Odborníci, zejména z řad vedení výchovných ústavů, žádají návrat možnosti pobytu dětí starších 15 let v diagnostických ústavech na žádost rodičů. Od srpna 2017 mohou jen do mírnějších středisek výchovné péče, ústavní péči nařizuje jen soud. Informace dnes zazněly na kulatém stole, který k tématu pořádala senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL). Bude se snažit oslovit ministra školství Roberta Plagu (ANO), aby zákon o ústavní výchově novelizoval. Zástupce ministerstva byl na kulatém stole přítomen, ale nevystoupil. Vyjádření resortu ČTK zjišťuje.
V roce 2012 byla přijata novela, která omezila možnost takzvaně dobrovolného pobytu, tedy umístění do diagnostického ústavu na žádost rodičů či zákonných zástupců. Původně měla skončit už tehdy, poslanci ale do zákona přidali pětileté přechodné období, které uplynulo loni v srpnu.
"Sedmdesát procent dětí v dobrovolných pobytech se vracelo zpět do rodin. S rodinami se pak dál pracovalo ambulantně," řekla na jednání ředitelka Diagnostického ústavu a střediska výchovné péče Brno-Veslařská Renata Ježková. Mezi dětmi poslanými do ústavu soudem to bylo v roce 2017 každé páté a loni každé sedmé. Podle účastníků setkání také proto, že se nemuselo čekat dlouhé měsíce na rozhodnutí soudu, mohlo se začít s dítětem pracovat okamžitě.
Na přání rodičů, na základě smlouvy s ústavem, mohou být děti umístěny do středisek výchovné péče, které působí buď ambulantně, přes pracovní týden nebo jsou v nich děti umístěny trvale. Délka pobytu je většinou šest až osm týdnů a rodina ji částečně musí hradit. V Česku je jich několik desítek, většinou jako samostatná oddělení diagnostických ústavů, proti nim ale mají mírnější režim.
"Střediska byla zřizována za jiným účelem. Dříve poskytovala služby dětem rodičů, kteří si uvědomovali závažnost problémů a měli snahu je řešit," vysvětlil zástupce ředitele ústavu v Hradci Králové Jiří Maléř. V současnosti jsou do nich děti podle něj umisťovány na nátlak odborů sociálně právní ochrany dětí i z nefunkčních rodin, kde se dají očekávat problémy i po návratu z pobytu.
"Návrat k původní staré praxi ulehčí situaci střediskům a umožní potřebnou diferenciaci smluvních pobytů dle osobnosti a typu problémů dětí," dodal Maléř. Podle odborníků by navíc přinesla i úsporu finanční a časovou, protože by nebylo nutné zapojovat sociální systém a soudy.
Ministerstvo školství, pod které problematika spadá, v roce 2012 k omezování rozsahu ústavní péče vedla snaha o snížení nákladů na diagnostické ústavy, které se pohybovaly kolem 520.000 korun ročně za dítě, v dětských domovech pak kolem 293.000 korun.
Na péči o ohrožené děti v roce 2016, z nějž pocházejí poslední dostupná podrobná data, šlo asi 10,8 miliardy korun, z toho 1,8 miliardy stála péče v ústavech zřizovaných resortem školství. Celkem měly 7550 lůžek.
Česko je dlouhodobě kritizováno za nadměrný počet dětí v ústavech, jejich počet postupně klesá. Zatímco v roce 2009 jich bylo přes 10.300, v roce 2016 kolem 8000. Problematika péče o děti je roztříštěná, část má na starosti ministerstvo zdravotnictví, náhradní rodinná péče spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí.
Související
Konec UHO a odporných rozvařených tresek. Školní jídelny mohou odstartovat revoluci a zachránit zdraví dětí
Ministerstvo se chystá zrušit malé školy. Každá by měla mít ideálně 8000 žáků, prohlásil Bek
ministerstvo školství , Robert Plaga , děti
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák