Ruský velvyslanec na koberečku. Ohledně roku 1968 se držíme dohody, ujistil Zemana

Zmejevskij novinářům po zhruba třičtvrtěhodinové schůzce se Zemanem řekl, že s českým prezidentem probíral široký okruh témat. Blíže se věnoval pouze záležitosti s kontroverzním návrhem zákona. "Potvrdil jsem neměnnost hodnocení, které obě strany vyjádřily v dohodě mezi našimi zeměmi z roku 1993, v dohodě o přátelských vztazích a spolupráci mezi Ruskou federací a Českou republikou," řekl. Toto stanovisko podle něj zastává vedení Ruska. Připomněl, že k dohodě se přihlásil v roce 2006 i ruský prezident Vladimir Putin. "Tuto linii budeme zastávat i nadále," dodal.

Podle smlouvy z roku 1993 mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Smlouva podepsaná tehdejšími prezidenty obou zemí označuje okupaci za nepřípustné použití síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území za neospravedlnitelné. Čeští politici už upozorňovali na to, že by ruský zákon považovali za porušení smlouvy.

Zeman se už dříve proti ruskému návrhu ohradil, dnes své výhrady sdělil i Zmejevskému. "Prezident vyjádřil velmi pregnantně svůj názor. Jde nejenom o urážku České republiky, ale pan prezident to bere i jako věc osobní urážky, protože právě okupace v roce 1968 měla na jeho profesní a osobní život velmi negativní dopad," řekl novinářům Ovčáček.

2/2 Prezident republiky označil připravovaný zákon o veteránech z roku 1968 za drzou provokaci České republiky i jeho osobně. Důrazně sdělil velvyslanci Ruské federace, že v případě přijetí tohoto zákona lze očekávat dlouhodobé výrazně negativní dopady na vztahy mezi RF a ČR.

Návrh zákona kritizovali i česká Sněmovna a Senát, ministerstvo zahraničí a zástupci Slovenska. Čeští poslanci označili návrh některých ruských politiků za "odporný pokus legitimizovat okupaci", který může poškodit vztahy mezi Českem a Ruskem. Horní komora vyzvala v usnesení nejvyšší české ústavní činitele ke společnému nesouhlasnému prohlášení.

Vojska států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Okupace si vyžádala životy desítek lidí. V odůvodnění návrhu projednávaného ruskými zákonodárci se podle českého ministerstva zahraničí píše, že sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov návrh označil za individuální iniciativu jednoho poslance. I podle Lavrova Rusko svůj postoj k vojenské okupaci někdejšího Československa z roku 1968 nemění.

Spoluautor zákona Jurij Sinělščikov dnešním Lidovým novinám řekl, že vstup vojsk Varšavské smlouvy byl do značné míry založen na vůli Čechů a Slováků. O vyslání vojsk podle něj telefonicky požádal sovětského vládce Leonida Iljiče Brežněva Alexander Dubček 18. srpna 1968. Považuje proto za neetické vojáky označovat za okupanty.

Sinělščikov je přesvědčen o tom, že žádný sovětský voják nevystřelil jako první, vždy podle něj jen na střelbu odpovídali. Historici, které LN oslovily, to označili za lži a překroucená tvrzení. O střelbě Čechů a Slováků se podle nich nic neví, stejně jako o pozvání sovětských vojsk Dubčekem.