Účastí na summitu východních členů NATO na Slovensku zahájí letos své zahraniční cesty prezident Miloš Zeman. V prvním pololetí by měl také navštívit Rakousko, Maďarsko a Čínu. ČTK to řekl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Do konce roku by mohl prezident navštívit Srbsko nebo některý ze států severní Afriky.
Na konci února Zeman odcestuje na summit takzvané bukureštské devítky (B9), který jako jeden z posledních ve své funkci hostí slovenský prezident Andrej Kiska. B9 sdružuje státy na východním křídle Severoatlantické aliance. Vznik tohoto formátu iniciovalo Rumunsko na podzim roku 2014 v reakci na zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině. Skupina se na svých setkáních pokouší sladit své pozice a zájmy před důležitými jednáními NATO či Evropské unie.
Význam letošní schůzky by mohlo zvýšit rumunské předsednictví Evropské unii či plánovaný odchod Velké Británie z EU. S Kiskou by se poté pravděpodobně mohl Zeman opět setkat v Praze na jeho rozlučkové návštěvě. Kiskovi letos vyprší prezidentský mandát, obhajovat ho nebude.
Během jara by měl Zeman dokončit cesty po sousedních zemích, které zahájil po svém loňském znovuzvolení. Dosud zavítal na Slovensko, do Polska a do Německa. K Rakousku chce podle Jindráka připojit i "čestného souseda" Maďarsko. Šéf hradní diplomacie poznamenal, že každou z oficiálních návštěv bude tradičně doprovázet podnikatelská delegace.
Zeman již dříve oznámil, že v dubnu navštíví Čínu. Půjde o jeho pátou návštěvu této země v pozici hlavy státu. Prezident se tu zúčastní summitu o Hedvábné stezce. Návštěva bude ostře sledovaná vzhledem k poslednímu vývoji česko-čínských vztahů a varování českého kybernetického úřadu a tajných služeb před používáním technologií a výrobků čínských firem Huawei a ZTE nebo před působením čínských tajných služeb. Zeman zprávy českých úřadů kritizoval, poškodily podle něj české ekonomické zájmy. Proti jeho vyjádření se postavili další politici, například předseda senátního zahraničního a bezpečnostního výboru a loňský Zemanův protikandidát v prezidentské volbě Pavel Fischer vyzval vládu, aby přípravu cesty do Číny zastavila.
Zeman by také mohl ve funkci prezidenta poprvé navštívit Afriku, podle Jindráka se zvažuje cesta na sever kontinentu. Prezident již dříve avizoval, že plánuje vycestovat do Srbska. Oblast západního Balkánu je jednou z priorit nejen české diplomacie na letošní rok. Zeman by svou návštěvou navázal na loňskou schůzku s makedonským prezidentem Ďorgem Ivanovem v Praze a na plánované setkání s chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou-Kitarovičovou. Pražský hrad měla navštívit loni na podzim, její cesta ale byla odložena.
ČR bude letos předsedat zemím Visegrádu (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), konat by se tak v Praze měl i prezidentský summit V4. Zároveň si bude Česko připomínat několik důležitých výročí, mimo jiné 20. výročí vstupu do NATO a 30. výročí pádu komunismu.
O zahraničních cestách předních českých politických představitelů se bude jednat 30. ledna, kdy se uskuteční na Pražském hradě schůzka ústavních činitelů. Zúčastnit by se jí měli vedle Zemana také premiér Andrej Babiš (ANO), předsedové Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a Sněmovny Radek Vondráček (ANO) nebo ministři zahraničí Tomáš Petříček, vnitra Jan Hamáček (oba ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Související
Miloš Zeman i Pan Nikdo. Poslanci poslali na Hrad návrhy vyznamenání
Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty
Miloš Zeman , prezident čr , Česká republika , visegradská čtyřka , Slovensko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
před 2 hodinami
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
před 4 hodinami
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
před 5 hodinami
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
před 6 hodinami
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
před 8 hodinami
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
před 9 hodinami
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
před 10 hodinami
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
před 11 hodinami
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
před 12 hodinami
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
před 14 hodinami
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
před 15 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
včera
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
včera
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
včera
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
včera
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
včera
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
včera
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
včera
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
včera
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.
Zdroj: Libor Novák