Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chce v Evropském parlamentu bojovat proti předávání moci z úrovně národních států do rukou Evropské unie nebo proti novým regulacím a omezování podnikatelských aktivit. Na dnešní tiskové konferenci před jednáním Poslanecké sněmovny představil program hnutí pro květnové volby do EP jeho předseda Tomio Okamura. Kandidátku SPD povede lékař a někdejší ministr zdravotnictví Ivan David.
SPD chce v parlamentu spolupracovat s ostatními uskupeními sdruženými ve frakci Evropa národů a svobody (ENF), kam patří například francouzská nacionalistická Národní fronta (FN) Marine Le Penové nebo populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ).
"Jsme připraveni budovat novou formu spolupráce národních států Evropy. Spolupráce, která bude respektovat a chránit naši suverenitu, svobodu, kulturu a tradiční společenské hodnoty," řekl Okamura.
Případní europoslanci SPD se podle Okamury mají zasadit proti likvidaci národních států a národů a vzniku jednoho multikulturního státu Evropské unie, omezování práv občanů včetně práva vlastnit zbraň, novým regulacím a omezením podnikatelských aktivit, podpoře imigrace, toleranci islamizace Evropy nebo přijetí eura v České republice.
SPD naopak prosazuje zrušení Lisabonské smlouvy, společné projekty dopravní a energetické infrastruktury, vědeckou spolupráci či kooperaci v boji proti terorismu a mezinárodnímu zločinu. Hnutí také požaduje právo občanů členských zemí rozhodovat v referendu i o vystoupení z EU nebo postupné rušení byrokratických orgánů. Současná EU je podle Okamury nereformovatelná. Podle lídra kandidátky Davida musí po volbách "začít konec současné totalitní Evropské unie."
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 24. a 25. května, budou rozhodovat o 21 českých europoslancích. Většinu ostatních sněmovních stran povedou do voleb nynější europoslanci: ANO Dita Charanzová, ODS Jan Zahradil, KSČM Kateřina Konečná, ČSSD Pavel Poc, KDU-ČSL Pavel Svoboda a společnou kandidátku TOP 09 a STAN Jiří Pospíšil (TOP 09). Piráti vybrali do čela své kandidátky softwarového specialistu Marcela Kolaju.
Související
Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce
Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili
Evropské volby 2019 , Tomio Okamura , Svoboda a přímá demokracie (SPD) , Poslanecká sněmovna
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák