Mnoho náčelníků, málo indiánů? Schillerová se dostala do sporu s Maláčovou a odbory

Ve státní správě je po odpočítání míst ve školství a bezpečnostních sborech celkem 6784 neobsazených postů. Neobsazenost tak dosahuje v průměru asi 12 procent. Na vedoucího připadá zhruba pět zaměstnanců. Na jednání úřednických odborů to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která před nedávnem navrhla seškrtat kvůli úsporám v rozpočtu desetinu pozic. Odboráři to kritizovali. Ministryně je dnes vyzvala, aby pomohli určit, kde by v resortech bylo možné stavy snižovat.

"Na méně než pět pracovníků připadá jeden představený. Je na posouzení, zda to nesvědčí o tom, že s nadsázkou máme příliš mnoho náčelníků a málo indiánů. Je na zvážení, zda potřebujeme takovouto strukturu," uvedla Schillerová. Podle ní je dvanáctiprocentní neobsazenost alarmující a přirozená by byla tři procenta volných pozic.

Podle Schillerové je možné úspory v rozpočtu hledat při revizi sociálních dávek, snížení provozních výdajů a seškrtání počtu zaměstnanců. Vyzvala dnes odboráře, aby pomohli poukázat na "nesmyslné agendy" či nevytíženost. Ekonomika je v dobré kondici a firmy hledají zaměstnance, soukromý sektor by proto propuštěné podle ministryně "byl schopen absorbovat".

Podle Schillerové musí jednotlivé resorty provést samy analýzu, bez kterých pozic se obejdou. "Univerzální řešení od stolu nehledáme. Nikdy jsem ho nechtěla. Deset procent to může být pro jednu instituci v jednom roce, pro jiné během dvou či tří let," řekla ministryně odborářům. Podotkla, že je lepší provést optimalizaci nyní, než nutné škrty pak za krize.

Desetiprocentnímu snížení stavu se brání ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Nerozumím tomu, kde se objevilo číslo deset procent, z čeho vychází. Doufám, že nám to bude osvětleno, že nám bude poskytnuta nějaká analýza, proč ministerstvo financí navrhlo deset procent. Číslo pro mě není srozumitelné," řekla novinářům Maláčová. Dodala, že už zrušila Fond dalšího vzdělávání, snížila počet ředitelů a vedoucích ve svém úřadu a snaží se hledat úspory ve výdajích na dávky.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČSMKOS) Josefa Středuly ministryně původní návrh na seškrtání desetiny míst zmírnila, když mluví o rozložení škrtů do několika let. Předák nesouhlasí s tím, že by odbory samy měly resortům hlásit místa ke zrušení.

"Ministryně financí si neuvědomuje znění zákonů. Ona by měla podle zákona odbory vyzvat k jednání. Speciálně snižování počtu zaměstnanců se musí s odbory projednat ještě před rozhodnutím zaměstnavatele," podotkl Středula.

Podle něj dvanáctiprocentní neobsazenost neukazuje ani tak na nepotřebnost pozic jako spíš na to, že se úřadům nedaří lidi v současnosti najít. Středula míní, že by se dala zrušit místa po omezení určitých činností či třeba po lidech, kteří odcházejí do penze. Jejich práce by se pak mohla přerozdělit, ostatním by se ale muselo přidat.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.
Alena Schillerová

Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí

Nová ministryně financí Alena Schillerová, která se vrátila do čela resortu, ostře kritizovala dosavadní stav hospodaření. Hned po uvedení do úřadu, které proběhlo jako první, jelikož je Ministerstvo financí nejblíže Úřadu vlády, prohlásila, že "končí umělé nadhodnocování příjmů". Resorty postupně přijímají i další členové nové vlády Andreje Babiše.

Více souvisejících

Alena Schillerová Jana Maláčová (ČSSD) Josef Středula Státní správa

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

před 1 hodinou

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 2 hodinami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 4 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 5 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 8 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 9 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta

Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy