Pirátům došla trpělivost: Zažalovali EK pro nečinnost v kauze Babiše a Agrofertu

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

17. května 2019 13:08

Česká pirátská strana, ilustrační foto
Česká pirátská strana, ilustrační foto Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Piráti se rozhodli zažalovat Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a unijních dotací pro holding Agrofert. Oznámili to dnes v tiskové zprávě. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr.

"Evropská komise i nadále odmítá vyhodnotit podněty týkající se porušování finančního nařízení ke střetu zájmů," zdůvodnili žalobu Piráti. Komise podle nich měla o podezření ze střetu zájmů rozhodnout už v lednu. "Komise přistupuje z pro mě neznámých důvodů vůči Andreji Babišovi shovívavě, a proto musí zasáhnout Evropský soudní dvůr a definitivně rozhodnout," uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Komise prý navíc v rozporu s lisabonskou smlouvou o pravidlech fungování EU dosud neodpověděla na výzvu Pirátů z počátku letošního března, ačkoli tak měla učinit do dvou měsíců. Toto porušení pravidel dnes Pirátům podle jejich vyjádření potvrdil nejmenovaný "zástupce Evropské komise z DG Budget", tedy z ředitelství Evropské komise pro rozpočet.

Podezření, že Babiš porušuje unijní nařízení o střetu zájmů platné od loňského srpna, vznesla loni nevládní organizace Transparency International ČR. Babiš podle ní může i po vložení holdingu Agrofert do svěřenských fondů holding ovlivňovat, zároveň má jako premiér vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v ČR. Babiš to opakovaně odmítl.

Evropský parlament v prosinci vyzval komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Poslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Český Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od loňského srpna, odkdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt.

"Evropská komise jedná protiprávně. Ze strany bruselských úředníků neproběhlo standardní rozhodnutí o zastavení plateb koncernu Agrofert," uvedl pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Podle něj SZIF tvrdí, že není důvod tyto dotace nevyplácet a trvá na tom, že evropská pravidla ke střetu zájmů jsou dodržována. Odborný rozbor právníků Evropské komise ale podle Pirátů v prosinci konstatoval, že evropské předpisy ke střetu zájmů jsou ve vztahu k Babišovi porušovány.

Aktualizováno včera

OBRAZEM: „Motoristé získali 6,5 %, ale chovají se, jako by jim to tu patřilo.“ Za Pavla demonstrovalo asi 90 tisíc lidí

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.
Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Více souvisejících

Česká pirátská strana ,  evropská komise ,  Agrofert ,  Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.

před 1 hodinou

Jeffrey Epstein

V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy

Korunní princezna Mette-Marit se v souvislosti s kontakty na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina odkázala na svůj „špatný úsudek“. Jméno princezny se v nově zveřejněných dokumentech ministerstva spravedlnosti USA objevuje v letech 2011–2014 hned několikrát. Tato odhalení přicházejí v době, kdy norskou královskou rodinu čeká sledování ostře sledovaného soudního procesu s jejím synem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Ruský nálet bezpilotním letounem zasáhl autobus převážející horníky

Ruské nálety zasáhly autobus plný horníků a porodnici. 21 mrtvých

Ruský nálet bezpilotním letounem v jihovýchodní Dněpropetrovské oblasti zasáhl autobus převážející horníky, přičemž zahynulo 15 zaměstnanců. Energetická společnost DTEK potvrdila, že všichni mrtví i sedm zraněných byli jejími pracovníky, kteří se právě vraceli z noční směny. Incident se odehrál ve městě Terenivka a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal jej označil za úmyslný a cynický útok na energetický sektor v období tuhé zimy.

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael po téměř dvou letech otevře Palestincům hraniční přechod v Rafáhu

Izraelské úřady oznámily, že hlavní hraniční přechod v Rafáhu se v pondělí znovu otevře pro Palestince. Brána do válkou zničeného území byla od května 2024 téměř nepřetržitě uzavřena. Před vypuknutím konfliktu představoval Rafáh na hranici s Egyptem jedinou přímou cestu do světa pro většinu obyvatel Gazy a zároveň klíčový bod pro přísun pomoci.

Aktualizováno včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: „Motoristé získali 6,5 %, ale chovají se, jako by jim to tu patřilo.“ Za Pavla demonstrovalo asi 90 tisíc lidí

Dnes odpoledne proběhla v Praze rozsáhlá demonstrace, kterou na podporu prezidenta Petra Pavla svolal spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zaplnili nejen Staroměstské náměstí, ale také Václavské náměstí, kam se organizátoři rozhodli akci rozšířit právě kvůli mimořádně vysokému zájmu veřejnosti, který předčil původní očekávání. Hned v úvodu organizátoři také upozornili, že ačkoliv Motoristé získali ve volbách jen 6,5 procenta hlasů, chovají se, jako by jim to tu patřilo.

včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Za milion podpisů se sejdeme na Letné, slíbil Minář na demonstraci na podporu Pavla

Petiční výzva s názvem „Stojíme za prezidentem“, kterou organizuje spolek Milion chvilek pro demokracii, se stala duchovním pilířem současné vlny občanského odporu. Během pouhých několika dní se k tomuto dokumentu připojily statisíce občanů, což potvrzuje mimořádnou úroveň společenské mobilizace. Samotný prezident Petr Pavel již v neděli v poledne skrze média vyjádřil poděkování všem lidem, kteří se rozhodli dorazit na jeho podporu do Prahy i dalších měst po celé zemi.

včera

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.

včera

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Ministerstvo zahraničí bude prezidenta Pavla ignorovat, prohlásil Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce odmítl jakoukoli omluvu za své nedávné kroky a prohlásil, že jeho úřad bude prezidenta Petra Pavla nadále ignorovat. Podle šéfa diplomacie hlava státu nerespektuje výsledky voleb ani vůli Poslanecké sněmovny a svým počínáním porušuje ústavu. Macinka se rovněž domnívá, že by se prezident neměl účastnit nadcházejícího summitu NATO v Ankaře, protože se podle něj situuje do role lídra opozice.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel poděkoval lidem, kteří míří do Prahy demonstrovat na jeho podporu

V centru Prahy se od patnácti hodin uskuteční mimořádné shromáždění s názvem „Stojíme za prezidentem“, které svolal spolek Milion chvilek. Cílem akce je vyjádřit veřejnou podporu hlavě státu v reakci na aktuální dění na politické scéně. Organizátoři považují situaci za kritickou a ostře se vymezují zejména proti chování ministra zahraničí Petra Macinky, které označují za nepřípustný nátlak a vydírání prezidenta republiky.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Kolik je na Ukrajině mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků? Analytici zveřejnili nová čísla

Ruské vojenské ztráty na Ukrajině dosáhly takové úrovně, že překonávají ztráty jakékoli světové mocnosti v konfliktech po druhé světové válce. Podle aktuální zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu. Celkové ztráty obou válčících stran se podle odhadů blíží ke dvěma milionům osob.

včera

Počasí

Počasí: Evropu sevře arktický vzduch. Teploty se budou lišit až o 40 stupňů

Evropu čeká v nejbližších hodinách a dnech mimořádně dramatický meteorologický vývoj. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se už dnes odpoledne projeví napříč kontinentem teplotní rozdíl dosahující 30 až 40 °C. Zatímco v Litvě nebudou denní maxima vyšší než –15 °C, na jihu Španělska se teploty vyšplhají k letním +20 °C. Tento stav je způsoben výrazným vpádem arktického vzduchu, který zasáhne zejména Pobaltské státy, Polsko, Bělorusko a Ukrajinu.

včera

Demonstrace v Íránu

Írán se neobvyklým krokem snaží vyvrátit spekulace, že při demonstracích zemřelo 30 tisíc lidí

V Íránu sílí požadavky na zahájení nezávislého vyšetřování počtu obětí, které zahynuly během nedávných protestů. Tato vlna tlaku přichází poté, co tamní vláda oznámila úmysl dohlédnout na zveřejnění jmen všech zesnulých. Tímto neobvyklým krokem se kabinet snaží vyvrátit tvrzení o páchání zločinů proti lidskosti a spekulace, že o život přišlo až 30 tisíc lidí.

včera

31. ledna 2026 21:18

Sociální sítě

Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech

Francouzští zákonodárci schválili průlomový zákon, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tento krok, za nímž stojí prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit mládež před negativními dopady nadměrného času stráveného u obrazovek. Dolní komora parlamentu přijala text výraznou většinou po dlouhém nočním jednání, čímž se Francie přiblížila k tomu, aby se po Austrálii stala druhou zemí s podobně přísnou regulací.

31. ledna 2026 19:58

Prázdné sály i smích. Trumpovi chtěli dobýt Hollywood, na Melanii ale v největších městech skoro nikdo nepřišel

Dokumentární snímek s názvem „Melania“, který mapuje dvacetidenní období před návratem rodiny Trumpových do Bílého domu, podle CNN odhaluje hluboké politické rozdělení Spojených států. Zatímco v některých městech zejí kinosály prázdnotou, v konzervativních baštách, jako je Carmel v Indianě, se na první projekce tvořily fronty. Film, za jehož distribuční práva zaplatila společnost Amazon MGM Studios rekordních 40 milionů dolarů, vyvolává silné emoce i kontroverze ohledně svého původu a účelu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy