Senát si připomněl Den památky obětí holokaustu: Je třeba potírat antisemitismus

"Senát považuje za zásadní, aby český stát systematicky a trvale jakýmkoli projevům antisemitismu důrazně bránil," uvedl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

Antisemitismus je podle usnesení definován jako určitý způsob vnímání Židů, který lze popsat jako nenávist vůči Židům. "Slovní a fyzické projevy antisemitismu směřují proti židovským i nežidovským osobám anebo jejich majetku, proti institucím a bohoslužebným místům židovských obcí," uvádí se definici.

Senát plně akceptuje definici antisemitismu ⤵️ a považuje za zásadní, aby český stát systematicky a trvale jakýmkoliv projevům antisemitismu důsledně bránil. #SchuzeSenatu https://t.co/aCtQOrDZeE

Usnesení není podle místopředsedkyně Senátu Miluše Horské z klubu KDU-ČSL jen deklaratorní cár papíru, ale jasný a praktický návod, jak popisované jevy označit a odsoudit. Horská poukázala na to, že i v současné Evropě jsou Židé podobně jako v nacistickém Německu občas prezentováni jako "největší škůdci, kteří mohou za vše špatné".

Usnesení bylo schváleno téměř jednomyslně. Ze 75 přítomných senátorů nebyl nikdo proti, pouze Ivo Valenta (za soukromníky se hlasování zdržel.

Vymezení antisemitismu vypracovala a přijala v květnu 2016 Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu (IHRA). Stejné usnesení přijaly už dříve izraelský Kneset a parlamenty Velké Británie, Rakouska, Rumunska, Německa, Bulharska, Litvy, Slovenska, Makedonie, Moldavska a Nizozemska.

Den památky obětí holokaustu připomíná den, kdy byl v roce 1945 osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zemřelo 250.000 Židů.