci před ukrajinskými prezidentskými volbami v březnu příštího roku.
Také Ukrajina od EU žádá tlak na Rusko směřující k propuštění ukrajinských námořníků, ale také tvrdší sankce, včetně třeba opatření vůči ruským přístavům.
Související
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
Česko zná termín příštích voleb. Prezident Pavel ho stanovil na říjen
Senát ČR , Pavel Fischer , Azovská krize , Rusko , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
včera
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
včera
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
včera
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
včera
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
včera
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
včera
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
včera
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
včera
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
včera
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
včera
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.
Zdroj: Libor Novák