Odpor Česka vůči Huawei? New York Times se nestačí divit, varuje před následky pro Evropu

New York Times upozorňují, že díky velké náklonnosti prezidenta Miloše Zemana vůči Číně byla ČR vnímána jako jakási brána čínské expanzi do Evropy. Zatímco Huawei čelí problémům u tradičních spojenců USA, jako je Velká Británie či Německa, „jen málo lidí by předpovídalo, že nejpřímější akce proti společnosti vzejde z České Republiky,“ uvádí list.

O to víc bylo šokující, když Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v prosinci vydal zprávu varující před bezpečnostními riziky plynoucími z používání výrobků čínského giganta, poukazuje list. Ředitel úřadu Dušan Navrátil sdělil v rozhovoru pro DeníkN, že i USA byly  „skutečně velmi překvapené naším varováním“ a odmítl, že by současný tvrdý postoj Trumpovy administrativy vůči Číně a její výkladní lodi hrál v rozhodnutí úřadu jakoukoliv roli.  

ČR není nicméně jediný bývalý komunistický stát ve Střední Evropě, který zaujímá vůči čínské společnosti nezvykle striktní opatření. Polská civilní kontrarozvědka ABW zatkla v lednu ředitele polské pobočky čínského telekomunikačního koncernu Huawei. Polsko též zvažuje zákaz používání výrobků této společnosti.

V ČR už nicméně došlo k znatelnému omezení používání produktů a komponentů firmy Huawei. Na základě prosincového varování NÚKIB Generální finanční ředitelství vyřadilo Huawei z veřejné zakázky za půl miliardy korun na vybudování port

álu Moje daně. Ministerstvo zdravotnictví dle deníku Právo zakázalo používání technologií od čínských firem Huawei a ZTE a ministerstvo obrany nařídilo odstranit z firemních mobilů značky Huawei bezpečnostní aplikaci AirWatch.

Navrátil přiznal, že to je poprvé, kdy jeho úřad vydal takové prohlášení. Odůvodňuje to tím, že politicko-právní prostředí v Číně nadřazuje zájmy státu, zpravodajských služeb a čínských komunistů nad zájmy zákazníků firmy. Odkazuje se přitom na čínský zákon o státní zpravodajské činnosti, podle kterého „všechny organizace a občané musí dle zákona podporovat národní informační operace, spolupracovat [na nich] a koordinovat [dle nich svou aktivitu] a střežit veškerá tajemství o národních informačních operacích, která jsou jim známá.“

Huawei tvrdí, že neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly, že by společnost „provedla jakýkoliv prohřešek v oblasti kybernetické bezpečnosti“. Navrátil prostřednictvím metafory poukazuje na to, že NÚKIB musí být schopen vyhodnotit rizika, aniž by měl důkazy.

„Představte si restauraci, kde je špinavá, mizerná hygiena. Agentura dohlížející na restauraci nemá žádné důkazy, že tam někdo onemocněl či zemřel. Ale znamená to, že byste tam měli jíst?“, vysvětlil Navrátil listu New York Times, proč jeho úřad vydal varovné prohlášení.

Analytický server Diplomat poukazuje na to, že vzrůstající nedůvěra Polska a ČR vůči Číně, z velké části daná i nenaplněním slibů o ohromném hospodářském rozvoji, může významně zasáhnout do fungování 16+1 platformy. Tato iniciativa Číny spadající pod širší čínský projekt Nové hedvábné stezky (oficiálně Jeden pás, jedna cesta) je založena na „pragmatické spolupráci“ druhé největší světové ekonomiky s dalšími 16 zeměmi střední a východní Evropy. Vedle ČR je do ní zapojeno dalších deset členů Evropské unie (Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko) a pět států mimo unii (Albánie, Bosna, Makedonie, Černá Hora a Srbsko).

Západní státy podezírají Čínu, že se tímto způsobem snaží rozdělit Evropu. Čína to odmítá. Nynější nedůvěra a nespokojenost dvou největších obchodních partnerů Číny v dané platformě by však mohla vést k rozpadu celé iniciativy a zasadit další výrazný úder na problémy provázanému projektu Nové hedvábné stezky a čínské pověsti jakožto významného hospodářského partnera zajištujícího ekonomický rozkvět.