Dostupné bydlení pro Čechy? Návrh zákona musí být do konce roku, jinak se nestihne

Návrh zákona o dostupném bydlení by se měl do Sněmovny dostat nejpozději do konce tohoto roku, aby se do voleb stihl projednat a schválit. Novinářům to dnes řekla poslankyně vládní ČSSD Kateřina Valachová. Normu by mělo připravit ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Ve svém legislativním plánu pro letošek ji ale nemá. Ve hře je i to, že by předlohu sepsali poslanci. Sněmovní volby by se měly konat na podzim 2021. Podle expertů Platformy pro sociální bydlení se bytová nouze v Česku bez zákona nevyřeší.

"Od roku 2005 skutečně selháváme v tom najít shodu ve Sněmovně a zejména s obcemi a městy na tom, jak má zákon o bydlení vypadat. Teď jsme v situaci, kdy už si nemůžeme vybírat. Je jasné, že tahle vláda, nebo poslanci této Sněmovny, musí přinést a odhlasovat řešení. Pro mě je jedno, jestli to bude vládní, nebo poslanecký návrh. Musí na něm být politická shoda," řekla Valachová. Dodala, že návrh paragrafů je nutné mít ve Sněmovně nejpozději do konce roku, aby se zákon stihl do voleb přijmout.

Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbila zákon o sociálním bydlení. Od záměru ale ustoupila a rozhodla se pro dotační program Výstavba. Později začali vládní politici mluvit o zákonu o dostupném bydlení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) před dvěma týdny na facebooku uvedla, že na grémiu k sociálnímu bydlení představila teze k zákonu o dostupném bydlení. Podporovat by se mělo mimo jiné družstevní bydlení. Resort teze zatím nezveřejnil.

Přijetí zákona podporují i opoziční Piráti. "Bez komplexního systémového řešení, které zaručí obcím to, že nebudou přetížené, se nepohneme," uvedla první místopředsedkyně strany Olga Richterová. Dodala, že pokud vláda nepřijde s řešením, bude jako poslankyně pracovat na vzniku normy. Podle Richterové by měla předloha upravovat nejen pravidla pro byty, ale i pro služby a další opatření na pomoc potřebným.

Podle expertů by měla vzniknout ve městech s bytovou nouzí kontaktní místa na podporu bydlení s poradcem a sociálním pracovníkem. Koordinovali by pomoc, která by zahrnovala překlenovací půjčky, dávky na kauci, poradenství či řešení dotací. "Nemusíme vymýšlet kolo. Existují orgány sociálně právní ochrany dětí, obdobně by mohlo fungovat toto kontaktní místo. Nebylo by složité nastavit financování," uvedl analytik organizace Lumos Jan Klusáček.

Podle něj by nastavení nového systému kontaktních míst s ucelenou pomocí dokázalo podle předběžných údajů do budoucna výdaje šetřit, a to třeba díky nižším nákladům na péči o děti v ústavech, pobyty v azylových domech či vězeních. "V desátém roce fungování by potenciální úspory dosáhly osm miliard ročně, náklady by činily asi 2,5 miliardy. Bilance je tedy přes pět miliard. Ve druhé dekádě by za celé desetiletí úspora dosáhla přes 50 miliard korun. Pro stát je to jednoznačně ekonomicky výhodné," shrnul výsledky propočtů Klusáček.

Se zákonem o sociálním bydlení počítala už Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Norma, kterou tehdy chystalo ministerstvo práce, měla původně platit od roku 2017. Tehdejší koalice se na ní za minulé volební období shodnout nedokázala. Lišily se hlavně představy ČSSD a ANO o tom, kdo má mít na sociální byt nárok a kdo ho má potřebným zajišťovat. Norma ztroskotala i na odporu obcí. Vadilo jim, že by měly mít určitý povinný podíl sociálních bytů.

Analýza ukázala, že polovina lidí ve vážné bytové nouzi žije ve 14 městech. Podle expertů Platformy pro sociální bydlení by se tak k přípravě normy měli vyjadřovat hlavně jejich představitelé.

Související

Kateřina Valachová

Valachová kritizuje účast ČSSD ve vládě s ANO

Hnutí ANO vytváří podle kandidátky na předsedkyni ČSSD Kateřiny Valachové ve Sněmovně účelové koalice s ODS, KSČM či SPD a vliv sociální demokracie na dění v kabinetu je malý. Pokud se to nezmění, ministři ČSSD budou do voleb ve vládě pouze "dožívat", což nemá smysl, řekla ČTK Valachová v rozhovoru před sjezdem. Delegáty při on-line jednání nechce přesvědčovat abstraktními vizemi, ale nabídkou tvrdé práce.

Více souvisejících

Kateřina Valachová Bydlení zákony Ministerstvo pro místní rozvoj

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy