Procházková členkou Rady ÚSTR nebude, Senát ji odmítl i napodruhé

Spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková se podle očekávání členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ani napodruhé nestala. Senát dnes její opětovnou nominaci, kterou předložil prezident Miloš Zeman, odmítl i ve druhém kole tajných voleb. Procházková v něm získala pouze osm z 62 odevzdaných hlasů. Při středečním prvním volebním kole obdržela devět hlasů ze 66 odevzdaných.

Důvodem odmítnutí byly zřejmě současné postoje Procházkové. Podle jejích kritiků spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.

Na volbu reagoval Zeman při dnešním předávání Ceny svatého Vojtěcha za mír, svobodu a spolupráci v Evropě slovenskému literárnímu vědci a bývalému poslanci Peteru Zajacovi. "I dnes zažíváme situaci, kdy například signatářce Charty 77 je bráněno v jejím uplatnění lidmi, kteří nezřídka kolaborovali s komunistickým režimem. Taková míra pokrytectví je až neúnosná, ale bohužel se s ní setkáváme, a právě proto proti ní musíme bojovat," řekl.

Zemanův mluvčí už ve středu na dotaz ČTK, jak bude prezident v otázce obsazení postu v ÚSTR dále postupovat, odpověděl, že "jako vždy, tedy pečlivě a s rozmyslem". Senátoři prezidenta již dříve varovali, že pokud bude s další nominací otálet, obrátí se na Nejvyšší správní soud.

Procházková ve středeční nominační řeči přirovnala své někdejší působení proti komunistickému režimu ke svým současným aktivitám v internetových diskusích. "Jiná doba, jiné nálepkování, pokročilejší praktiky cenzury, ale stejný záměr vykolíkovat terén a připravit jej pro novou dračí setbu," uvedla mimo jiné.

Ke svému prvnímu nezvolení před dvěma lety Procházková uvedla, že její skutky proti někdejší totalitě byly shledány "příliš lehkými" ve srovnání s články, knihami a veřejnými projevy, v nichž reagovala na současnou politickou situaci. Kritici Procházkové, mimo jiné z řad pracovníků ÚSTR, připomínali její vystoupení, při kterých třeba pálila symboly NATO nebo vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii.

Zeman navrhoval Procházkovou jako nástupkyni zesnulé Naděždy Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Její místo v sedmičlenné radě ÚSTR je prázdné od ledna 2017. Senát neschválil ani pozdější Zemanovu nominaci zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa. Odmítl ji projednávat kvůli Srpově členství v předlistopadově komunistické straně, neboť tím byly porušeny zákonné podmínky pro členství v radě.

Související

Procházková, Lenka

Senát opět nezvolil Procházkovou do Rady ÚSTR, protlačoval ji Zeman

Spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková se podle očekávání členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestala. Senát dnes její opětovnou nominaci předloženou prezidentem Milošem Zemanem znovu neschválil. Procházková získala v tajné volbě pouze devět ze 66 odevzdaných hlasů. Zřejmě jen teoretickou šanci bude mít ještě ve čtvrtečním druhém volebním kole.
Senát ČR, ilustrační foto

Odklad e-neschopenky? Senát rozhodne v polovině června

Odklad projektu elektronické neschopenky bude Senát schvalovat na schůzi, která začne 12. června. Rozhodnout má také o opětovné nominaci spisovatelky Lenky Procházkové do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Očekává se, že senátoři ani napodruhé tomuto návrhu prezidenta Miloše Zemana nevyhoví. Termín schůze dnes stanovil senátní organizační výbor, informovala ČTK tisková tajemnice horní komory Eva Davidová.

Více souvisejících

Lenka Procházková Senát ČR ústr Miloš Zeman prezident čr

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy