Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy je premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. Od té doby fond proplatil projekty za 63 milionů korun. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), tedy od 2. srpna 2018, přestože se fond neztotožňuje se závěry zprávy. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel SZIF Martin Šebestyán. Jde podle něj o opatření z důvodu předběžné opatrnosti k auditní zprávě Evropské komise. Babiš ČTK napsal, že předběžný audit neviděl, chová se ale přesně podle toho, jak mu ukládá novela o střetu zájmů, zvaná lex Babiš.
Ministr Toman odmítl, že by se zpráva EK týkala jeho střetu zájmů kvůli projektům firmy Agrotrade. Totéž konstatoval i Šebestyán. "Ve zprávě není explicitně konstatován střet zájmů pana ministra Tomana," řekl Šebestyán. Česko bylo podle něj požádáno, aby vysvětlilo a doložilo postupy.
Tomanův střet zájmů se podle médií a opozice mohl týkat společnosti Agrotrade, kterou z 80 procent vlastní ministrův otec Miroslav Toman starší. Podnik vede ministrův bratr Zdeněk. Firma dostala zhruba dvoumilionovou dotaci pro dceřinou drůbežářskou firmu Xaverov. Zpráva ale podle Tomana tuto dotaci neřeší.
"Takovýto náhled považuji za útok na české zemědělství," uvedl Toman. Proto chce, aby české úřady udělaly důkladnou analýzu, aby české zemědělství nebylo poškozeno jako celek.
Podle Babiše bylo na tiskové konferenci vše jednoznačně vysvětleno. "Spoustu mých kritiků to, předpokládám, upřímně zklamalo. Pochopil jsem, že ministerstvo ani SZIF s jeho závěry nesouhlasí a upozorňují v něm opět na zásadní chyby. Úředníci proto pro komisi připraví odpověď podle běžné praxe. Jak sami říkají, v minulosti tak v drtivé většině případů uspěli," napsal ČTK Babiš.
"Co se týče střetu zájmů, budu se opakovat. Chovám se přesně podle toho, jak mi ukládá český zákon lex Babiš," uvedl premiér.
Šebestyán dodal, že fond od roku 2013 řešil zhruba 45 auditů ke společné zemědělské politice. Ročně proplácí kolem 40 miliard korun. Část peněz, které musel EU za nesprávné postupy vracet, byla v řádu promile. Podle šéfa fondu musí nejdřív zaznít finální závěr šetření a poté se uvidí, jaký bude osud 63 milionů korun. Pokud je EK vyloučí z financování, je fond oprávněn je po firmě vymáhat. Možností je smírčí řízení, případně soudní pře, dodal.
Podle druhé auditní zprávy Evropské komise nemá Česko nárok na zemědělské dotace, které Agrofert pobíral od února 2017, kdy došlo ke zpřísnění českého zákona o střetu zájmů. Odhadovanou sumu tvoří až 2 miliardy kč. Kde jsou mantinely podpory ČSSD a @tomio_cz pro Babišovu vládu?
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) 5. června 2019
Z fondu bylo Agrofertu od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. První předběžnou zprávu zveřejnila média minulý pátek, podle ní má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku podle ní hrozí, že by mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.
Holding vnímá oba návrhy auditů EK jako velmi pochybné a neprofesionální. Unijní auditoři se v jeho firmách nebyli podívat a holding neměl možnost se vyjádřit, uvedl dnes tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. "Pokud místopředseda Evropské komise tvrdí, že provedli inspekční šetření přímo na místě, není to pravda," reagoval. Skupina je připravena vše vysvětlit a zastavení proplácení dotací bere na vědomí.
EK také požaduje seznam projektů Agrofertu z dotačního Programu rozvoje venkova, aby ČR zamezila možnému střetu zájmů. Návrh auditu ale podle Tomana odkazuje na paragrafy, které v legislativě neexistují. Jsou tam podle něj i chyby. Ministr to považuje za slabinu, celý text zprávy to podle něj činí nedůvěryhodným. Ministerstvo ji nezveřejní, stejně jako EK. První bilaterální jednání mezi českými úřady a DG Agri, ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova, navrhuje EK na 28. ledna 2020. Podle Šebestyána je to standardní postup - šest měsíců po obdržení české verze zprávy.
Nejnovější návrh auditu má podle ředitele fondu tři hlavní části, v první se řeší možný střet zájmů premiéra Babiše a Agrofertu. Ministerstvo již vyčíslilo 12 projektů v hodnotě 63 milionů korun, jichž se to týká, podle Šebestyána jde již o proplacené peníze. Nárokových dotací se netýká.
Druhá část zprávy řeší mimo jiné obecné postupy administrace, schvalovací postupy a efektivitu nákladů. "Já pevně věřím, že ještě společně s řídícím orgánem v této věci budeme s DG Agri jednat, tak ta maximální korekce ve výši pěti procent by byla zhruba kolem 150 až 170 milionů korun," řekl Šebestyán.
Třetí část se zabývá možným střetem zájmů Tomana, podle Tomana EK o projekty Agrotradu neprojevila zájem. U dalších dvou projektů z října 2018 se Toman podle svých slov nepodílel na řídících procesech. "Tím tento příběh končí," řekl.
Zpráva, kterou ČR obdržela od EK k lednovému auditu, je předběžná. Jde o anglickou verzi s předběžnými závěry a ČR je má možnost komentovat do dvou měsíců od obdržení české verze.
Související
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
Vzdám se Agrofertu navždy, tvrdil Babiš. Ukázalo se, že to není pravda
Agrofert , dotace , Andrej Babiš , Miroslav Toman , Státní zemědělský investiční fond (SZIF)
Aktuálně se děje
před 46 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák