Sněmovna ani dnes nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu o elektronických neschopenkách a už se k němu nevrátili. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.
Na nynější schůzi se Sněmovna k hlasování o předloze komunistických poslanců zřejmě nedostane. Debata by mohla pokračovat v úvodu schůze příští, která začne v polovině dubna.
"Kdo má chuť na kávu, může klidně odejít," upozorňoval Benda poslance ještě před tím, než se pustil do četby. Před ním dokončil svůj projev komunistický poslanec Miroslav Grebeníček, který zahájil už v úterý. "Když Senát odmítl návrh, většina senátorů se místo věcného posouzení uchýlila k ideologickým klišé," prohlásil Grebeníček.
Náhrady církvím označil za dar "prokorupční vlády" Petra Nečase (ODS). Požadavek na zdanění "nemravných" náhrad je podle Grebeníčka oprávněný a spravedlivý. Ambice a finanční nároky katolické církve jsou v zásadním rozporu s hodnotami, k nimž se hlásí, řekl.
Poslanec KDU-ČSL Marian Jurečka zaspekuloval o tom, že koalice dnes nemá ve Sněmovně dost hlasů k tomu, aby senátní veto přehlasovala. Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Má ale podporu také u SPD Tomia Okamury. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude daňová novela platit, napadne ji u Ústavního soudu.
ZÁSADNĚ ODMÍTÁME ZDANĚNÍ FINANČNÍCH NÁHRAD CÍRKVÍM. Nemůžeme dopustit, aby byly porušovány zásady právního státu, proto dnes budeme opět hlasovat proti zdanění. @PavelBelobradek @MJureka @honzabartosek @petr_silar @MarekVyborny pic.twitter.com/tyyLWxyWRi
— KDU-ČSL (@kducsl) 15. března 2019
Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovnostní s ostatními restituenty. Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.
Kritici i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly moc.
Restituční zákon schválený za bývalé Nečasovy vlády počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
Související
Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů
Koalice s ODS? Babiš řekl, s kým chce po volbách vládnout
Poslanecká sněmovna , církevní restituce , Marek Benda , Miroslav Grebeníček , Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 41 minutami
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 57 minutami
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 1 hodinou
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 1 hodinou
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 2 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 2 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 3 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 3 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 4 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 4 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 5 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 5 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 6 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 6 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 6 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 6 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 7 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 7 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 8 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.
Zdroj: Libor Novák