Padne Babiš? Praha bude burácet. Největší demonstrace byly dosud proti Nečasovi a Klausovi

Na dnešní demonstraci za demisi ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a odchod premiéra Andreje Babiše (ANO) očekávají organizátoři až 100.000 účastníků. Přinášíme vám výběr největších demonstrací a protestů v Česku po roce 1989.

Až 150.000 účastníků (podle policie asi 90.000):

21. dubna 2012 - Demonstrace na Václavském náměstí v Praze, kterou pořádala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a dvě desítky organizací a iniciativ, měla za cíl zastavení reforem vlády Petra Nečase (ODS). Účastníci požadovali i demisi kabinetu a předčasné volby.

Až 120.000 účastníků (podle policie 60.000):

8. listopadu 1997 - Proti hospodářské a sociální politice vlády premiéra Václava Klause (ODS) protestovali odboráři na Staroměstském náměstí v Praze.

90.000 účastníků:

25. března 1995 - Demonstrace uspořádaná odboráři na Staroměstském náměstí v Praze požadovala změnu nových sociálních zákonů, prosazených Klausovou vládou, mimo jiné odklad zvýšení věkové hranice pro nárok na starobní důchod.

50.000 účastníků:

3. prosince 1999 - Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace na podporu výzvy "Děkujeme, odejděte!", která požadovala mimo jiné konec tzv. opoziční smlouvy, demisi vlády Miloše Zemana a vypsání předčasných voleb. Podle policie přišlo 35.000 až 50.000 lidí, odhad organizátorů byl o 30.000 vyšší.

21. května 2019 - Protest na Václavském náměstí, původně svolaný kvůli požadavku na demisi ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a za nezávislost justice, se proměnil v protivládní demonstraci soustředěnou na kritiku premiéra Andreje Babiše (ANO).

Až 45.000 účastníků (podle policie 40.000):

21. září 2010 - Proti snižování platů ve státní a veřejné správě a rozpočtovým škrtům vlády demonstrovali odboráři v Praze na Palachově náměstí (policisté, vojáci, hasiči, celníci, zástupci vězeňské služby, daňové správy či justiční pracovníci, zástupci školských odborů, zdravotníci a úředníci).

40.000 účastníků:

22. března 1994 - Odboráři z ČMKOS protestovali na Staroměstském náměstí v Praze proti způsobu projednávání novely zákoníku práce, návrhu zákona o státní službě a o základním důchodovém pojištění ve Sněmovně.

21. května 2011 - Na pražském Václavském náměstí protestovali odboráři proti vládním návrhům daňové, sociální, zdravotní a penzijní reformy. Kromě zaměstnanců z prakticky všech sfér a mnoha míst Česka přišli protestovat i postižení.

35.000 účastníků (podle policie 30.000):

23. června 2007 - Pod heslem "Zastavme škrtformu" se v Praze na Václavském náměstí do demonstrace proti vládní reformě veřejných financí zapojili odboráři z celé ČR.

Pokud se dnes chystáte na demonstraci, vyhněte se prosím Muzeu a doražte na Václavské náměstí z Můstku. Také si prosím s sebou vezměte dostatek vody pro sebe a ideálně ještě pro pár dalších okolo, kdyby to bylo potřeba. Začínáme v 18:30. Díky!Foto: Martin Mádl pic.twitter.com/ivfTKgAZgE

— Milion chvilek pro demokracii (@milionchvilek) 4. června 2019

30.000 účastníků (podle policie zhruba 23.000):

16. května 2009 - Demonstrace ČMKOS proti dopadům krize na zaměstnance se na Hradčanském náměstí v Praze zúčastnili i odboráři z 11 evropských zemí. K akci se připojili i členové školských odborů, kteří týž den před budovou ministerstva školství protestovali proti nízkým platům učitelů i nepedagogických pracovníků.

25.000 účastníků:

26. listopadu 2005 - Odboráři v Praze podpořili vládní návrh zákoníku práce a dožadovali se sociálních jistot pro zaměstnance. Akci připravily ČMKOS a Asociace samostatných odborů (ASO).

17. listopadu 2012 - Protivládní demonstrace na Václavském náměstí, kterou organizovaly odbory spolu s několika občanskými iniciativami. Policie odhadla účast na zhruba 10.000 lidí.

Související

Více souvisejících

Demonstrace demonstrace proti Babišovi (4. 6. 2019)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 43 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy