Odborníci, zejména z řad vedení výchovných ústavů, žádají návrat možnosti pobytu dětí starších 15 let v diagnostických ústavech na žádost rodičů. Od srpna 2017 mohou jen do mírnějších středisek výchovné péče, ústavní péči nařizuje jen soud. Informace dnes zazněly na kulatém stole, který k tématu pořádala senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL). Bude se snažit oslovit ministra školství Roberta Plagu (ANO), aby zákon o ústavní výchově novelizoval. Zástupce ministerstva byl na kulatém stole přítomen, ale nevystoupil. Vyjádření resortu ČTK zjišťuje.
V roce 2012 byla přijata novela, která omezila možnost takzvaně dobrovolného pobytu, tedy umístění do diagnostického ústavu na žádost rodičů či zákonných zástupců. Původně měla skončit už tehdy, poslanci ale do zákona přidali pětileté přechodné období, které uplynulo loni v srpnu.
"Sedmdesát procent dětí v dobrovolných pobytech se vracelo zpět do rodin. S rodinami se pak dál pracovalo ambulantně," řekla na jednání ředitelka Diagnostického ústavu a střediska výchovné péče Brno-Veslařská Renata Ježková. Mezi dětmi poslanými do ústavu soudem to bylo v roce 2017 každé páté a loni každé sedmé. Podle účastníků setkání také proto, že se nemuselo čekat dlouhé měsíce na rozhodnutí soudu, mohlo se začít s dítětem pracovat okamžitě.
Na přání rodičů, na základě smlouvy s ústavem, mohou být děti umístěny do středisek výchovné péče, které působí buď ambulantně, přes pracovní týden nebo jsou v nich děti umístěny trvale. Délka pobytu je většinou šest až osm týdnů a rodina ji částečně musí hradit. V Česku je jich několik desítek, většinou jako samostatná oddělení diagnostických ústavů, proti nim ale mají mírnější režim.
"Střediska byla zřizována za jiným účelem. Dříve poskytovala služby dětem rodičů, kteří si uvědomovali závažnost problémů a měli snahu je řešit," vysvětlil zástupce ředitele ústavu v Hradci Králové Jiří Maléř. V současnosti jsou do nich děti podle něj umisťovány na nátlak odborů sociálně právní ochrany dětí i z nefunkčních rodin, kde se dají očekávat problémy i po návratu z pobytu.
"Návrat k původní staré praxi ulehčí situaci střediskům a umožní potřebnou diferenciaci smluvních pobytů dle osobnosti a typu problémů dětí," dodal Maléř. Podle odborníků by navíc přinesla i úsporu finanční a časovou, protože by nebylo nutné zapojovat sociální systém a soudy.
Ministerstvo školství, pod které problematika spadá, v roce 2012 k omezování rozsahu ústavní péče vedla snaha o snížení nákladů na diagnostické ústavy, které se pohybovaly kolem 520.000 korun ročně za dítě, v dětských domovech pak kolem 293.000 korun.
Na péči o ohrožené děti v roce 2016, z nějž pocházejí poslední dostupná podrobná data, šlo asi 10,8 miliardy korun, z toho 1,8 miliardy stála péče v ústavech zřizovaných resortem školství. Celkem měly 7550 lůžek.
Česko je dlouhodobě kritizováno za nadměrný počet dětí v ústavech, jejich počet postupně klesá. Zatímco v roce 2009 jich bylo přes 10.300, v roce 2016 kolem 8000. Problematika péče o děti je roztříštěná, část má na starosti ministerstvo zdravotnictví, náhradní rodinná péče spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí.
Související
Školní rok v Česku skončí dříve, než se původně předpokládalo
Ministři přebírají své resorty. Schillerová chce na ministerstvu financí audit
ministerstvo školství , Robert Plaga , děti
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
před 1 hodinou
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
před 2 hodinami
Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá
před 3 hodinami
Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní
před 3 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
před 4 hodinami
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
před 4 hodinami
Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?
před 5 hodinami
Rozhodující volby v Maďarsku jsou za dveřmi. Blíží se konec šestnáctileté éry Orbána?
před 6 hodinami
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
před 7 hodinami
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
před 7 hodinami
Na Špicberkách zemřel polárník Jakeš. Tělo se našlo v ledovcové trhlině
před 7 hodinami
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
před 8 hodinami
Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky
před 9 hodinami
Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace
před 10 hodinami
Páteční počasí přinese zajímavou situaci, avizují meteorologové
včera
Ve StarDance už nezbývá žádné místo. Poslední hvězdou je Vojta Dyk
včera
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
včera
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
včera
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
včera
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
Benito Mussolini se nechvalně zapsal do dějin jako zakladatel fašismu. Právě tento vůdcovský totalitní politický systém začal velice brzy vadit nejenom obyvatelům Itálie, a tak se proti němu lidé bouřili. Kromě nejrůznějších forem odboje se někteří radikální jedinci rozhodli diktátory fyzicky odstranit. Přesně před 100 lety, sedmého dubnového dne roku 1926, spáchala na Mussoliniho atentát dokonce žena.
Zdroj: Lucie Žáková