Platy ve školství stouply, mnoho věcí se ale neřeší

"Z hlediska priorit ve vzdělání se vláda přece jen o trochu liší v pozitivním slova smyslu od těch předchozích. Cením si toho, že nakonec na postu ministra nemají nějakého zoufalce, kterému to dali, protože je koaliční dohoda, ale že tam je někdo příčetný," řekl Feřtek na dotaz ČTK.

Naopak Sárközi je z přístupu vlády i ministra zklamán. "Vláda má tolik priorit, že se v nich školství zcela ztratilo," uvedl. "Z programového prohlášení plní vláda pouze postupné zvyšování platů, ale její cíl nebyl nikterak ambiciózní vzhledem k tomu, že zároveň velmi rychle roste průměrná mzda v ČR," dodal.

Vláda ve svém programu slíbila růst platů ve školství do roku 2021 na 150 procent jejich výše z roku 2017. Dle Plagy by potom učitelé měli brát v průměru minimálně 45.000 Kč měsíčně. Podle Feřtka je dobře, že se vláda snaží tento slib dodržet. Od letošního ledna na ně zvedla rozpočet o 15 procent, na příští rok navrhuje ministerstvo financí růst o deset procent a v roce 2021 o devět procent. Vzhledem k tomu, že je ale školství stále celkově podfinancované, považuje Feřtek za problematickou snahu ušetřit na podpoře vzdělávání handicapovaných dětí s ostatními žáky.

Věcná a finanční revize inkluze je jedním z cílů, které si vláda ve svém programu stanovila, a ministerstvo na ní v posledním roce pracovalo. Ministr v této souvislosti v květnu podepsal novelu vyhlášky, podle které by děti ve třídě měly častěji než dosud sdílet jednoho asistenta pedagoga.

Od začátku května také platí nová úprava vyhlášky o konkurzech na ředitele škol, která dle úřadu klade větší důraz na odbornost ředitelů a zjednodušuje administrativu při výběrových řízeních. Podle Plagy má naplňovat další z cílů kabinetu, a to omezení byrokratizace v regionálním školství a posílení postavení ředitelů jako manažerů. Jak již dříve uvedl, k tomu by mělo přispět i rozdělení přidávaných peněz do tarifů a na odměny tak, aby vedení škol mohlo lépe ohodnocovat kvalitnější pedagogy.

V květnu vláda schválila návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, která by měla zpřístupnit učitelskou profesi i nepedagogům. Chce tak řešit současný nedostatek vyučujících ve školách. Úprava předpokládá slibované zajištění podpory začínajících učitelů jejich zkušenějšími kolegy. Odborníci na ní mají rozporuplné názory. Nejednotně se staví také k navrhované novele školského zákona, která by měla mimo jiné vrátit písemnou a ústní část státních maturit na úroveň škol.

Feřtek i Sárközi ocenili, že na ministerstvu vzniká nová Strategie vzdělávací politiky do roku 2030. Podle Feřtka je proto rozumné, že se v současnosti pozastavila debata o změnách v učebních plánech, které si vláda také dala za úkol. Konkrétní změny v učivu by měly následovat po vyjasnění cílů strategie, řekl. Sárközi podotkl, že by uvítal větší zapojení učitelů z praxe do tvorby této koncepce.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nedávno uvedl, že vláda - jak si předsevzala - pracuje i na změnách v učňovském a středním odborném vzdělávání. Jeho úřad podle něj ve spolupráci s resortem školství připravuje mistrovskou zkoušku, větší podporu spolupráce škol a firem nebo zavedení povinného předmětu technika do škol. Podle Feřtka je ale otázkou, zda tyto změny mohou přinést něco pozitivního. Konkrétní návrhy zatím úřady nezveřejnily.

Ministerstvo školství pracuje teď mimo jiné na přípravě změny financování škol, která má začít fungovat od ledna. Podle Sárköziho o něm školy stále nemají dost informací, úřad to popírá.

Nejasné je kromě toho například, jak chce vláda zajistit slibovaný nárok na péči o děti do dvou let, dostatek peněz pro investice ve školách nebo snížení selektivnosti českého školství či jak chce regulovat síť škol. Chybí rovněž vládou avizovaná analýza financování soukromých, církevních a veřejných škol.