Sjezd ČSSD skončil. Uvadající strana vyhrožovala všem kolem, Babiš ji usadil

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček povede ČSSD další dva roky v tandemu s novým statutárním místopředsedou Romanem Onderkou. Na dvoudenním stranickém sjezdu v Hradci Králové, který skončil dnes, neměli ve volbě vedení protikandidáty. Delegáti také vyhověli Hamáčkově představě ve volbě čtyř řadových místopředsedů. Mají k němu názorově blízko. Kritici liberálnějšího směřování sociální demokracie svou kandidátku Lucii Orgoníkovou neprosadili. Za revoluční změnu označil Hamáček přijetí nových stanov, které mají usnadnit řízení ČSSD.

K nejočekávanějším sjezdovým událostem patřilo páteční vystoupení prezidenta Miloše Zemana, který v minulosti dovedl sociální demokracii do vlády a později se se stranou ve zlém rozešel. V pátek uvedl, že bude ČSSD volit v evropských volbách. Stranu vyzval, aby nezapomínala na své tradiční voliče, podle něj je někdy opomíjela ve prospěch liberálů a menšin. Někteří straníci o jeho vystoupení mluvili jako o "zakopání válečné sekery" mezi prezidentem a sociální demokracií.

Řadovými místopředsedy se stali starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, který získal nejvíc hlasů, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, poslanec Ondřej Veselý a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Petříček, kterého v minulosti prezident Zeman kritizoval, před sjezdem uvedl, že pokud na sjezdu neuspěje se svou kandidaturou na místopředsedu, zváží setrvání v ministerské funkci. Později svá slova mírnil. Na sjezdu ho však většina delegátů podpořila, i když ze zvolených místopředsedů dostal nejmenší počet hlasů - 256 ze 472. Pátého místopředsedu se sjezdu nepodařilo zvolit ani ve druhém kole, když kromě bývalé mluvčí ČSSD a vlády Orgoníkové neuspěl ani místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel.

Z původního vedení voleného sjezdem zůstali v čele ČSSD jen Hamáček a Onderka. Znovu už nekandidovali dosavadní místopředsedové Jaroslav Foldyna, Martin Netolický a Jana Fialová a o funkci se neucházel ani Jiří Zimola, který se pozice prvního místopředsedy sociální demokracie vzdal už loni na podzim.

Nejsilnější kritiku na sjezdu veřejně přednesl Foldyna. Podle něj strana zapomněla na tradiční voliče a zamířila k neomarxismu. Do politiky ČSSD z dob Bohuslava Sobotky se opřel i bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek, podle něj jen účast ve vládě s ANO sociální demokracii voliče nezajistí.

Nové stanovy mají ČSSD umožnit podle autorů pružnější rozhodování. Nejsou v nich už kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Podle nových stanov také zanikne ústřední výkonný výbor, což je nyní nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy. Nahradí jej nová podoba předsednictva. To bude početnější než dnes, ale bude mít zhruba třetinový počet členů ve srovnání s dosavadním výkonným výborem. Zhruba 60 členů předsednictva nominují krajské konference, sejít se mají do konce března.

Delegáti na závěr sjezdu jednoznačně schválili stranický manifest, ve kterém se ČSSD mimo jiné vymezila vůči "hnutím na jedno použití" a "politickým šmejdům". ČSSD také uvedla, že "demokracii začíná vytlačovat oligarchie" a sociální demokracie tomu musí zabránit. V manifestu je mj. i to, že ČSSD hodlá prosazovat zkrácení pracovní doby při zachování mzdy a podporuje zvyšování podílů občanů na rozhodování.

Ve sjezdové debatě obecně zaznívalo vymezování vůči hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, byť je s ním ČSSD ve vládě. Hamáček zopakoval, že ANO zatím společný vládní program plní, pohrozil ale možným odchodem z kabinetu, pokud by se Babišovo hnutí sbližovalo s pravicí.

"ČSSD má díky nám šanci být součástí úspěšného vládního projektu," napsal ČTK Faltýnek. Odmítl přitom Hamáčkův výrok ze sjezdu, kdy předseda ČSSD pohrozil odchodem své strany z vlády, pokud by se ANO sbližovalo s pravicí. "Nevím, o jakém sbližováni mluví. My nejsme ani levicové, ani pravicové hnutí. Realizujeme program pro všechny lidi," uvedl Faltýnek. Hamáčkovi podle něj měl výrok pomoci ke znovuzvolení předsedou strany.

"Všiml jsem si, že někteří členové ČSSD si přivlastňují naši práci a úspěchy naší společné vlády," řekl pro Novinky premiér Andrej Babiš. V kandidátském projevu však Hamáček pohrozil odchodem sociálních demokratů z menšinové vlády s ANO, pokud se hnutí vedené Babišem bude sbližovat s pravicí.

Sociální demokracie propadla v minulých sněmovních volbách a neuspěla ani v loňských obecních a senátních volbách. Současné průzkumy jí přisuzují zhruba pět až 12 procent hlasů. Hamáček soudí, že sociální demokracie si nejhorším obdobím od roku 1989 už prošla. O možnosti návratu k lepším výsledkům, jak je pamatoval, mluvil i Zeman.

Související

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 
Jan Hamáček Komentář

Sociálním demokratům vykradli hlasy populisté. Stav české levice je tragický

Stav levice v České republice je tristní. Stojí za tím řada faktorů v čele se slabou sociální demokracií a populisty, kteří slíbí úplně cokoliv, aby se dostali do sněmovny. Začínají na to doplácet i Piráti s programem založeným na liberalismu a progresivismu, ten totiž konzervativnějšího voliče nijak nezasáhne.

Více souvisejících

ČSSD Jan Hamáček Hnutí ANO

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

před 2 hodinami

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

před 2 hodinami

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

před 2 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 6 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 9 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 10 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy