Kolik bude činit zálohované výživné? Vláda zveřejnila návrh, opozice nešetří kritikou

Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát.

Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.

Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje, že prosadí zákonnou úpravu, podle které by výživné za jasných podmínek poskytoval stát. Koaliční strany o tom už několikrát jednaly, názor ale jednotný nemají. Alimenty od státu prosazují hlavně sociální demokraté.

Podle legislativního plánu mělo ministerstvo práce normu předložit v lednu a platit měla od příštího roku. V chystaném zákoně je teď účinnost od ledna 2021. Zálohované výživné plánovala v minulém volebním období už vláda ČSSD, ANO a lidovců. Shodnout se na něm ale nedokázala. Proti zavedení nové dávky se stavěli politici ANO, chtěli hlavně posílit vymahatelnost.

"Zálohované výživné je v zásadě sociální nepojistnou dávkou," uvedlo teď v podkladech pro vládu ministerstvo práce. Podle něj rodiny, kde jeden z partnerů neplatí alimenty, "zůstávají zcela bez pomoci státu". Autoři pak ale podotýkají, že pokud se osamělí rodiče dostanou do nepříznivé situace, mohou získat různé sociální dávky jako ostatní. Ministerstvo píše, že výživné od státu má pomoci dětem a dospělým, kteří na jiné příspěvky nedosáhnou a hrozí jim chudoba.

Resort práce v čele s Janou Maláčovou (ČSSD) návrh připravil už před půl rokem. Původně měly zálohované výživné dostávat buď děti neplatičů z rodin s příjmem pod 2,7násobek životního minima, nebo všechny děti neplatičů. Dávka měla činit nejvýš 2500 korun. Podle nynější verze představuje podpora díl z průměrné mzdy a mohla by být výrazně vyšší. Také posuzovaný příjem pro nárok na dávku se už neodvíjí od životního minima, ale má být pod průměrným výdělkem. Podle paragrafů je tato hranice zřejmě stejná pro rodiče s jedním dítětem i pro rodiče se čtyřmi dětmi. V návrhu také není, jaká průměrná mzda by se měla vlastně započítávat - zda za předchozí rok, minulé čtvrtletí, nebo jiný časový úsek.

Podle plánu by dítě do šesti let z domácnosti s příjmem pod průměrnou mzdou mělo dostat měsíčně od státu až 15 procent průměrného výdělku, mezi šesti a deseti lety až 17 procent, mezi deseti a 15 lety až 19 procent, mezi 15 a 18 lety až 22 procent a mezi 18 a 26 lety při studiu čtvrtinu. Ministerstvo ČTK sdělilo, že zálohované výživné se bude poskytovat ve vyměřené výši a stanovené podíly představují maximální částky.

Průměrná mzda za loňský rok činí 31.885 korun. Výživné od státu by se tak podle potomkova věku pohybovalo do 4783 až 7971 korun. Pokud by rodič dětem posílal jen část alimentů, stát by je celé dorovnal, ale také nejvýš do stanoveného podílu průměrné mzdy.

O dávku by mohli krajský úřad práce žádat lidé, kteří alimenty na děti nedostali za dva měsíce. Museli by ale dluh začít sami vymáhat v exekuci či u soudu. Úřad práce by pak vymáhání převzal.

Podle podkladů pro vládu by úřady ročně mohly dostat asi 24.000 žádostí o výživné a vyplatit by se mohlo asi 861,3 milionu, stát by zpět mohl dostat asi desetinu. Nutné by bylo pořídit nový informační systém a přijmout asi 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalším pak na 101,3 milionu. Náklady by tak v prvním roce po odečtení vymožené částky činily 886,2 milionu, v dalším roce 876,5 milionu. S růstem průměrné mzdy by se zvedaly i výdaje.

Některé opoziční strany záměr kritizují. Vadí jim přijímání dalších úředníků, růst administrativy i zavádění nové dávky. Sněmovna před časem dostala už dva návrhy od poslanců - o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sněmovní sociální výbor. Jednání přerušil. Po předložení vládního zákona by zákonodárci mohli své návrhy stáhnout.

Opatření k posílení vymahatelnosti navrhuje v novele občanského zákoníku ministerstvo spravedlnosti. Neplatičům by se nově nezabavoval jen řidičský průkaz, ale také zbrojní, pilotní či lodní kapitánský průkaz. Omezení možností věnovat se koníčkům by podle resortu mohlo přispět k plnění povinnosti platit na děti. Nově by se mohly pohledávky na výživném také postoupit jednotlivcům či společnostem, které si je dokážou vymoci. Rozcházející se rodiče by se mohli na výživném dohodnout rovněž sami bez soudu jen u notáře.

Související

Více souvisejících

alimenty Ministerstvo práce a soc. věcí Jana Maláčová (ČSSD) Vláda ČR

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy